Finanční krize je pojem, který nebývá definován jednotně. Obecně se však dá říct, že jde o krizi, která vzniká selháním finančního systému, ne ekonomiky jako takové. Tradičně se pod tento velmi široký pojem řadí následující tři typy finančních krizí: krize bankovní, krize měnová a krize dluhová či úvěrová. Ty se ovšem zřídka vyskytují v čisté formě a většinou jsou spolu úzce provázány.[1]

Bankovní krize je označení pro situaci, kdy některé nebo i většinu komerčních bank, postihnou potíže s likviditou a zejména s insolvencí. Tato situace může vést až k úpadku bank. Jako bankovní krize se označuje i situaci, při níž stát banky zachrání a poskytne jim prostředky. Tyto intervence ale vytváří obrovskou zátěž pro státní rozpočet a mohou vést k neúnosnému nárůstu státního dluhu. Bankovní krize může vzniknout i jako důsledek krize dluhové nebo měnové.1
K měnové krizi dochází při nečekaném výrazném oslabení domácí měny. V systému pevného měnového kurzu k ní může dojít při spekulativních útocích na domácí měnu, které donutí centrální banku kurz bránit, např. prudkým zvýšením úrokových sazeb či uvolněním velkých objemů devizových rezerv. Měnová krize může vést k výrazně depreciaci či devalvaci měny. V systému pevného měnového kurzu mohou obyvatelé státu, kvůli devalvaci měny, přijít o značnou část svých peněz.1[2]
Dluhová (úvěrová) krize je pojem používaný převážně k označení externích dluhových krizí, kdy stát nemůže splácet svůj zahraniční dluh, ale i nesplácení zahraničních dluhů soukromými společnostmi a bankami. Jako interní dluhová krize se označuje stav, kdy jsou ekonomické subjekty na území státu chronicky předlužené, dochází k platební neschopnosti u podniků a roste množství klasifikovaných úvěrů. Tento typ krize opět přispívá k rozpočtovým problémům státu, jelikož ten se snaží ekonomiku podpořit. Tyto podpůrné kroky však nemusí problém řešit, ale mohou ho pouze zakrývat.1

1.1. Příčiny finančních krizí

Jako příčina finanční krize se dá označit společné působení měnových, dluhových a bankovních problémů. Nadměrné zadlužení může vést k bankovní krizi a ta může vést k měnovým problémům.

Příčinám vzniku finančních krizí se věnuje mnoho ekonomů a vzniklo již mnoho modelů, které se snaží objasnit vznik a příčiny krizí. Modely finančních krizí se dnes dělí podle generací. Mezi první model, který se dá zařadit do první generace, lze považovat Krugmanův kanonický model, který se věnuje zejména krizi měnové. Vysvětluje krizi v systému pegovaného kurzu, kdy ke krizi dochází v důsledku úbytku devizových rezerv a následnému spekulativnímu pohybu kapitálu. Hlavní příčinou krize je v tomto modelu chybná hospodářská politika, zejména nadměrná monetizace státního dluhu.

Modely druhé generace se snaží vysvětlit, proč krize postihují i v zásadě zdravé ekonomiky s rozumnou hospodářskou politikou, díky spekulacím a různým kanálům nákazy. Hlavní příčinou krize je podle těchto modelů spekulace proti pevnému měnovému kurzu.

V návaznosti na asijskou krizi v letech 1997 – 1999 vznikly modely třetí generace, které vysvětlují krizi jako zejména měnovou, ale zároveň zohledňují i bankovní a dluhové problémy. Jako příčiny vzniku krize se v jednotlivých pracích objevují zejména: nedostatek devizové likvidity, dopady neočekávané depreciace na majetek podniků a bank, insolvence nebo nadměrný příliv úvěrového kapitálu.

Nejnovější modely, označované jako modely čtvrté generace, označují krizi jako systemickou a nesnaží se o izolovanou analýzu měnové nebo bankovní krize, ale zkoumají vzájemnou souvislost všech tří základních problémů. Schéma krize tvoří čtyři moduly: popis předkrizové situace, formulace kritického stavu, spouštěcí moment a konkrétní scénář vzniku systemické finanční krize. Zásadní pro vznik finanční krize je dluhový problém. To se ukázalo i při současné finanční krizi. Dluh soukromého sektoru pak přebírá ve snaze systém ochránit stát. Důsledkem krize je teda problém veřejného dluhu, což vede k dlouhodobé fiskální nerovnováze. Přebírání dluhu je považováno za pozitivní, jedná-li se o pouhé problémy s likviditou, jedná-li se o problémy insolventního máte na mysli „insolvenčního“ , insolventní je ten, kdo není schopen platit a to charakter nemůže být charakteru, pak tento zásah problém pouze odsune, ale reálně nevyřeší. Dalším problémem je vznik morálního hazardu. Ekonomické subjekty by měli ekonomické subjekty jsou neživotné, tudíž „měly“ za své aktivity nést riziko samy. Pokud za ně ale někdo ručí, resp. pokud ví, že jim stát v nejhorší situaci pomůže, dochází ke vzniku morálního hazardu a subjekty si dovolí riskovat víc, než by si mohli toto již není náhoda ! dovolit za normálních okolností. Jedná se o nejškodlivější formu přesunu dluhu. Mimo tyto zásahy způsobuje způsobují zvýšenou zátěž pro státní rozpočet také rostoucí úroky z dluhu a nižší daňové výnosy.[3]

1.2. Protikrizová opatření

Nejideálnější je samozřejmě slovo jako samozřejmě se ve výzkumné práci nepoužívá, kdyby to bylo samozřejmé, potom to nemusíme analyzovat krizi předejít. To je ovšem velice náročné a krize se v počátku velmi těžko rozpoznává. Na systémech, které by měly vznikající krizi rozpoznat, pracuje například Mezinárodní měnový fond. Jednou z metod je regresní model, jmenovitě studie Frankel, Rose, která hodnotí jako ukazatel depreciaci měny vůči americkému dolaru. Poměrně úspěšný je model společnosti J. P. Morgan, který hodnotí také depreciaci a to měsíční depreciaci alespoň 10%. Signální metoda pak zohledňuje jak depreciaci, tak i odražené spekulativní útoky. Vhodné ukazatele jsou např. objem úvěrů poskytnutých veřejnému sektoru domácími subjekty, nadhodnocení reálného kurzu, devizové rezervy a míra inflace. K ukazatelům jsou stanoveny hodnoty, jejichž překročení upozorňuje na hrozící krizi. Modely odhadující míru citlivosti ekonomiky vůči nákaze považují za nemožné odhadnout dobu vzniku krize, ale sledují, při jaké situaci by výskyt spouštěcího momentu krizi vyvolal. Nejvýznamnějšími faktory vyvolávající tuto rizikovou situaci jsou nadhodnocený kurz měny, zranitelný bankovní systém, nedostatečné devizové rezervy, deficit běžného účtu a krátkodobý dluh. Existují i další přístupy, ale všechny mají společné, že jejich schopnost předpovědět blížící se krizi není příliš vysoká. Podíl na tom má bezpochyby orientace na statistické údaje z minulých let, potíže se samotnou definicí krize a identifikace momentu jejího vzniku.3

V otázce jaká opatření je nutné podniknout, aby se krizím předešlo, resp. aby jejich dopady byly co nejmenší, se angažují zejména Mezinárodní měnový fond, Světová banka a vlády jednotlivých zemí. Doporučení se týkají kontroly pohybu kapitálu, dohledu nad bankovním systémem, omezení krátkodobého zahraničního dluhu a hospodářské politiky. Kontrola kapitálu není v praxi velmi proveditelná, nicméně omezení spekulací značně snižuje riziko vzniku finanční krize, ale také mohou odradit potenciální investory. Některé státy daní krátkodobé obchody na burze, nicméně nízká sazba této daně nemá příliš vysoký účinek. Při liberalizaci kapitálového účtu je nutné, aby byl dostatečně stabilní bankovní sektor a byla vytvořena určitá úroveň dohledu. Liberalizovaný kapitálový trh v kombinaci s nedostatečnou regulací bank může působit jako zdroj problémů, které mohou vyústit až ve finanční krizi.[4]

1.3. Současná světová ekonomická krize

Světová ekonomika se dnes stále ještě potýká s následky finanční krize, která v posledních několika letech zasáhla většinu vyspělých zemí a způsobila značné škody. Vlády jednotlivých zemí a mezinárodní organizace byly nuceny vynaložit na potírání důsledků krize velké množství finančních prostředků a ze zpomalení nebo propadu hospodářského růstu se budou některé státy vzpamatovávat ještě několik let.

