Pojistné

 

= cena pojištění (jako cena za službu)

– cena za poskytovanou pojistnou ochranu,

– úplata za přenesení (negativních finančních důsledků nahodilosti) rizika z jednotlivých

subjektů na pojistitele.

 

DALŠÍ POJMY

 

• jednorázové pojistné – stanoveno na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno

(pojistné pojistník zaplatí najednou na počátku pojistné doby)

 

 

• běžné pojistné – stanoveno za pojistné období

• – platí se pravidelně, opakovaně, ve stejných splátkách na počátku pojistného období
• – měsíčně, čtvrtletně, ročně – zvýhodněny delší časové intervaly
• – slevy, možnost i flexibilního běžného pojistného
• – pohyblivá frekvence + výše splátek včetně „prázdnin“ a mimořádného pojistného

 

• netto pojistné – (NP, ryzí pojistné)
• – část brutto pojistného
• – určeno k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv

 

• brutto pojistné (BP, hrubé pojistné, tarifní pojistné, pojistná sazba)

= netto pojistné rozšířené o složky na pokrytí správních nákladů pojistitele a případných

nepříznivých škodních výchylek formou bezpečnostní přirážky

 

Kvantifikace pojistného by měla vycházet z:

 

– velikosti rizika (finančního ohodnocení ztráty v souvislosti s existencí příslušného rizika)

– z nákladů pojistitele spojených s provozem pojištění.

 

Velikost pojistného by měla

 

– pokrýt budoucí náklady na pojistná plnění v souvislosti s realizací příslušného rizika

– umožnit vytvořit příslušné pojistně technické rezervy

– pokrýt provozní a správní náklady pojišťovny spojené s provozem daného pojistného produktu

– vytvořit přiměřenou velikost zisku

– reagovat přiměřeným způsobem na obecné ekonomické podmínky

(hlavně úroková míra + inflace → valorizované pojistné)

– reagovat na situaci na pojistném trhu → konkurenci na trhu příslušného pojistného produktu

 

KALKULACE POJISTNÉHO – STRUKTURA CENY POJISTNÉHO

 

Kalkulace pojistného – stanoví se cena (cena za jednotku výkonu pojišťovny)

za druh pojištění (jednotka výkonu pojišťovny = pojistný produkt)

 

k tomu je nutné znát

 

• obsah příslušného druhu pojištění – pojistného produktu (pojistitelná rizika + pravděpodobnost jejich realizace)

 

• konstrukci příslušného druhu pojištění (formy pojištění – základní/doplňkové, rozsah individualizace pojistného – např. využití bonusů, malusů)

 

Bonus: sleva na pojistném v případě bezeškodního průběhu

OPAKEM JE

Malus: přirážka k pojistnému v případě častých škod

 

• technické podklady pro výpočet pojistného (výši plnění v případě realizace rizika, technickou úrokovou míru, kalkulovaný zisk…)

 

Čím více se přihlíží k individuálním podmínkám pojistníka a rizikovosti, tím je kalkulace pojistného složitější a jsou na ní třeba vyšší správní náklady.

 

Tarif pojistného (brutto pojistné, BP) se skládá ze tří základních složek:

 

1. Netto pojistného (ryzí pojistné, NP) – základní složka
2. Kalkulované správní náklady (KSN);
3. Kalkulovaný zisk (KZ).

 

BP (Cena pojistného) =   NP   +   KSN   +   KZ

 

1. NETTO POJISTNÉ

 

• – představuje část tarifu pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv
• – odráží velikost rizika → nejobtížněji kalkulovatelná část BP, protože velikost pojistných plnění dopředu neznáme

 

Stanovení výše NP

 

– vychází se z průměrných statistických údajů o škodném průběhu

(pravděpodobnost výskytu daného rizika + velikost škod v důsledku realizace daného rizika)

→ tak vznikají škodní tabulky

                                    = fiktivní soubory udávající rozsah škod v závislosti na určitých parametrech

– př. úmrtnostní tabulky v životním pojištění, četnost částečných škod u

majetkových pojištění)

