Česko na své cestě k euru
Efekty vstupu ČR do EU
Efekty dosažené vstupem Česka do Evropské unie jsou spojeny se zakotvením v evropském právním prostředí
↓
makroekonomická stabilita
(nízká inflace, posilující měna, zrychlující růst ekonomiky, konkurenceschopný vývoz, nízký veřejný dluh)
Rating Česka (říjen 2006)
Standard and Poor´s A- (vzestup)
Moody´s A1 (vzestup)
FITCH-IBCA A (stabilní)
Přímé zahraniční investice v ČR
V r. 2005 Česko přilákalo přímé i portfoliové investice ve výši 11 mld. USD (mj. Knauf Insulation, Tivall, Toyota).
V r. 2006 masivní příliv investic trvá – (Hyundai Motor, Erdrich Umformtechnik, Behr).
ČR a EURO
Strategickým zájmem Česka je, aby podniky mohly realizovat své strategie v prostředí náročného evropského trhu se společnými, dlouhou evolucí vyšlechtěnými pravidly upravujícími hospodářský život.
Univerzálním prostředkem k tomu, aby každý občan a každý podnik mohl na tomto trhu realizovat své plány a mít naději na jejich zdar, jsou společné peníze – EURO.
Argumenty pro zavedení eura
- odpadá kursové riziko při vzájemném obchodě členských zemí eurozóny (přispívá k fungování jednotného vniřního trhu)
- snížení míry inflace
- tlak na pokles úrokových sazeb
- snazší cenové srovnání pro spotřebitele
- odpadají transakční náklady na směnu národních měn
BARIÉRY URYCHLENÉHO PŘISTOUPENÍ K EUROZÓNĚ
- sladěnost ekonomického cyklu
- fiskální konsolidace
- nízká flexibilita na některých trzích (zejména na trhu práce)
Argumenty v neprospěch rychlého přechodu k euru
- ztráta měnové suverenity, podřízení ČNB Evropské centrální bance (přechod od řízeného plovoucího kursu CZK/EUR k ERM2)
- povinnost dodržovat nadstátní pravidla Paktu stability a růstu
- alokace výrobních faktorů do regionů s jejich vyšším zhodnocením, čímž dojde k prohloubení rozdílů v ekonom. úrovni regionů
Nebezpečí makroekonomického vývoje po vstupu do eurozóny
- přehřátí ekonomiky díky nadměrnému přílivu kapitálu vzhledem k nadhodnocení konvergenčního potenciálu země
- kurzové podchlazení země díky nadhodnocenému konverznímu poměru koruna-euro
Scénáře zavedení eura:
- VELKÝ TŘESK (navržen Národní koordinační skupinou pro zavedení € v Česku) – počítalo se i s CŘ – rychlí postup
- „phasing out“ (pouze Malta)
- madridský (využily země zakládající EMU – přechodné období mezi zavedením bezhotovostního a hotovostního eura)
Euromince (8 hodnot): 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů; 1 a 2 eura
Eurobankovky (7 hodnot): 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur
Maastrichtská kritéria
mají přispět k zajištění:
- cenové stability
- kursové stability
- stability na finančních trzích
- rozpočtové stability
Harmonizovaná meziroční inflace v roce 2006 (%)
| Eurozóna | 2,3 | Německo | 1,8 |
| Česko | 2,6 | Nizozemsko | 1,9 |
| Dánsko | 1,9 | Polsko | 1,7 |
| Estonsko | 5,0 | Portugalsko | 2,0 |
| Francie | 2,1 | Rakousko | 2,1 |
| Irsko | 3,2 | Slovinsko | 3,1 |
| Itálie | 2,3 | Slovensko | 4,2 |
| Litva | 4,3 | Španělsko | 3,8 |
| Lotyšsko | 6,7 | Švédsko | 1,6 |
| Maďarsko | 8,5 | Velká Británie | 2,5 |
Fiskální disciplína vybraných zemí EU (2005)
| Země | Deficit rozpočtu / HDP (%) | Veřejný dluh / HDP (%) |
| Belgie | -2,3 | 93,2 |
| Francie | -2,9 | 66,6 |
| Irsko | 1,1 | 27,4 |
| Itálie | -4,1 | 106,6 |
| Německo | -3,2 | 67,9 |
| Slovinsko | -1,8 1) | 29,1 |
| Řecko | -5,2 | 107,5 |
| Eurozóna | -2,4 | 70,8 |
| Česko | -3,6 | 30,4 |
| Estonsko | 2,3 | 4,5 |
| Maďarsko | -8,6 1) | 57,7 |
| Polsko | -4,7 1) | 43,0 |
| Slovensko | -3,7 1) | 34,5 |
1) Odhad pro rok 2006
Zapojení zemí v Evropském systému směnných kursů ( ERM 2 ): Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko
Dosud mimo ERM2: Česko, Maďarsko, Polsko, Švédsko, Velká Británie
Ozdravné terapie ordinované evropskou Komisí pro posílení fiskálního zdraví
Česku:
- restrukturalizovat státní rozpočet:
- zvětšením objemu vybraných daní při současném snižování sazeb, toho dosáhnout eliminací šedé ekonomiky a daňových úniků a posilováním zaměstnanosti,
- zásadně reformovat výdaje státního rozpočtu provedením důchodové reformy, reformovat zdravotnictví
- zpracovata Komisi předložit věrohodný Konvergenční plán do 12/2006.