1.3.1. Vznik krize

Americká hypoteční krize, která vypukla v roce 2007 a postupně přerostla v krizi finanční a ekonomickou, která se postupně rozšířila do většiny rozvinutých zemí, způsobila světovému hospodářství velké problémy. Růst cen nemovitostí v USA a velký nárůst poskytnutých hypoték nemohl vydržet věčně. Cenová bublina začala splaskávat již na přelomu let 2006/2007, kdy se začali dlužníci dostávat do potíží se splácením kvůli rostoucím úrokovým sazbám. Zastavování nemovitostí těchto dlužníků vedlo ke snížení cen nemovitostí a poklesu cen finančních produktů, sloužících k financování realitního boomu. Následné ztráty amerických finančních institucí vedly k nejistotě na světových finančních trzích, poklesu cen rizikových instrumentů a propadu cen akcií velkých bank. Následné problémy s likviditou a insolvencí finančních institucí se rozšířili do celého světa a vedly ke vzniku globální finanční krize, která kromě USA zasáhla zejména Evropu.[5][6]

Americká ekonomika se potýká dlouhodobě s problémem fiskálního deficitu a deficitu platební bilance. Tyto problémy se nezdály tak závažné, jelikož hospodářský růst byl natolik rychlý, že sliboval jejich překonání. Avšak růst byl do značné míry založen na úvěrové expanzi, kterou vyvolalo snížení základní úrokové míry v letech 2001-2003 z šesti až na jedno procento. To však pouze zvýšilo zadlužení amerických ekonomických subjektů a levné peníze pouze zakrývaly skutečné problémy. Zlom nastal, když začaly být úrokové míry znovu zvyšovány, a to až na úroveň 5,25%. V USA bylo poskytováno také velké množství hypoték málo bonitním klientům, tzv. subprime mortgages. Problém těchto, do značné míry rizikových, hypoték byl řešen sekuritizací obligacemi krytými úvěry různé kvality a pouze tak přesouval riziko na silnější finanční instituce, jako velké banky nebo investiční a dokonce i na penzijní fondy. Od počátku roku 2007 se začaly objevovat první potíže spojené s těmito cennými papíry, což vedlo k nedůvěře na finančních trzích a značnému poklesu cen akcií postižených finančních institucí. Současné se do problémů začaly dostávat v souvislosti s nárůstem počtu nesplácených úvěrů hypoteční banky a to zejména Fannie Mae a Freddie Mac[7], které za podpory státu poskytovaly hypotéky za zvýhodněných podmínek zejména chudším vrstvám obyvatelstva. Bylo jasné, že problémy již nejsou problémy likvidity, ale jde o insolvenci. Americké a britské banky vykazovaly ztráty v hodnotě miliard dolarů způsobené odpisem rizikových aktiv. Dalším jevem, který provázel počátek krize, je oslabení amerického dolaru. Za dva roky oslabil vůči euru o 21%. Do problémů se dostávaly už i největší americké pojišťovny. Již na konci roku 2007 odhadovali analytici ztráty způsobené touto krizí na 400 mld USD.[8]

1.3.2.Dopady krize na reálnou ekonomiku a finanční sektor

Následovala vlna fúzí, kdy byly skupovaný banky s finančními problémy. Jedním z prvních případů byla akvizice Countrywide Financial druhou největší americkou bankou Bank of America. Ta již dříve do hypoteční banky Countrywide investovala 2 mld USD a následující akvizice ji přišla na další 4 mld USD. Pro Countrywide to byla jediná možnost úniku před bankrotem, která přinesla úlevu finančnímu sektoru, protože se jednalo o jednu z největších hypotečních bank.[9] Bank of America koupila také investiční banku Merrill Lynch.[10] Dalším subjektem, který přestal existovat, byla banka Bear Stearns Cos Inc., kterou odkoupila banka J. P. Morgan Chase, při velmi nízké ceně.[11] Americká vláda převzala kontrolu nad polostátními hypotečními bankami Fannie Mae a Freddie Mac 7. září 2008.[12]

Jedním z nejhorších případů úpadku bank byl bezesporu krach americké investiční banky Lehman Brothers, který přišel o týden později. Ta se dostala do finančních problémů zejména díky přílišné orientaci na investice spojené s nemovitostmi, které v předkrizových letech financovala půjčkami. Bankrot vyhlásila poté, co se jí nepodařilo sehnat kupce.[13] Lehman Brothers americká vláda nepodpořila, ale když se dostala do problémů společnost AIG, musela již zasáhnout. Největší pojišťovna ve Spojených státech, u které byly pojištěné firmy zaměstnávající asi 106 mil. obyvatel, byla příliš významná než aby si americká ekonomika mohla dovolit nechat ji padnout. V září 2008 bylo rozhodnuto a poskytnutí půjčky ve výši do 85 mld. USD, za kterou americká vláda získala 80% podíl ve společnosti. To ale nestačilo a tak se postupně výdaje na záchranu AIG vyšplhaly do celkové výše 182 mld. USD.[14][15]

Krize tvrdě zasáhla americké výrobce aut. Finanční krize však nebyl jedinou příčinou. Výrazně se na prodejích aut podepsala rostoucí cena ropy, což bylo pro americké výrobce, produkující převážně auta s velkým výkonem a vysokou spotřebou, kritické. Propad v prodeji se projevil nejvíce v říjnu 2008, kdy se zisk dostal na nejnižší úroveň za posledních 25 let. Od finančních problémů nepomohlo ani propuštění více než 400 000 zaměstnanců a zavření továren po celé zemi. Na pomoc americkým automobilkám šlo z programu 81 mld USD[16], zejména na půjčky a další investice do podniků General Motors a Chrysler. Vládní pomoc automobilovým výrobcům přišla zejména kvůli velkému počtu zaměstnanců, navazujících odvětví, dodavatelů a také díky koncentraci kolem města Detroit. Pád některého z podniků by byl pro zaměstnanost regionu katastrofální. Například na konci roku 2011 zaměstnávali výrobci aut přes milion Američanů.[17][18]

Odpovědí americké vlády na hypoteční krizi byl Emergency Economic Stabilization Act, přijatý v říjnu 2008, který obsahuje Troubled Asset Relief Program[19] na pomoc finančnímu sektoru ve výši 700 mld USD. K 20. březnu 2012 bylo použito 414 mld USD, ze kterých bylo již 331 splaceno nebo získáno na dividendách.[20] Hlavní cíle programu jsou udržení stability a likvidity finančního systému, zabránit exekucím, kterým jde předejít, ochránit vlastnictví domů, ochránit zájmy daňových poplatníků a podpořit transparentnost. Šlo o odkup rizikových aktiv od postižených bank, investice do postižených institucí, pomoc automobilovému průmyslu a další programy. Americká vláda také postupně snižuje svůj podíl ve společnostech, které zachránila.[21][22][23]

Graf 1: Vývoj HDP v USA v letech 2005 – 2011

Přestože se krize z počátku evropským zemím jevila jako čistě americká záležitost, zasáhla tvrdě i Evropu. Mnohé z faktorů, které způsobily krizi v USA, ji způsobily i v Evropě. Nízké úrokové míry a investiční expanze, kterou způsobila agresivní úvěrová expanze, sekuritizace, zvýšení propojenosti mezi finančními centry a další faktory vedly k prudkému hospodářskému růstu. Tento růst podpořil růst cen nemovitostí, cenných papírů a komodit. Následný pokles cen nemovitostí tak dostal do problémů hedge fondy, které držely příliš velké množství cenných papírů krytých nekvalitními hypotékami, a krize se rozšířila do celého finančního sektoru.[24]