– ve skutečnosti vliv několika různých příčin nejen jedné → škodní tabulky slouží ke zjednodušení předpokládané změny, které mají vliv na rozsah škod a pojistných plnění

 

 

Obecně by mělo platit:

 

počet pojistek x netto pojistné = počet škodních případů x Æ výše pojist. plnění

 

Z toho vyplývá (pouze pro ŽP):

 

Netto pojistné = počet škodních případů   x Æ výše pojist. plnění

                                             počet pojistek

 

Složitost stanovení NP závisí na míře individualizace pojistného → existence 3 přístupů

 

1. jednotné netto pojistné – výjimečná věc – všichni platí stejně – krátk., jednoduché pojišť.

 

– určuje se na základě vztahu:                                                                         (doprava)

Netto pojistné = celkově očekávané pojistné plnění / počet pojistek

 

– uplatňuje se v praxi jen okrajově, využívá se jen u jednodušších pojistných produktů.

 

2. diferencované netto pojištění – častější

– vypočítává se na základě určitých faktorů – tarifních proměnných

– např. stáří, povolání, velikost majetku…, které jsou důležité z hlediska daného druhu

pojištění ® podle nich se vytvářejí tarifní třídy = homogenní skupiny pojistných smluv,

pro které je pojistné riziko přibližně stejné

 

3. Individualizované netto pojistné („pojistné šité na míru“)

– znamená stanovení ryzího pojistného s ohledem na riziko u jednotlivého pojištěného

– znamená provádění složitých propočtů netto pojistného pro každého jednotlivého

pojištěného → tím vznikají vyšší správní náklady.

 

Rozdíly v ceně pojistného u ŽP a NŽP (ohledně kalkulace NP)

 

Životní pojištění	Neživotní pojištění
Pojištění obnosová – při poj. události je vyplacena pevně sjednaná velkost PP vyplývající ze sjednané pojistné částky	Škodová pojištění – PČ je max. horní limit PP Velikost PP se musí odhadnout (vypočítat)
Sjednáno na delší předem pěvně stanovenou dobu	Pojištění sjednáno na dobu neurčitou
Dochází k realizaci jednoho ze dvou možných rizik	Krytí široké škály rizik (počet PU + velikost způsobených škod neznámá a nejistá)

 

Zkratky – PP – pojistné plnění; PU – pojistná událost; PČ – pojistná částka

 

Pro potřeby simulace pojištěných se využívá také následné diferenciace pojistného

= diferenciace podle skutečného škodního průběhu u jednotlivých pojištěných) pomocí:

– bonusů – slevy na pojistném v případě bezeškodního průběhu

– malusů – přirážky k pojistnému v případě častých škod – hlavně pro pojistné produkty, kde

má velký vliv subjektivní riziko – vznikají na základě konání a jednání lidí

 

Např. v případě pojištění pro případ odcizení

mohou být diferencujícími faktory:

• ü umístění objektu (metropole/vesnice);
• ü druh majetku umístěného v objektu;
• ü použití bezpečnostních zámků;
• ü jiný způsob mechanického zabezpečení objektu;
• ü elektronický alarm;
• ü stálá bezpečnostní služba.

 

U živ.poj. mohou být diferencujícími

faktory:

• ü věk pojištěného,
• ü pohlaví pojištěného,
• ü zdravotní stav pojištěného,
• ü životní styl pojištěného …

 

 

Netto pojistné má s ohledem na potřebu objektivního hodnocení rizika 2 složky:

 

1. Rizikové netto pojistné (RNP) – odráží Æ velkost rizika (Æ pravděpodobnost realizace rizika a

velikost škody)

 

2. Bezpečnostní přirážka (BP) – krytí odchylek od Æ PP

 

Vzorec: NP = RNP + BP

 

 

