Měnová a hospodářská unie
- – navazuje na obchodní pol a pol. ochrany hosp. soutěže
- – aby trh, s problémy měnového kurzu způsobující výkyvy na trhu, fungoval správně
- – snaha odbourat překážky i v měnové oblasti
- – do 90. let – světová eko do strukturálních problémů – nestabilita kurzů
- – společná měnová politika – Eurozóna – od r. 99
- – státy se neměli důvod se do této politiky pouštět, existoval bretonwoodský systém
- – přelom 60. a 70. let – myšlenky měnové spolupráce více do popředí
MĚNOVÁ SPOLUPRÁCE PŘED VYTVOŘE- NÍM JEDNOTNÉHO VNITŘNÍHO TRHU
1970 – Wernerova zpráva – 1. neúspěšný pokus o vytvoření měnové unie s termínem do r. 1980
- – Werner- premiér Lucemburska
- – kolaps bretonwoodského systému, skupina politiků byla pověřena zpracováním představy o optimálních měnových oblastech
- – vize měnové unie byly skromnější v porovnání s vizemi, které se začali formovat o 20 let později
1972 – Dohoda o evropském společném kolísání měn, tzv. systém „hada v tunelu“ a „ červa v rámci hada v tunelu“
– „had v tunelu“ = propojení kurzů zúčastněných zemí, aby jejich kolísání mezi sebou bylo v určitých mantinelech – rozmezí, ve kterém mohou kolísat (pro stabilní kurzy – širší – VB)
– sledovalo se i mezi dolarem
červ – kolísání nebyly země schopny dodržovat – marka, belgický frank
1973 – zřízen Evropský fond měnové spolupráce
– fin. fond, který umožnil členským státům, v případě nedostatku devizových zdrojů, aby si vypůjčili a mohli provádět devizové intervence
1979 – Evropský měnový systém
– součástí byl dříve vzniklý EFMS + společná měna ECU (která k tomu datu vznikla) + ERM (mechanismus směny kurzů) – zavazuje státy, k tomu, aby se snažili udržet kurzy svých měn v určitých mechanismech, došlo k propojení měn navzájem i propojení vůči ECU
1988 – liberalizace pohybu kapitálu
– tato svoboda byla považována za nejvíce zaostávající
89 – Ceciniho (čekyny) zpráva– identifikovat efekty, které jsou spojeny s fungováním
alokační (alokace do odvětví – efektivní výroba), akumulační (a lokalizační
– měla dát analýzu, která by ukázala, zda jsou efekty pozivitní (zvýšení zem., růst eko,…)
3 STÁDIA VZNIKU MĚNOVÉ UNIE
– 1. stádium 1.7.1990 – 1.1.1994
odstranění restrikcí kapitálových pohybů mezičlenskými zeměmi
– 2. stádium 1.1.1994 – 1.1.1999
ustavení Evropského měnového institutu a sbližování ekonomik v závislosti na plnění konvergenčních kritérií
– předpoklady pro fungování ekonomiky
– nastavena maastrichtská kritérie
– vznik Evropského měnového institutu – předchůdce ECB
– 3. stádium 1.1.1999 – 2002
postupné zavádění společné měny
Konvergence národních ekonomik EU
Cenová stabilita – průměrná míra inflace země nesmí v období 1 roku před prověřením převýšit o více jak 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace 3 zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability
Konvergence úrokových měr – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí převýšit o více jak 2 procent. body průměr 3 zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability
Stav veřejných financí -schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % z HDP a veřejný dluh v trž. cenách nepřevýší 60 % HDP
Kursová stabilita – měnové kursy se musí udržet v rámci rozpětí stanoveného směnným mechanismem EMS alespoň 2 roky před prověřením možnosti jejich vstupu do závěrečného stádia
– byla by třeba nějaká aktualizace (např. inflační kritérium)
MÍRA INFLACE V ZEMÍCH EU
/ meziroční % změny /
- – v každém roce limit je jiné číslo, hodnoty se mění podle nejúspěšnějších, každý rok se do 3 dostala jiná skupina zemí
- – posuzují se všechny státy, nejen státy eurozóny
DLOUHODOBÉ NOMINÁLNÍ ÚROKOVÉ MÍRY
vybočuje – Řecko
Deficit státního rozpočtu (v % HDP)
- – větší problém pro mnoho zemí
- – kdyby se změkčilo kritérium, eko může být ozdravena, a dostat se rychleji do růstu
- – od r. 96 – Pakt stability a růstu – stabilizace veř. fin. tak, aby státy svou fiskální expanzí nemohli působit proti politice, kterou realizuje ECB