Ve Velké Británii byl jedním z největších dopadů finanční krize kolaps banky Northern Rock. Koncem roku 2007 došlo kvůli jejím problémům k prvnímu runu na banku ve VB za posledních sto let. Po neúspěšných pokusech udržet banku v chodu, byla vláda nucena banku v únoru 2008 znárodnit. Na začátku roku 2012 byla banka prodána Virgin Group, avšak zisk z prodeje nepokryl zdaleka celé náklady na její záchranu.[25] Celkově se cena za záchranu finančnímu sektoru vyšplhala na 1,162 bilionu GBP za poskytnuté záruky, půjčky a nákup podílů ve finančních institucích.[26]

Island převzal kontrolu nad třemi největšími bankami v roce 2008. Tento krok však dostal stát do velkých finančních problémů, jelikož hodnota aktiv islandských bank dosahuje až desetinásobku výše HDP celé země. Kolaps bank byl vyřešen převedením části aktiv na nově vzniklé banky.[27] Island byl nucen zažádat u Mezinárodního měnového fondu o půjčku ve výši 2,1 mld USD. K vážnosti situace přispěl i požadavek Velké Británie a Nizozemí o splacení vkladů jejich občanů v pobočkách islandských bank. Související inflace a nezaměstnanost pouze umocnily problémy, které do té doby prosperující ekonomika prožívá. V současné době se Island vzpamatovává z bankrotu a ekonomika roste. Stát však stále dluží 5,5 mld USD Velké Británii a Nizozemí.[28][29]

V Irsku krize zasáhla nejvíce banky, trh s nemovitostmi a stavebnictví, ve kterém bylo díky předchozí expanzi zaměstnáno v roce 2007 12,17% práceschopných obyvatel zatímco v roce 2011 necelých 5%. Počet nezaměstnaných se celkově zvýšil přibližně na trojnásobek.[30] Do největších problémů se dostaly banky Anglo Irish Bank, Bank of Ireland, Allied Irish Banks, Irish Nationwide bulding society a EBS. Irsko situaci řešilo znárodněním Anglo Irish Bank, rekapitalizací dalších bank a vytvořením speciální agentury, National Asset Management Agency, která měla za úkol spravovat půjčky a pomoci bankám s likviditou a zotavením.[31] Irsko bylo také z důvodu upadnutí do dluhové krize, přes počáteční nevoli, donuceno požádat EU a IMF o záchranný balíček ve výši 82 mld euro, spojený s podmínkami, které musí Irsko plnit, aby z něj mohlo čerpat.[32][33]

1.4. Evropská dluhová krize

V dnešním globalizovaném světě již není možné, aby si státy mohli ??? dovolit ignorovat problémy okolních států. Ještě výraznější je propojení mezi státy Evropské unie a EMU. V současnosti se jako největší hrozba pro eurozónu jeví dluhová krize. Státní dluhy členský států v posledních letech rostly závratným tempem, zejména díky vysokým nákladům na řešení následků finanční krize. V roce 2011 dosáhly dluhy 4 členských států více než 100% HDP.

Nejhorší situace je v Řecku, kde dluh dosáhl výše 165,8% HDP.[34] Součástí maastrichtských kritérií, požadovaných EU, je přitom limit 60% HDP. Původ dluhu v Řecku, ale také v Portugalsku, je jiný než v ostatních zemích, které se potýkají s dluhovými problémy, kde je hlavní příčinou záchrana soukromého bankovního sektoru. Příčinou je nezodpovědné hospodaření státu a vysoký deficit veřejných financí.[35] Řecko zažívalo díky přijetí eura hospodářský růst způsobený zvýšením důvěry investorů, ale v roce 2009 vyšlo najevo, že údaje o schodku předkládané řeckou vládou neodpovídají realitě. Následovalo snížení ratingu, investoři se začali řeckého dluhu zbavovat a vláda byla donucena k razantním úsporným opatřením, která se však setkala s velkou nevolí řeckého obyvatelstva. IMF a EU se snaží zabránit řeckému defaultu a poskytly mu dva záchranné balíčky, první v hodnotě 110 mld. euro[36] a druhý v hodnotě 130 mld. euro[37]. Oba jsou podmíněné velkými úsporami. V rámci snahy zabránit nekontrolovanému bankrotu došlo k výměně řeckých dluhopisů, čímž věřitelé přišli o více než polovinu své investice.[38]

Vysoký deficit a dluh vedly k růstu úrokové míry a Portugalsko bylo také donuceno požádat o bailout. Postup při plnění programu obnovy a úspory spojené s balíčkem 78 mld. euro jsou hodnoceny jako úspěšné.[39]

Irský a Španělský dluh je zapříčiněn zejména realitní bublinou. Přeformulujte tuto větu, buď to budou dluhy anebo uvedete, že jak irský tak španělský dluh (s malým š) byly zapříčiněny realitní bublinou. Irský dluh narostl kvůli záchraně irských bank z 24,8% v roce 2007 na 104,6%[40] kdy? a donutil Iry zažádat o záchranný balíček 82 mld. euro.

2. Vývoj španělské ekonomiky do roku 2007

Španělská ekonomika prošla během devadesátých let fázi rychlého vývoje. Země, která se potýkala s vysokým státním dluhem, vysokou mírou inflace, a nestabilitou měnového kurzu a vysokou nezaměstnaností, se vyvinula v jednu z nejrozvinutějších ekonomik EU. Po překonání krize, kterou země prošla na začátku devadesátých let, začalo období rychlého hospodářského růstu. Španělsko jako člen Evropské unie a posléze i Evropské měnové unie se postupně stalo jedním s asi z (koho, čeho) a ne s (kým, čím) nejrychleji se rozvíjejících evropských států.

Významným okamžikem v ekonomickém vývoji Španělska v posledních desetiletích je bezesporu příliš často používáte bezesporu vstup do Evropské měnové unie a přijetí společné evropské měny. Cesta k euru však nebyla snadná. Evropský měnový systém postihla v roce 1992 měnová krize. Systém pevného kurzu zasáhly spekulace a ani přes velké výdaje devizových rezerv se členským zemím nedařilo krizi potlačit. Krize vedla k opakovaným devalvacím jednotlivých měn. Vzhledem k nízkému účinku těchto opatření bylo v roce 1993 zvýšeno oscilační pásmo na 15%. Itálie a Velká Británie musely systém opustit.[41] Opakované devalvace, kterými peseta procházela v první polovině devadesátých let, vedly k růstu inflace. Španělsko bylo v devadesátých letech jedním ze států, který měl nejdále ke splnění kritérií pro přijetí eura. Bylo v očích mnohých velkým státem s tendencemi k nevyrovnanému vývoji, což vedlo k obavám z jeho účasti na EMU a bylo proto pod pečlivým dohledem. Na rozvoji se podíleli i velké dotace na rozvoj z EU. Přes všechny překážky se podařilo euro díky opatřením na stabilizaci ekonomiky a úsilí španělské centrální banky Banco de España v roce 1999 přijmout. Euro se nicméně prostřednictvím rostoucího reálného kurzu podepsalo na ztrátě cenové konkurenceschopnosti a růstu deficitu platební bilance.[42] Euro zároveň slouží jako určitá záruka vůči investorům. Členové EMU musí plnit určité podmínky, aby mohli v systému být, a tím vzniká jistá míra jistoty, že nedojde k nečekaným měnovým výkyvům. Lépe „Ćlenské země EMU…. , aby mohly v systému ….

Španělsku se podařilo v devadesátých letech splnit dva základní požadavky Paktu stability a růstu, a to schodek rozpočtu do 3% a podíl státního dluhu k HDP do 60%. Veřejný dluh se v devadesátých letech pohyboval několik procent nad hranicí 60% a ke splnění kritéria došlo až v roce 2000, nicméně až do roku 2007 poměr trvale klesal a v roce 2007 klesl až na 36,2%. Deficit státního rozpočtu se dostal na 3% v roce 1998 a v letech 1999 – 2004 se dostal do přebytku v řádech několika desetin procenta.[43]

Jedním z faktorů, které hráli ??? už mne to roziluje významnou roli v rozvoji španělské ekonomiky je nízká reálná úroková míra, tedy nominální úroková míra očištěná o inflaci, v období devadesátých let a na začátku tohoto milénia. Funkce španělské centrální banky nahradila Evropská centrální banka a bez možnosti ovlivňovat kurz vlastní měny došlo ke snížení úrokové míry. Postarala se kdo? Úroková míra? (upravte formulačně tuto i následující dvě věty) o konsolidaci státního rozpočtu a snížení nákladů na obsluhu státního dluhu. To napomohlo dosáhnutí vyrovnaného státního rozpočtu. Zároveň zvýšila dostupnost úvěrů, čímž napomohla rozvoji ekonomiky, zvýšení spotřeby a investicí např. do nemovitostí.