Díky nefunkční vládě je nejisté, zda to Česko stihne. Od 3/2007 zahájí Komise proceduru pro překročení schodku a dá Česku půlroční lhůtu na přípravu zásadních reforem.
Polsku:
- v r. 2007 změnit matoucí způsob vykazování statistických údajů umožňující započítávat příspěvky do otevřených penzijních fondů coby rozpočtové příjmy, a tím vylepšovat obraz o polském deficitu na poloviční hodnotu oproti realitě
- řešit hlubokou krizi trhu práce, která v OECD nemá obdobu (nezaměstnanost 16,8% je na dvojnásobku průměru EU)
- reformovat nevhodný systém sociálního zabezpečení a sociálních dávek, nepodněcující nezaměstnané hledat práci
- modernizovat zastaralý vzdělávací systém, který nepomáhá řešit problémy nezaměstnaných a těch, kterým by pomohla rekvalifikace
- centrální banka by se mohla odhodlat k méně restriktivní měnové politice
EBRD přidává Polsku další doporučení
- zlepšit právní rámec, efektivnost soudnictví státní správy, aby se země stala přitažlivější pro investory,
- konsolidovat zemědělský sektor a podporovat podnikání, zejména v zaostalých regionech,
- podporovat reinvestování zisků, zapojení soukromého sektoru do infrastrukturálních a environmentálních projektů,
- využívat „public-private partnership“ v komunálním a dopravním sektoru,
- šetřit energií a rozvíjet zdroje obnovitelné energie,
- poskytovat rizikový kapitál místním společnostem pro regionální rozvoj a rozvíjet místní kapitálové trhy
Maďarsku:
- zpracovat věrohodný Konvergenční program pro období 2006-2009
- radikálně snížit počet státních úředníků (o 10%),
- zvýšit daně, včetně DPH na 20%,
- provést strukturální reformu veřejných financí.
SPOLEČNÉ A SEKTOROVÉ POLITIKY EU
SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
SPOLEČNÁ POLITIKA RYBOLOVU
SPOLEČNÁ DOPRAVNÍ POLITIKA
SEKTOROVÉ POLITIKY
Společná obchodní politika
Je založena na jednotných zásadách, pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních obchodních dohod, na zavádění jednotné praxe, pokud jde o liberalizační opatření, vývozní politiku, obchodně politická opatření , včetně opatření v případech dumpingu a subvencování ( čl. 113 Smlouvy o EHS ).