- o Německo a Francie nemohly plnit
- o do jisté míry reformován tak, aby přechodnou fiskální expanzi umožňoval – státy musí prokázat, že eko růst je záporny nebo v hodnotách, které se blíží 0
Míra veřejného dluhu (v % HDP)
- – stavová veličina
- – nemůže být změněna v krátkém horizontu
- – státy musí prokazovat pozitivní trend, že se k 60 % blíží
- – It, belg, Řecko – dodnes se státy na kritérium nedostaly
Země účastnící se ERM
- – nastaven různě pro různé měny
- – dříve byl nastaven přísně -+ 2,25 %
- – později +- 15 %
- – pro Dánsko – 2,25 %, ostatní země volnější
- – Itálie – poč 90. let vypadla a poté se opět vrátila – zájem, aby se It. dostala do eurozóny –
Země splňující kritéria pro vstup do 3. stádia měnové unie k 1.1.1999
Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko
Další členové: Řecko a Slovinsko
MIMO EMU OD 1.1.2001 zůstávají: Dobrovolně: Velká Británie, Dánsko, Švédsko
3 FÁZE PŘECHODU NA SPOLEČNOU EVROPSKOU MĚNU
1.fáze – začátek r.1998 až 31.12.1998
stanovení data spuštění EMU a přijetí opatření nutných pro zahájení její činnosti
2.fáze – 1.1.1999 až polovina r.2002
skutečné zahájení EMU spojené s fixací měn. kursů, měnová politika přechází
do kompetence ESCB
- fáze – druhá polovina roku 2002
fyzické nahrazení národních bankovek a mincí
VÝHODY MĚNOVÉ UNIE
– podmiňuje další prohloubení jednotného vnitřního trhu, lepší podmínky pro pohyb výrobních faktorů
– úspora nákladů spojená se vzájemnou konverzí měn
– stabilní ekonomické prostředí stimuluje investice, ekonom. růst, růst zaměstnanosti a životní úrovně
– zvýšení evropského vlivu v ekonomické, obchodní, finanční a politické oblasti světa
– euro se stane významnou mezinárodní obchodní a rezervní měnou
NEVÝHODY MĚNOVÉ UNIE
– obavy ze ztráty národní měnové suverenity, vlády členských zemí ztratí významné měnové
nástroje k ovlivňování své ekonomiky
– rozdíly v hospodářských politikách členských zemí, které nemusejí být plně v souladu s politikou ESCB
– odstranění překážek na jednotném vnitřním trhu povede k alokaci výrob. faktorů do regionů s jejich vyšším zhodnocením, čímž dojde k prohloubení rozdílů v ekonom. úrovni regionů
EVROPSKÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍCH BANK
je tvořen Evropskou centrální bankou a centrálními bankami členských států měnové unie
ORGÁNY ESCB:
Výkonná rada
prezident
viceprezident
4 další členové
Řídící rada
členové výkonné
rady a guvernéři
CB členů měnové unie
Generální rada
prezident a viceprezident ECB
a guvernéři CB všech zemí EU
- – nová Lis.Sml může nezávislost ECB nově právně upravit – nové věci
- – ECB patří mezi klasické orgány – spolu s EK, EP,…
- – trochu se vytrácí nutná nezávislost orgánu
- – nasměrovala ECB k úkolům širším než doposud (např. ekonomický růst)
- – Sazkozy – ECB se má chovat expanzivněji, ve smyslu stimulování eko. růstu
- – ministří financí
- o ECOFIN
- o Euroskupina – členské státy Eurozóny, snaží se ovlivňovat názory ve smyslu, aby fiskální pol. zemí, a měn. pol. ECB byly přírůstové
Úkoly Evropské centrální banky ve 3. stádiu vytváření měnové unie:
– definovat a zavést měnovou politiku na úrovni EU
– řídit zahraničně úvěrové operace
– držet a spravovat měnové rezervy členských států měnové unie
– podporovat hladké fungování platebního systému
Evropský měnový systém II ( EMS II )
se stane mostem mezi 11 eurozeměmi a 4 zbylými zeměmi Evropské unie, tzv. „Pre-Ins“, a
stabilizačním opěrným pilířem procesu konvergence v těch zemích EU, které se chtějí ve střednědobém horizontu k měnové unii připojit, a
přinese impulsy pro pokrok v konvergenčním procesu zemí SVE
Měnová politika eurozóny a konvergenční proces
Primární cíl ESCB – udržení cenové stability.
ESCB přispívá i k dosažení dalších hospodářskopolitických cílů Společenství, jako je zajištění udržitelného hospodářského růstu, vysoké úrovně vytváření nových pracovních míst a lepších životních podmínek.