I přes celkový rozvoj hospodářství je však Španělsko trvale v deficitu obchodní bilance. Jako příčina může být označena jednak specializace španělských firem, ale také ztráta konkurenceschopnosti z důvodu růstu cen a ceny práce.[44]

Hrubý domácí produkt rostl přibližně o 7,5% ročně a mezi lety 1995 a 2007 se přibližně zdvojnásobil. Růst HDP byl vyšší než průměr EU a Španělsko se začalo zbavovat nálepky jednoho z nejchudších západoevropských států. Velký podíl na tomto růstu měl právě trh s nemovitostmi. Stavebnictví se stalo zásadním odvětvím španělské ekonomiky. Jeho podíl na celkovém HDP se vyšplhal v roce 2007 až na 16%.[45] Růst HDP je vidět na následujícím grafu.

Graf 2.1.: HDP Španělska v letech 1995 – 2007 a podíl stavebnictví.[46]

Vzhledem k čerpání informací ze zdrojů starších se dostáváte v komentáři do problémů s časem přítomným a minulým. Kdy se to Španělům nelíbilo? Anebo se jim to nelíbí dnes? Imigranti dělají ty těžké práce dnes? Atd. Ale toto je i v jiných komentářích. Prosím přečtěte si práci pečlivě.

Jedním z dalších důsledků, ale zároveň i jevů podporujících další hospodářský růst byla zvýšená imigrace. V letech 1997 – 2007 se do Španělska přemístilo asi 4,5 mil. cizinců.[47] Přestože se některým Španělům vysoký počet imigrantů nemusí líbit, faktem nicméně zůstává, že právě oni dělají ty těžké a málo placené práce, které Španělé odmítají. Největší příliv imigrantů je ze zemí jižní Ameriky, zejména díky jazykové a kulturní blízkostí těchto oblastí, dále pak z Rumunska nebo Maroka.[48] Přistěhovalci tvoří pracovní sílu zejména ve stavebnictví, ale i v turistickém ruchu, který je pro španělskou ekonomiku také důležitý. Zároveň zvyšovali poptávku po bydlení a jejich vlastní spotřeba přispívala k růstu HDP.

Španělsko se na začátku devadesátých let potýkalo s vysokou nezaměstnaností, která dosahovala až 24%. Nezaměstnanost je problém, se kterým Španělsko bojuje dlouhodobě. V době konjunktury docházelo k tvorbě velkého množství pracovních míst, na čemž se výrazně podílel rozvoj stavebnictví. V letech 2002 – 2005 byly vytvořeny 4 mil. pracovních míst.[49] Během hospodářského růstu se podařilo snížit míru nezaměstnanosti až na přibližně 8% v roce 2007.[50]

Největší charakteristikou tohoto kterého? Je lépe uvést „uvedeného“ anebo rovnou uvést od do období, které začalo přibližně v roce 1995 je realitní boom. Stavební průmysl a trh s nemovitostmi se rozvíjel díky růstu hospodářství, ale zároveň byl jedním z jeho hlavním motorů. Povzbuzeno imigrací a zvýšenou dostupností úvěrů rostlo toto odvětví rychlostí několika procent ročně.

2.1. Realitní boom

Jedním z hlavních projevů hospodářského růstu se stal rozvoj trhu s nemovitostmi a stavebnictví. Účast Španělska v EMU vedla k poklesu úrokových měr, což byl jeden z cílů Evropské centrální banky. Nízká inflace vedla ke zvýšení důvěry v investice do nemovitostí. Obecně, nejev ve Španělsku, se zdá, že převládá ? nebo tehdy převládal? názor, že cena nemovitostí pouze stoupá a proto je každá investice do nich bezpečná. Nemovitosti se tedy zdály jako bezpečné a hlavně relativně levné aktivum. Zásadní pro rostoucí množství poskytnutých hypoték se zdá fakt, že se podstatně snížilo množství peněz, které musí žadatel mít, aby mohl získat hypotéku a to na 29% z celkové částky v roce 1998. Ještě v roce 1990 tvořila tato část 63%, což znamená, že se možnost získat bydlení s pomocí hypotéky stala dostupnou i průměrným Španělům.[51] Zvýšila se poptávka, mimo jiné díky zvýšené imigraci v období hospodářského rozvoje, na co sice reagovala i nabídka, ale zdaleka ne dostatečnou rychlostí, což vedlo ke vzniku převisu poptávky nad nabídkou a to nevyhnutelně zapříčinilo růst cen. Zlomovým rokem, který se dá označit jako rok začátku nafukovaní bubliny na realitním trhu, byl rok 1998, kdy meziroční reálný růst průměrných cen za m² činil 3,7%. Až do roku 2001 se růst každoročně zrychloval a po roce 2001, kdy došlo k mírnému zpomalení, opět výrazně zrychlil a to až na 15,8% v roce 2003 (viz graf 2.2). Tou dobou již ceny výrazně převyšovaly reálnou hodnotu nemovitostí.

Graf 2.2.: Růst cen nemovitostí (%)[52]

Díky stabilnímu a rychlému růstu cen se neustále zvyšovalo množství spekulativních nákupů nemovitostí. Velmi žádanými se staly byty v prestižních čtvrtích velkých měst, kde cena rostla ještě rychleji než jinde. Růst cen byl výrazně rychlejší u obytných domů než u kancelářských budov. To vedlo k tomu, že kancelářské budovy na těchto žádaných adresách byly často přestavěny na budovy obytné. Na rostoucí poptávce se také podílel rostoucí počet imigrantů ve Španělsku. Prodej bytů nižší kvality, například v okrajových částech měst, imigrantům umožnil jejich původním majitelům pořídit si lepší bydlení. Investoři většinou získávali potřebné prostředky od bank. Získání úvěru se stávalo snazším díky nízké úrokové míře a rostoucí konkurenci na bankovním trhu. Banky se tak staly zásadním činitelem, jak co se týče nabídka, tak i poptávky po nemovitostech.[53]

Rostoucí poptávka po nemovitostech samozřejmě zapříčinila rozvoj stavebního průmyslu. Vzniklo mnoho nových firem jak přímo stavebních, tak i v navazujících odvětvích. Výrazně také přibylo nových výstaveb. V roce 1998, tedy v době začátku realitního boomu, bylo zahájeno 460 tisíc nových výstaveb, zatímco v roce 2005 812 tisíc. To je nárůst o 76,4%. Nárůst developerských projektů usnadnila možnost snadného získání potřebných financí od bank.[54]

2.2. Španělské bankovnictví

Během osmdesátých a devadesátých let prošel španělský bankovní systém zásadní proměnou. Regulované bankovnictví, chráněné před konkurencí, prošlo výraznou liberalizací, která byla součástí plánu začlenit se do evropských finančních trhů. V první polovině osmdesátých let prošlo bankovnictví krizí, způsobenou zejména úzkou provázaností velkých bank s průmyslem, který zasáhlo zvýšení cen ropy, a některé banky musely být zachráněny státem.[55] V období hospodářské expanze se banky orientovaly na diverzifikaci rizika, pronikaly do dalších oblastí Španělska a na trhy dalších evropských zemí. Vznikaly také velké bankovní skupiny, které v současnosti kontrolují většinu sektoru. Druhou významnou skupinou na trhu jsou byly? Pozor, název subjektů začíná velkým písmenem Cajas de Ahorros. Jedná se o menší lokální spořitelny, které mají ve Španělsku dlouho tradici. Díky jejich velké konkurenci se zvýšila dostupnost úvěrů v devadesátých letech.