– v rámci netto pojistného slouží k tvorbě výkyvové rezervy určené právě ke krytí výkyvů v PP oproti předpokládanému průměru (z důvodu obavy z výraznějších odchylek)

 

Bezpečnostní přirážka může být zahrnuta do netto pojistného dvojím způsobem:

• explicitním – k RNP + bezpečnostní přirážka (vypočtena na základě

pravděpodobností výskytu výkyvů oproti průměru v PP + předpokládané velikosti výkyvů)

• – hlavně u neživotního pojištění;

 

• implicitním – úprava výpočetních podkladů netto pojistného (zahrnutí bezpečnostní

          přirážky – např. umělé navýšení pravděpodobností úmrtí v rámci stanovení pojistného)

• – hlavně u životního pojištění

 

2. KALKULOVANÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY (KSN)

 

= náklady spojené se správou pojistných smluv + provozem pojišťovny, tzn.:

• – mzdové → nejvýznamnější část – náklady na provize;
• – materiálové;
• – finanční…;

 

 

Členění správních nákladů:

 

• a)nezávislé na výši pojistné částky nebo pojistného

1. b) závislé na výši pojistné částky nebo pojistného – životní pojištění

 

Dělení správních nákladů dle určení na:

• získávací (akviziční) náklady – na provize pojistným zprostředkovatelům
• organizační náklady – např. na rozšiřování provozu pojišťovny
• správní náklady ve vlastním smyslu – na celkovou vnitřní správu
• inkasní náklady – na vybírání pojistného od klientů
• stornovací náklady – na výlohy pojišťovny spojené s předčasným ručením pojist. smluv
• likvidační náklady – na likvidaci pojistných událostí
• ostatní

 

Zahrnutí správních nákladů při kalkulaci pojistného

 

• u NŽP – jednotnou přirážkou – zahrnuty stejnou velikostí do všech smluv daného pojištění

(všechny náklady/ všechny smlouvy) – domácnosti

 

• u ŽP – diferencovanou přirážkou – diferenciace v závislosti na výši:

 

• počáteční, jednorázové N – náklady spojené se sjednáním poj.smlouvy
• běžné správní N – vedení smlouvy, provoz a správa činností, každoročně placeny
• N v závislosti na způsobu placení pojistného

 

Klasický přístup (diferencovaná správní přirážka) – využívaný zejména v rámci klasické německé školy → Německo, Rakousko, Švýcarsko + většina životních pojišťoven na českém pojistném trhu.

 

Druhy správních nákladů (diferenciace … diferencovaná správní přirážka)

 

1. počáteční jednorázové náklady (získávací náklady α)

 

= náklady spojené se sjednáním pojistné smlouvy

– jde tedy o náklady spojené s tvorbou pojistného produktu, na provize obchodním zástupcům,

poj.agentům, makléřům, reklama, lékařské prohlídky …

– obvykle se započítávají % z PČ

 

2. běžné správní náklady (β)

 

= stálé rovnoměrné náklady

– náklady na provoz pojišťovny a

– na provoz příslušného pojištění (mzdové náklady pracovníků pojišťovny, nájemné, kancelářské potřeby…)

ČLENĚNÍ BĚŽNÝCH SPRÁVNÍCH NÁKLADŮ:

1. a) vynakládané po celou poj. dobu nebo
2. b) vynakládané po dobu placení pojistného

Běžné správní náklady se obvykle započítávají % z PČ.

 

 

inkasní náklady (γ) – spojené s výběrem pojistného

– obvykle se započítávají % z brutto pojistného

 

náklady při výplatě důchodu (δ) – spojené s pojistnými produkty, kdy dochází k opakované výplatě PP (hlavně u důchod. pojištění)

– obvykle se započítávají % z ročního důchodu

 

3. Kalkulovaný zisk (KZ)

 

– započítává se do pojistného JEN U NŽP – diferencovaně dle jednotlivých druhů pojištění

– velikost závisí na situaci na pojistném trhu, nabídce a poptávce po daném pojistném produktu.