ESCB působí v souladu s principem otevřené trž. ekonomiky, volné konkurence a upřednostňuje
efektivní alokaci zdrojů.
Základní úkoly ESCB spočívají v
- definování a provádění měnové politiky eurozóny,
- řízení devizových operací,
- držbě a řízení oficiálních devizových rezerv zúčastněných zemí EU,
- podpoře hladkého fungování platebních systémů,
- přispívání k hladkému výkonu politik těch ..institucí, jež jsou zodpovědné za dohled nad obezřetností úvěrových institucí a stabilitou finančního systému.
Kvantifikovaná definice cenové stability:
meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen HICP v eurozóně by neměl převyšovat 2 %, tento cíl nastaven od roku 99
Kvantifikovaná referenční hodnota růstu peněžní zásoby – 4,5 %.
PxY = MxV ????
V- konstantní
m- konstanta
p –
y – eko růst by měl dosahovat nějakého růstu při 2 % inflaci
Nástroje měnové politiky ECB
Dominantním nástrojem se staly operace na volném trhu, které využívá k řízení likvidity na peněžním trhu a korigování krátkodobých úrokových sazeb.
Navíc dvě stálé facility umožňují komerčním bankám investovat jejich denní přebytky likvidity nebo pokrývat své okamžité potřeby likvidity.
Úvěrové instituce jsou povinny držet minimální výši rezerv (2% v roce 2004) na svých účtech u příslušných národních centrálních bank EMU.
- – nemá velkou frekvenci využití, velké dopady na eko
- –
Kategorie operací na volném trhu v rejstříku ECB
- hlavní refinanční (repo-) operace v podobě zpětných transakcí dodávajících likviditu s dobou splatnosti dva týdny
- dlouhodobější refinanční (repo-) operace s cílem zajistit dlouhodobější refinanční potřeby
- „vylaďovací“ operace prováděné podle potřeby s cílem uhladit dopady na úrokové sazby při neočekávaných šocích v likviditě na peněžním trhu
- emise dluhových certifikátů k provádění zpětných i přímých transakcí s cílem přizpůsobit strukturální pozici Eurosystému ve vztahu k finančnímu sektoru
– vyhlašovaní úrokové sazby
– ohrožení inflací – ECB sazby zvyšuje, v současnosti došlo k navýšení sazeb – 1. část letošního roku = 4 %, v ČR 3,75 – postupný nárůst, zachována úroveň 3, 75 – kvůli posilující koruně, Švýcarsko, Švédsko – také nižší
– Slovensko – 4,25 %, Polsko 5,75 %, VB přes 5 %
– také slovní intervence – mnohdy nepřinese efekt, i v ČR – guvernér CB – vývoj kurzu koruny je mimo hranice, moc nepůsobilo; guvernér ECB – fr. Tricé??? vyzval k radikální změně systému – větší transparentnost,
země s vysokou rychlostí růstu – ?????????
S t á l é f a c i l i t y
Úroková míra pro marginální výpůjční facilitu obvykle určuje strop pro úrokové sazby na overnight peněžním trhu.
Úroková míra pro depozitní facility určuje dno pro úrokové sazby na overnight peněžním trhu.
Vzniká tak koridor (pásmo) pro týdenní tender a overnight úrokové sazby na peněžním trhu.
Platební systém T A R G E T
(=The Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System)
- podporuje společnou měnovou politiku a rozšíření operací v eurech,
- přispívá k rozvoji efektivního a bezpečného platebního systému v Evropě, který nabízí komerčním bankám v EU kontinuální každodenní vypořádání jednotlivých obchodů a transferů,
- je založen na systému vypořádání v reálném čase v jednotlivých zemích a na propojení těchto národních systémů.
Ekonomická konvergence
- reálná ( projevuje se sbližováním ekonomické úrovně měřené pomocí HDP na obyvatele ),
- nominální ( projevuje se sbližováním maastrichtských ekonomických kritérií ).
Cenová konvergence
Lze jí dosáhnout nominálním zhodnocením domácí měny vůči euru (kursový kanál) nebo
vyšší inflací (inflační kanál), tj. reálným zhodnocením kursu, příp. kombinací obou kanálů.
Pro úspěšné dosažení cenové konvergence a současně i konvergence ekonomické úrovně
potřebuje česká ekonomika autonomní měnovou politiku, která nebude po vstupu do EMU možná.
Do přistoupení k ERM-II by měl být zachován kursový režim řízeného floatingu, který umožní maximální realizaci cenové konvergence prostřednictvím kursového kanálu bez narušení domácí cenové stability.