3. Dopady světové finanční krize na španělskou ekonomiku

Po dlouhém období růstu, který začal v polovině devadesátých let, po překonání španělské krize, zasáhla španělskou ekonomiku hospodářská krize v roce 2006. Nerozumím? Světová finanční a hospodářská krize nebyla hlavní příčinou krize ve Španělsku. Za tu mohly problémy uvnitř ekonomiky. Rychlý hospodářský růst v posledních letech byl založen pouze na rozvoji několika odvětví a byl příliš nekontrolovatelný. Nekontrolovatelný anebo nekontrolovaný? Vytvořila se bublina na trhu s nemovitostmi, zejména díky velké ochotě bank poskytovat úvěry a hypotéky zainteresovaným subjektům. Nemovitosti získali ??? příliš velkou důvěru, díky stabilnímu růstu jejich cen. Stavebnictví, které mělo po dlouhou dobu ve španělském hospodářství postavení jednoho ze zásadních odvětví, co se týká podílu na HDP a zaměstnanosti, zasáhlo naplno splasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi. Kolaps stavebnictví vedl k růstu nezaměstnanosti a do problémů se díky tomu dostaly i španělské banky, které byly na trhu s nemovitostmi závislé, přesto, že tamní bankovní systém je v evropském kontextu velice stabilní.

3.1. Snížení růstu HDP

Stabilně rostoucí španělský hrubý domácí produkt zaznamenal první výrazné zpomalení růstu v roce 2008. Oproti zbytku Evropské unie zasáhla krize španělský produkt později.

Graf 3.1.: Meziroční vývoj HDP[56]

3.2. Stavebnictví a trh s nemovitostmi

Stavebnictví rostlo v letech 1997 – 2007 tempem až 5% ročně. Rozmach stavebnictví a obchodu s nemovitostmi ve Španělsku dospěl v roce 2007 do stádia, kdy tvořilo 16% HDP. Příčinami této expanze byl ekonomický růst, ale také výrazné snížení úrokových sazeb u hypoték, které bylo mimo jiné způsobené zvýšením konkurence na bankovním trhu. Úroková sazba se snížila během deseti let o 6,3% na 3,3% v roce 2007.

Většina Španělů si pořizovala bydlení na dluh, což vedlo k nárůstu poměru dluhu domácností k hrubému disponibilnímu důchodu na 132%.[57] Úvěrové financování začalo ustupovat v roce 2006, kdy, pod tíhou zhoršující se situace na světových finančních trzích, začaly banky zpřísňovat podmínky pro získání půjček. Úzké propojení nabídky úvěrů a poptávky po bydlení přestávalo při problematickém získávání financí ze zahraničí fungovat. Na trhu se začaly hromadit nemovitosti v důsledku nadprodukce v letech expanze a snížené poptávky. Ceny dosáhli hranice, kdy se začal snižovat zájem investorů. Na konci roku 2007 byla průměrná cena za metr čtvereční 2905 eur[58].

Zpomalení přišlo naplno v roce 2007. Hlavní příčinou nebylo obchodování se sub-prime hypotékami, které bylo příčinou hypoteční krize v USA, ale zejména změna hospodářského cyklu. Americká hypoteční krize do určité míry španělským problémům napomohla, ale zásadní byly domácí vlivy. Expanze stavebního průmyslu dávno přesáhla poptávku a na trhu se začaly hromadit nemovitosti na prodej. Na konci roku 2008 bylo podle odhadů ve Španělsku milion nemovitostí k prodeji.[59] Zhoršená situace na trhu se nejprve projevila poklesem množství zahájených výstaveb a poptávky po nemovitostech.[60] Výkon stavebnictví poklesl v roce 2008 o 0,2%, ale v roce 2009 už o 8% a o rok později o 7,8%.[61] Investice do trhu s nemovitostmi, které byly hnacím motorem španělského ekonomického růstu, se mezi lety 2007 a 2010 propadly o 43%.[62] Neudržitelný růst cen nemovitostí, který se pohyboval v průměru kolem 10% ročně, se zastavil a ceny začaly postupně klesat, jak ukazuje následující graf.

Graf 3.2.: Procentuální vývoj cen nemovitostí v letech 2005 – 2011[63]

Snížení prodejů se podepsalo značnou měrou na množství stavebních firem. V lednu 2007 bylo ve Španělsku 488 tisíc stavebních společností, které tvořily takřka 15% ze celkového počtu společností. V předchozích letech rostl tento počet zhruba o třicet tisíc firem ročně, ale v roce 2007 už přibylo jen asi třináct tisíc firem. Propad nastal o rok později, kdy se toto číslo snížilo o 60 tisíc.[64]

Své činnosti zanechal také velký počet obchodníků s nemovitostmi. V období realitního boomu se obchodu s nemovitostmi a zprostředkování začalo věnovat mnoho podnikatelů. Prodej nemovitostí byl snadný a nevyžadoval ani příliš velkou zkušenost, ale po příchodu krize se podnikání kvůli nízké rentabilitě přestalo vyplácet. Do ještě horší situace se dostali spekulanti, kteří nakoupili nemovitosti a kvůli snížení cen a poptávky se dostali do problémů se splácením úvěrů.[65]

3.3. Dopady na španělský bankovní sektor

Postavení bankovního sektoru v době vypuknutí světové finanční krize bylo ve srovnání s ostatními státy EU a USA relativně dobré. Tradičně regulované španělské bankovnictví sice prošlo během posledních desetiletí výraznou proměnou a liberalizací, ale banky byly stále nuceny držet vyšší rezervy než v ostatních zemích. Dopad amerických problémů se sub-prime hypotékami byl pouze okrajový. V USA tvořily sub-prime hypotéky jen asi 5% bankovních aktiv a nespláceno bylo jen asi 1% z nich, nicméně dopad byl velký. Další příčinou americké krize bylo obchodování s tzv. collateralized debt obligations. Jedná se o cenné papíry kryté hypotékami, které se po roce 2000 staly velmi populárními na světových trzích. Díky přenášení rizika na další subjekty je těžké u takového aktiva odhadnout jeho hodnotu. Krizi způsobil mimo jiné pokles regulace dohledu na finanční trhy.[66] Španělské cenné papíry kryté hypotékami byly oproti těm americkým mnohem kvalitnější, zejména díky mnohem nižšímu procentu nesplácených půjček. Krize se projevila poklesem likvidity a důvěry na finančních trzích.[67] Příčinou byly problémy, které se nahromadily v období realitního boomu. Krizi vyvolal zejména nárůst počtu nesplácených půjček v důsledku splasknutí bubliny na realitním trhu.[68]

Nejvíce se krize dotkla pro Španělsko typických Cajas de Ahorros. Během období expanze španělské ekonomiky si vybudovali zásadní pozici v bankovním systému, kdy v roce 2011 měly více než 48% vkladů a 46% půjček na trhu. Na konci roku 2009 financovaly 56,3% developerských projektů a 27,7% soukromých půjček na bydlení. Proto je velmi tvrdě zasáhl rostoucí počet nesplácených úvěrů, který ale pořád nedosahoval takové míry, jako v USA, jelikož ve Španělsku dlužník ručí za hypotéku nejen nemovitostí, kterou si za ní pořídil, ale pokud je její hodnota nižší, ručí i dalšími aktivy. Problém nastal ve chvíli, kdy na konci roku 2010 dosáhlo množství nesplácených úvěrů poskytnutých developerům 14% a spořitelny se začaly potýkat s problémy se solventností. Množství rizikových investic dosáhlo 46%.[69]

Bankovní sektor postihl pokles rentability aktiv a také rentability vlastního kapitálu, která se snížila mezi lety 2007 a 2010 na polovinu. Pokles rentability způsobila zejména potřeba sanace problematických aktiv. Banky byly donuceny vynaložit v letech 2008 – 2010 na sanaci svých aktiv 61 mld. euro, hlavně díky nárůstu množství nesplácených úvěrů, které se zvýšilo z 1% v roce 2007 na 4,4% v roce 2010. Nespláceny zůstávaly zejména spotřebitelské úvěry a úvěry stavebním firmám, zatímco u úvěrů na nákup bydlení zůstávala míra nesplácených úvěrů stále relativně nízká. Pokles poskytnutých úvěrů v krizovém období a zvýšení počtu vkladu umožnilo změnu způsobu financování úvěrů. V roce 2007 banky financovali vklady svých klientů 65% úvěrů, v roce 2010 už to bylo 80%, což bylo také způsobeno snížením možnosti financování na mezinárodních trzích v důsledku světové finanční krize. V roce 2010 se zvýšilo množství vkladů o 16%.[70] Banky začaly v roce 2008 vnitřní restrukturalizaci. Finance získávali zejména z termínovaných vkladů svých klientů a přestávali se orientovat na sektory, kterým v předchozích letech poskytovaly velké množství úvěrů, zejména developerské projekty a hypotéky. To bylo možné i díky obchodnímu modelu, kdy je pro banky typická široká síť poboček, blízkost k zákazníkům a orientace na dlouhodobý vztah s nimi.[71]