Společný postup je uplatňován v těchto oblastech:
- při stanovení a úpravách celních tarifů při dovozu do Unie
- při liberalizaci obchodu se třetími zeměmi
- při uzavírání smluv o obchodu a hospodářské spolupráci se třetími zeměmi
- při zavádění opatření na ochranu obchodu ( v případě dumpingu nebo vývozních dotací )
- při poskytování celních preferencí rozvojovým zemím
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA
Důvody pro její realizaci:
- – zajistit soběstačnost v zásobování zemědělskou produkcí,
– po 2. sv. válce, do 60. let důvod odstraněn
- – udržet cenovou stabilitu zemědělských výrobků a příjmů zemědělských producentů,
- – zabránit živelnému odchodu pracovníků z venkova do měst
- zpočátku tento důvod neexistoval
- – zemědělství – v odvětví se dosahuje nižší produktivity práce – VF jsou i přírodní VF, kvalita půdy, konkrétní klimatické podmínky – sehrávají velkou roli
- nižší produktivita – nižší mzdy – obyvatelstvo se přesouvá do odvětví, kde bude dosahovat vyšších mezd
- příjmy se navyšují z různých zdrojů (dotované ceny)
- – zemědělství vytáří ???polypol??? – v západní E. – rodinné farmy – vystaveny tlaku ze strany odběratelů – porucha trhu, která vyžaduje určitou míru ochrany drobných výrobců, u větších výrobců riziko menší
- – vyšší pozornost věnována ŽP – s ohledem na odliv prac. do jiných odvětví by nemělo docházet ke zpustnutí krajiny
- – zemědělství ve vyspělé eko má stále menší význam (asi 3 % obyv. – i ČR, opak – Rumunsko, Bulharsko, Francie)
- – zemědělství – v odvětví se dosahuje nižší produktivity práce – VF jsou i přírodní VF, kvalita půdy, konkrétní klimatické podmínky – sehrávají velkou roli
Cenová stabilita a interní zásahy do trhu
– jak zemědělství, které je něčím specifické, má provádět politiku, aby se stabilizoval D
– možnosti zemědělců jsou ovlivněny přírodními vlivy, různé drobné změny v oblasti pop i nab mohou být doprovázeny velkými výkyvy cen
– nepříznivé podmínky – malé mn. produkce – vysoká cena
– producenti jsou výkyvy postihováni – vláda a ostatní instituce – jak zvýšit elacicitu funkce – dostat se na více elastickou (čárkovanou) funkci – menší rozptyl cen
Cíle:
- – zajistit přežití sektoru kvůli tomu, aby se nestala závislá na importu ze 3. zemí
- – ochrane zemědělství – protekcionismus
3 zásady společné zemědělské politiky
1) společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách,
– produkty ze 3. zemí musí překonvat překážky
2) zvýhodnění produkce, která má svůj původ v zemích ES před zahraniční produkcí – princip preference
3) finanční solidarita. Náklady společné politiky jsou hrazeny ze společného fondu, do něhož přispívají všechny členské státy.
nástroje – většinou finance, které plynou z veřejných zdrojů k zemědělcům
- 1) cenové
cenový mechanizmus SZP
– způsobují, že cena v EU jsou na vyšší úrovni, zajišťující přežití zem ale i je menší efektivnost
P4 – cílová cena = cena, která je považována za optimální cenu z hlediska zemědělců z EU
P3- prahová cena – min. cena pro agregátní produkty ze 3. zemích
P2 – intervenční cena – předem stanovena výkupní cena produktů, za kterou by mohly zemědělci prodat svoje výrobky na intervenčních místech – převažuje-li nabídka a tržní cena by klesala na úroveň, která by nezajistila zemědělcům přežití
P1 – dovozní cena
Pw – světová cena
- – je li dovozní cena nižší – rozdíl mezi prahovou a dovozní cena se musí dorovnat – do roku 95 – variabilní přinárážky – byl nahrazen nástrojen stejného dopadu
- 2) CMO
- – podpora trhu rozličnými mechanismy podle toho, jakou produkci se ta která organizace zabývá
- – cíl: zemezit: velké kolísání cen
- – jsou zavedeny pro všechny komodity zem. prod., která se v EU vyrábí
- – využívají regulovaných cen, subvence zemědělské výroby, subvence odbytu (podpora vývozu), organizování skladových opatření, výrobní kvóty, obchodní kvóty (dovozní kv. – limituje se dovoz), společné financování projektů v oblasti zem., podpora zem. výzkumu
- 3) přímé platby
- – není odvozen od situace na trhu