Dvou největších bankovní skupiny působících na španělském trhu, Santander a BBVA, se krize nedotkla tak zásadně jako velkých skupin v zahraničí. Zásluhu na tom má jak způsob fungování španělských bank, tak jejich působnost na zahraničních trzích, čímž značně diverzifikují riziko. Zahraniční pobočky se na činnosti těchto dvou skupin podílejí 32,4% aktiv a 46,5% zisku (2010). Tyto dvě skupiny hrají ve španělském bankovním systému zásadní roli. V letech krize, kdy se většina bank dostala do záporných čísel, jejich výsledky jsou stále pozitivní a drží tím celý systém.[72]

3.4. Nárůst nezaměstnanosti

Bezesporu jedním z nejhorších důsledků krize je růst nezaměstnanosti. Jeho hlavní příčinou je splasknutí bubliny na realitním trhu. V letech růstu španělské ekonomiky bylo vytvořeno mnoho nových pracovních míst, převážně ve stavebnictví. V letech 2008 – 2010 však bylo zrušeno 36% pracovních míst v tomto odvětví a dalších napojených oborech. Nezaměstnanost stoupla z 8.3% (1 834 000 nezaměstnaných), na konci roku 2007, na 20.1% (4 632 000 nezaměstnaných) na konci roku 2010. Roky s největším poklesem počtu pracovních míst byl rok 2008 s poklesem 41% a rok 2009 s poklesem 60,2%. Jednou z dalších příčin je růst mzdových nákladů na jednotku v letech růstu, který byl vyšší než ve zbytku EU, což před příchodem krize nemělo vliv na hospodářský růst, ale v současné situaci, bez možnosti devalvovat měnu, je jediným řešením v krátkodobém horizontu propuštění zaměstnanců. Nejvíce se propouštění dotklo mladých zaměstnanců s nízkou kvalifikací a cizinců. Z nich ztratilo zaměstnání 30%, zejména díky jejich velké zaměstnanosti v nejvíce postiženém stavebním průmyslu. Zvýšil se i počet dlouhodobě nezaměstnaných, zejména mezi staršími lidmi. Růst nezaměstnanosti byl typický prvek španělské krize. Oproti zbytku EU, kde vzrostla ze 7,5% na 10,1%, vzrostla ve Španělsku z 8,3% na 20,1% v roce 2010. [73] Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti 22,85%, což představuje 5 mil. nezaměstnaných.[74]

3.3.: Vývoj míry nezaměstnanosti 2006 – 2011 (%)[75]

3.5. Růst veřejného dluhu

Aktuálním problémem nejen Španělska, ale i dalších států evropské unie, je rostoucí veřejný dluh.Jde o výklad Španělska a tak ve větě by mělo zaznít, že aktuálním problémem Španělska byl rostoucí veřejný dluh a informace, že se tento problém projevil i v dalších státech EU je informace doplňující. Přestože je jeho výše stále pod průměrem EU, je Španělsko v tomto ohledu považováno za jeden z nejrizikovějších států. Příčinou nárůstu dluhu v posledních letech jsou zejména výdaje na finanční pomoc bankám zasaženým krizí. Díky tomu se deficit státního rozpočtu vyšplhal v letech 2009 a 2010 na hodnotu kolem deseti procent.[76] Ani v současné době ??? platí to i v roce 2012? Dejte si pozor na formulace. Pokud to platí i dnes, potom můžete napsat, že to bylo důsledkem nedostatečné stabilizace a pokračování vývoje veřejných financí podobným tempem, atd. však není situace dostatečně stabilizovaná a veřejné finance budou pokračovat ve vývoji podobným tempem. Další faktor, který způsobuje vysoké vládní výdaje, je vysoká nezaměstnanost. Snížený rating španělského dluhu však prodražuje také jeho údržbu. Tyto náklady dosáhly v roce 2011 výše 2,1% HDP.[77]

Graf 3.4.: Španělský veřejný dluh 2006 – 2010 (% HDP)[78]

Problémem také zůstává výše soukromé zadluženosti. Ta dosáhla v roce 2011 výše 224% HDP. Způsobená je zejména vysokou úvěrovou expanzí v letech předcházejících krizi a současnou zhoršenou ekonomickou situací, kdy mají španělské firmy a domácnosti problémy se splácením.[79]

Vysoký deficit veřejných financí vede k růstu úroků u španělských dluhopisů, což zvyšuje závažnost situace. Vysoké úroky dále zvyšují deficit a rozpočet se tak dostává do jakéhosi začarovaného kruhu, ze kterého nebude snadné se dostat. To vyvolává obavy o budoucnost Španělska a strach z toho, že by mohlo dojít k něčemu podobnému jako v Řecku.

4. Protikrizová opatření

Španělská vláda, Evropská unie, ale i další mezinárodní instituce se snaží minimalizovat dopady krize na španělskou ekonomiku. Nejzásadnější je v současné době stabilizace bankovního sektoru, který se stále potýká s finančními problémy, řešení problému vysoké nezaměstnanosti a zpomalení růstu deficitu veřejných financí.

4.1. Restrukturalizace bankovnictví

Již před příchodem krize bylo jasné, že španělské bankovnictví potřebuje nutně restrukturalizovat. Model, který fungoval před krizí, tedy velká závislost na trhu s nemovitostmi a externí financování, bylo potřeba změnit. Přesto začal proces restrukturalizace až v roce 2010, tedy o poznání později než v jiných zemích, které se potýkaly s podobnými problémy. V roce 2009 byla vytvořena instituce, která má za úkol pomoci bankám s likviditou a s financováním restrukturalizace, Fund for Orderly Bank Restructuring. V roce 2010 došlo k zátěžovým testům bank, průzkumu jak moc jsou které banky vystavené problémům ve stavebnictví a obchodu s nemovitostmi a ke změně zákona o spořitelnách. Reforma zákona zpřísnila požadavky na kvalitu manažerů a také podmínky financování. Na začátku roku 2011 byla zvednuta požadovaná výše základního kapitálu vzhledem k rizikovým aktivum na 8% (resp. 10% v závislosti na druhu banky). Spořitelny se začaly spojovat, čímž se snížil jejich počet ze 45 na 17. Část mergerů proběhla za finanční pomoci FROB. Snížení počtu samostatných subjektů pomáhá v efektivnosti nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti.[80] Toto opatření také umožňuje, aby FROB pomohl rekapitalizovat banky, které nedosáhnou sami na požadovanou míru kapitálu. Celkem bylo poskytnuto 13,4 mld. euro, část ze soukromých zdrojů a část z FROB.[81]

Jako další část restrukturalizace bankovnictví byl stanoven cíl zjistit škody způsobené krizí. Kvůli ztrátám způsobeným propadem cen aktiv spojených se stavebnictvím a trhem nemovitostí a jejich odpisy, bylo nutné vynaložit na sanaci aktiv 91 mld. euro.[82]

4.2. Reforma trhu práce

Největšími problémy španělského trhu práce jsou velká ochrana zaměstnanců, především těch starších, kteří mají i nárok na vyšší plat, na úkor těch mladších a velký nepoměr mezi zaměstnanci na plný a částečný úvazek. Zaměstnanci pracující na plný úvazek více chráněni. Ve Španělsku je velký počet lidí pracujících na dočasnou smlouvu. V roce 2006 tvořili tito zaměstnanci 34.8%.[83] To snižuje produktivitu práce a vytváří nerovnováhu na trhu práce.

V roce 2010 došlo k reformě. Šlo například o zvýšení možného počtu zaměstnanců přijatých na tzv. contrato de fomento, což je typ smlouvy, která v případě oprávněného propuštění snižuje finanční kompenzaci zaměstnanci až o 30%. Dále reforma podporuje zaměstnávání na dobu neurčitou a upravuje podmínky zaměstnání na dobu určitou a rozšiřuje pole působnosti agentur podporujících zaměstnanost. Již nyní se zdá, že reforma selhává a nepodporuje zaměstnanost tak, jak se očekávalo. Množství smluv na dobu neurčitou zůstává stejné, vyjednávání o platech nefunguje a růst zaměstnanosti také nepřichází. Zpřísněný podmínek pro dočasné zaměstnávání by mohlo způsobit nárůst nelegálně zaměstnaných pracovníků, zejména v málo kvalifikovaných oborech.[84]

Tato reforma měla za cíl zejména vyrovnat rozdíl v kompenzaci na dobu neurčitou zaměstnaných a těch, kteří jsou zaměstnaní na dobu určitou. Co se týká přispění k růstu zaměstnanosti se nedá říct, že by tato reforma byla úspěšná. V budoucnu by se měla španělská vláda zaměřit spíše na podporu odvětví, které se podílejí výrazně na zaměstnanosti a také zabránit vzniku situace, jakou byla ta v době před krizí, kdy byl celý trh práce závislý na stavebnictví a po jeho zhroucení vzrostla nezaměstnanost na více než dvojnásobek.

Poslední reforma, o poznání razantnější, vstoupila v platnost v únoru 2012. Hlavním cílem je zejména zlepšení pozice zaměstnavatelů. Do té doby platný zákoník byl zaměřený na ochranu zaměstnanců a zajišťoval jim velké odstupné. To vedlo až k situaci, kdy zaměstnavatel zaměstnává raději dva zaměstnance, kteří nepodávají příliš dobré výkony, ale pořád ho to vyjde levněji než přijmout mladého kvalifikovaného zaměstnance a ty staré propustit. To pochopitelně v situaci, kdy je nezaměstnaných přes 5 milionů lidí, nepřispívá ke zvýšení zaměstnanosti. Nová reforma výrazně snižuje odstupné, usnadňuje propouštění zaměstnanců, umožňuje zaměstnavateli snížit mzdy v případě špatné hospodářské situace, zvýhodňuje zaměstnavatele, kteří přijmou zaměstnance do třiceti let na dlouhodobý pracovní poměr a celkově se snaží omezit zaměstnávání na krátkodobé pracovní smlouvy.[85] Reforma vyvolala také velkou nevoli u španělského obyvatelstva, které podniklo několik protestů. 28. března 2012 došlo ke generální stávce. Odbory, které akci organizovaly, a Španělé se obávají dalšího propouštění, které by mohla vyvolat tato reforma.[86]

4.3. Opatření na snížení veřejného deficitu

Španělská státní správa je na rozdíl od většiny evropských států velmi decentralizovaná, což zvyšuje náklady na její chod. V roce 2010 bylo přijato několik zákonů usilujících o úspory veřejných financí, které mají za úkol snížit deficit státního rozpočtu, který se díky krizi dostal výrazně nad hodnotu 3%, vyžadovaných Evropskou unií. Hlavní opatření jsou dočasné zmrazení penzí, až některé výjimky, snížení platů státních zaměstnanců a v průměru 5%, zmrazení minimální mzdy, snížení dotací politickým stranám a odborům, zrušení daňového odpočtu při narození nebo adopci dítěte a další. Na straně příjmů došlo k úpravám daní z příjmu právnických i fyzických osob a daně z nemovitosti.[87] Nejvýznamnějším z nich je bezesporu snížení platů státním zaměstnancům, které má vzhledem k jejich počtu velký dopad.

[1] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck,2008. ISBN 978-80-7400-075-1.

[2] JÍLEK, J. Peníze a měnová politika. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0769-1.

[3] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1.

[4] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1.

[5] MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis. 2008. sv. 3, č. 4, s. 6–20. ISSN 1802-2200.

[6] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck, 2008.ISBN 978-80-7400-075-1

[7] Označení pro The Federal National Mortgage Association a The Federal Home Mortgage Corporation.

[8] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1

[9] BBC News. Bank of America buys Countrywide. [on-line]. [Cit. 15. března 2012] http://news.bbc.co.uk/2/hi/7183221.stm

[10] Merrill Lynch & Company Inc. [on-line]. [Cit. 17. března 2012] http://topics.nytimes.com/top/news/business/companies/merrill_lynch_and_company/index.html

[11] Bear Stearns Cos Inc. [on-line]. [Cit. 16. března 2012] http://topics.nytimes.com/top/news/business/companies/bear_stearns_companies/index.html

[12] Bankrot Lehman Brothers urychlil světovou finanční krizi. [on-line]. [Cit. 16. března 2012] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/66775-bankrot-lehman-brothers-urychlil-svetovou-financni-krizi/

[13] Lehman Brothers Holdings Inc. [on-line]. [Cit. 15. března 2012] http://topics.nytimes.com/top/news/business/companies/lehman_brothers_holdings_inc/index.html?scp=1-spot&sq=lehman&st=Search

[14] How AIG became too big to fail. [on-line]. [Cit. 17. března 2012] http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1886538,00.html

[15] U.S. to Take Over AIG in $85 Billion Bailout; Central Banks Inject Cash as Credit Dries Up. [on-line]. [Cit. 17. března 2012] http://online.wsj.com/article/SB122156561931242905.html

[16] Automotive Industry Financing Program. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.treasury.gov/initiatives/financial-stability/programs/Other%20Programs/aifp/Pages/autoprogram.aspx

[17] Employees on nonfarm payrolls by detailed industry. [on-line]. [Cit. 19. března 2012]

ftp://ftp.bls.gov/pub/suppl/empsit.ceseeb12.txt

[18] Automotive Industry Crisis. [on-line]. [Cit. 18. března 2012] http://topics.nytimes.com/top/reference/timestopics/subjects/c/credit_crisis/auto_industry/index.html

[19] U. S. Department of Treasury. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.treasury.gov/initiatives/financial-stability/programs/Pages/default.aspx

[20] Daily TARP update for 3/20/2012. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.treasury.gov/initiatives/financial-stability/briefing-room/reports/tarp-daily-summary-report/TARP%20Cash%20Summary/Daily%20TARP%20Update%20-%2003.20.2012.pdf

[21] Overview of Programs. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.treasury.gov/initiatives/financial-stability/programs/Pages/default.aspx

[22] Emergency Economic Stabilization Act Programs. [on-line]. [Cit. 15. března 2012] http://www.treasury.gov/about/budget-performance/budget-in-brief/Documents/CJ-ESSA.pdf

[23] Emergency Economic Stabilization Act Programs FY 2013 President’s Budget Submission.[on-line]. [Cit. 15. března 2012] http://www.treasury.gov/about/budget-performance/Documents/12%20-%20FY%202013%20EESA%20CJ.pdf

[24] NANTO, D. K., The Global Financial Crisis: Analysis and Policy Implications. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.fas.org/sgp/crs/misc/RL34742.pdf

[25] UK sells Northern Rock to Virgin despite protest. [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://uk.reuters.com/article/2012/01/01/uk-northernrock-idUKTRE80005E20120101

[26] Bank reforms: how much did we bail them out and how much do they still owe? [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://www.guardian.co.uk/news/datablog/2011/nov/12/bank-bailouts-uk-credit-crunch

[27] Lessons from Iceland: Coming in from the cold. [on-line]. [Cit. 22. března 2012]

http://www.economist.com/node/17732935

[28] Island nakročil k prosperitě. Budou se chtít Řekové inspirovat? [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://dumfinanci.cz/clanky/4183-island-nakrocil-k-prosperite-budou-se-chtit-rekove-inspirovat/

[29] Financial crises in Iceland and Ireland: Does EU and Euro membership matter? [on-line]. [Cit. 20. března 2012] http://stofnanir.hi.is/ams/sites/files/ams/Iceland-Ireland-Report%20final%20version_Kirby_Baldur.pdf