- – mají motivovat producenty, aby restrukturalizovali svoji činnost (např. snižování ploch, které osévají obilninami),
- – zemědělci se měli věnovat aktivitami nesouvisejícími s potravinářskou výrobou:
- o produkty do jiných odvětví – chemický, textilní
- o oblast služeb – turistika „agroturistika“ – Maďarsko – agroturistika velmi rozšířená
- – producenti, kteří snižují stav chovných zvířat
- – zalesňování dříve obdělávaných oblastí – např. VB
Evropský zemědělský fond
EVROPSKÝ ORIENTAČNÍ A ZÁRUČNÍ FOND PRO ZEMĚDĚLSTVÍ
– část záruční ( 95 % ) je používána na dotování cen zemědělské produkce
– část orientace ( 5 % ) slouží k financování strukturálních změn v zemědělství
– v roce 07 – reforma: nový název:
evropský zemědělský záruční fond EAFG– nejobjemnější – dotovaly se ceny, pokrývají se Ná pří vývozu na 3. trhy, intervence nastabilizaci produktů, některé přímé platby; Ná, které nevedou k restrukturalizaci
evropský zem. fond pro rozvoj venkova AEFRD – financování priorit, které souvisejí s restrukturalizaci – vyšší konkurenceschopnost, zlepšení ŽP, kvalita života ve venkovských oblastech, diverzifikace hospodářství
program LEADER
- – projekty, které mají průřezový charakter a jsou zaměřeny na cíle z hlediska priorit
Reformy
68 – Mansholtův plán
– mansholt –komisař pro zemědělství
– cíl: zefektivnění zeměd., snažil se e. země. amerikanizovat, zvýšení konkurenceschopnosti chtěl dokat tím, že se budou vytvářet větší celky, které by byly schopny vyrábět efektivněji
- léta
– vstup méně rozvinutých zemí závislých na zem. (Špan, port, řec)
– nutnost najít reformní kroky
84 – produkční kvóty
– více se začalo používat prémiování těch, kteří se rozhodli předčasně odejít do důchodu, prodat farmy za účelem zvětšování
- léta (1992) – MacSharryho reforma
- – komisař MacSharry
- – změna obchodní stránky zem. pol.
- – ne vše v ní obsaženo se podařilo zrealizovat
- – zvýšení konkurenceschopnosti, snaha o snižování fin. náročnosti, ukončit mechanismy vedoucí k přebytkům zem, snaha o eliminaci cenových rozdílů na světovém a evropském trhu – odstranit exportní dotace, snížili ekonomické a soc. rozdíly mezi regiony a státy EU
- – ekologické a krajinotvorné aspekty
důsledek:
- – snižování prahových a intervenčních cen
- – snížení cen se kompenzuje různými přímými platbami (podmíněnými snížením obdělávaných ploch min. o 15 % a snižením počtu hospodářských zvířat na 1 ha.
- – zaváděny dotace)
- – podpora rotačního úhorování, posilování agroenviromentálních opatření (produkce produkována v souladu s tradičními postupy – bez využití umělých hnojiv, genetického upravování,)
- – Gross-compliance = křížové zabezpečení zemědělských aktivit, aby nešlo jen o efektivní produkci, ale jde o ekologické zásady, které by měly zem. produkci doprovázet
- – Financování se přesouvá z cenových dotací na podporu strukturálních změn ( mj. na zalesňování, rekreaci a turistiku, zem. výrobu pro nepotravinářské účely).
- – státy vstupující 04 a 07 neměly možnost využívat všech nástrojů, kterých využívaly členské země
AGENDA 2000
navrhuje pokračovat v reformě SZP- s cílem zvýšit konkurenceschopnost Unie na domácím i světovém trhu a orientovat se na tržní řešení, jež by napomohla postupné integraci nových členských zemí a připravila Unii na další kolo jednání WTO.
Rybolovná politika
kvoty výlovy ryb pro země EU
Ministři rybolovu zemí EU se dohodli na snížení kvót výlovu ryb v roce 2000.
v každém segmentu atlantského oceánu je každé zemi povolen výlov jen určitého množství druhů ryb
Uhrnné povolené mn. ryb v tunách
např. treska – 32 580,
další nástroje
technické paramentry nástrojů, které se při rybolovu používají (velikost ok sítí, lovná pásma – v určité vzdálenosti od pobřeží – 200 mil – preferováni malí výrobci, v mezinárodních vodách mohou působit společnosti ze všech států)
Financování
- – existoval nástroj FIFG – fin. nástroj pro podporu rybářství
– tresčí války – VB x španělsko, dnes EUxKanada a Japonsko, SlovinskoxChorvatsko (dříve nečlen EU)