[30] Central Statistics Office of Ireland. [on-line]. [Cit. 22. března 2012] http://cso.ie/en/statistics/labourmarket/principalstatistics/

[31] Ireland’s banking crisis: timeline. [on-line]. [Cit. 22. března 2012] http://www.telegraph.co.uk/finance/financialcrisis/8419616/Irelands-banking-crisis-timeline.html

[32] Dublin protest over EU-IMF bailout. [on-line]. [Cit. 22. března 2012] http://www.irishtimes.com/newspaper/breaking/2011/0716/breaking2.html

[33] Ireland forced to take EU and IMF bail-out package. [on-line]. [Cit. 22. března 2012]

http://www.telegraph.co.uk/finance/financialcrisis/8150137/Ireland-forced-to-take-EU-and-IMF-bail-out-package.html

[34] Eurostat. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home

[35] Stein, Jerome L., The Diversity of Debt Crises in Europe. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://www.cato.org/pubs/journal/cj31n2/cj31n2-2.pdf

[36] Řecko dostane dalších osm miliard eur ze záchranného balíku. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://ekonomika.idnes.cz/recko-dostane-dalsich-osm-miliard-eur-ze-zachranneho-baliku-p4z-/eko-zahranicni.aspx?c=A111021_200903_eko-zahranicni_brm

[37] Eurozóna definitivně schválila druhý záchranný úvěr pro Řecko. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://ekonomika.idnes.cz/eurozona-definitivne-schvalila-druhy-zachranny-uver-pro-recko-pvu-/eko_euro.aspx?c=A120314_162809_eko_euro_vem

[38] Řecko dokončilo výměnu bondů a čeká na záchranu za 130 miliard eur. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://ekonomika.idnes.cz/recko-dokoncilo-vymenu-bondu-a-ceka-na-zachranu-za-130-miliard-eur-pst-/eko_euro.aspx?c=A120312_170026_eko_euro_vem

[39] EU officials backs Portugal’s bailout effort. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://www.cbsnews.com/8301-505245_162-57397530/eu-official-backs-portugals-bailout-efforts/

[40] Eurostat. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home

[41] DVOŘÁK, P., Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha, Beck, 2008.ISBN 978-80-7400-075-1

[42] Spain and the euro: The first ten years. [on-line]. [Cit. 5. dubna 2012]. http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/OtrasPublicaciones/Fich/Spain_and_the_euro.pdf

[43] Zdroj dat: Eurostat. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home

[44] Segura Sánchez, J., La sostenibilidad y la financiación del crecimiento de la economía española. [on-line]. [Cit. 2. dubna 2012] http://www.racmyp.es/docs/anales/A83/A83-6.pdf

[45] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 6. dubna 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[46] Zdroj dat: Instituto nacional de estadistica. [on-line]. [Cit. 2. dubna 2012] http://www.ine.es/

[47] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 6. dubna 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[48] Spain: Immigrants Welcome. [on-line]. [Cit. 6. Dubna2012]. http://www.businessweek.com/magazine/content/07_21/b4035066.htm

[49] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 5. dubna 2012]. http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[50] Zdroj dat: Instituto nacional de estadistica. [on-line]. [Cit. 2. dubna 2012] http://www.ine.es/

[51] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 5. dubna 2012]. http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[52] Zdroj dat: Sociedad de Tasación, S. A., [on-line]. [Cit. 30. března 2012]. http://web.st-tasacion.es/html/index.php

[53] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 5. dubna 2012]. http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[54] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 5. dubna 2012]. http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[55] Vives, X., Deregulation and competition in spanish banking. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://blog.iese.edu/xvives/files/2011/09/78.pdf

[56] Zdroj dat: Eurostat. [on-line]. [Cit. 26. března 2012] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home

[57] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 29. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[58] Zdroj dat: Sociedad de Tasación, S. A., [on-line]. [Cit. 30. Března 2012]. http://web.st-tasacion.es/html/index.php

[59] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 30. března 2012]. http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[60] Banco de España, Annual report 2007 a 2008. [on-line]. [Cit. 30. března 2012]. http://www.bde.es/webbde/en/secciones/informes/Publicaciones_an/Informe_anual/anoactual/

[61] Instituto nacional de estadisticos. [on-line]. [Cit. 30. března 2012]. http://www.ine.es/en/welcome_en.htm

[62] Banco de España, Annual report 2010. [on-line]. [Cit. 30. března 2012]. http://www.bde.es/webbde/en/secciones/informes/Publicaciones_an/Informe_anual/anoactual/

[63] Zdroj dat: Sociedad de Tasación, S. A., [on-line]. [Cit. 30. Března 2012]. http://web.st-tasacion.es/html/index.php

[64] Instituto nacional de estadisticos. [on-line]. [Cit. 31. března 2012]. http://www.ine.es/

[65] Bernardos Domínguez, G., Creación y destrucción de la burbuja inmobiliaria en España. [on-line].[Cit. 30. března 2012]http://www.revistasice.com/cachepdf/ICE_850_23-40__D61AD153DA611CB998035C2497D74303.pdf

[66] MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis. 2008. sv. 3, č. 4, s. 6–20. ISSN 1802-2200.

[67] Banco de España, Financial Stability Report, 11/2007. [on-line]. [Cit. 31. března 2012] http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/estfin13e.pdf

[68] Maudos, J., El impacto de la crisis en los bancos españoles: 2007-2010. [on-line]. [Cit. 31. března 2012] http://www.uv.es/~maudosj/publicaciones/Impacto%20crisis%20banca2011.pdf

[69] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 29. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[70] Maudos, J., El impacto de la crisis en los bancos españoles: 2007-2010. [on-line]. [Cit. 31. března 2012] http://www.uv.es/~maudosj/publicaciones/Impacto%20crisis%20banca2011.pdf

[71] Banco de España, Financial Stability Report, 11/2008. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012] http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/estfin13e.pdf

[72] Banco Bilbao Vazcaya Argentaria

[73] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 29. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[74] Instituto nacional de estadisticos. [on-line]. [Cit. 31. března 2012]. http://www.ine.es/

[75] Instituto nacional de estadisticos. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012]. http://www.ine.es/

[76] Eurostat. [on-line]. [Cit. 8. Dubna 2012] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home

[77] Banco de España, Financial Stability Report, 11/2008. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012] http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/estfin13e.pdf

[78] Instituto nacional de estadisticos. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012]. http://www.ine.es/

Banco de España, Financial Stability Report, 11/2008. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012] http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/estfin13e.pdf

[79] Banco de España, Financial Stability Report, 11/2008. [on-line]. [Cit. 8. dubna 2012] http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/estfin13e.pdf

[80] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 10. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[81] Banco de España, Financial Stability Report, 11/2011. [on-line]. [Cit. 10. dubna 2012]

http://www.bde.es/webbde/Secciones/Publicaciones/InformesBoletinesRevistas/InformesEstabilidadFinancera/11/FSR_NOV2011.pdf

[82] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 10. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[83]Baylos Grau, A., Trillo Párraga, F., The impact of anti-crisis measures and the social and employment situation. [on-line]. [Cit. 10. března 2012]. http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/espagne-en.pdf

[84] Carballo-Cruz, F., Causes and Consequences of the Spanish Economic Crisis: Why theRecovery is Taken so Long? [on-line]. [Cit. 10. března 2012]. http://www.doiserbia.nb.rs/img/doi/1452-595X/2011/1452-595X1103309C.pdf

[85] Spanish labour market reform is key to property market recovery. [on-line]. [Cit. 11. března 2012]. http://www.spanishpropertyinsight.com/buff/2012/03/14/spanish-labour-reform-is-key-to-property-market-recovery/

[86] Generální stávka ve Španělsku: Víkendový provoz, zranění i zatýkání. [on-line]. [Cit. 11. března 2012].

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/170091-generalni-stavka-ve-spanelsku-vikendovy-provoz-zraneni-i-zatykani/

[87] Baylos Grau, A., Trillo Párraga, F., The impact of anti-crisis measures and the social and employment situation. [on-line]. [Cit. 10. března 2012]. http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/espagne-en.pdf

Sdílet

Dopady světové krize na španělskou ekonomiku

Mohlo by vás zajímat...

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Nejnovější příspěvky