Životní pojištění
– zahrnuje krytí rizik ohrožující životy lidí
– uplatňují se výplaty PP v případě PU, které se přímo dotýkají života pojišť. osob nebo jiných osob
– výše PP je dána velikostí PČ, kterou pojistník sjednal
Jsou kryta dvě základní rizika:
- Rizika úmrtí
- Rizika dožití
Samozřejmě jsou možné kombinace těchto dvou rizik. Dále je možnost zahrnutí i rizik NŽP (úraz, invalidita, vážné nemoci).
Pojistné u ŽP lze podle způsobu použití přijatého pojistného k zabezpečení pojistného plnění rozdělit na dvě složky:
- Rizikové pojistné
– tvoří tu část netto pojistného, kde se hodnota pravděpod. PU po dobu trvání pojištění
v čase výrazně nemění.
– kolísání kolem průměru není v čase příliš významné a tato část pojistného se
spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva.
- Rezervotvorné pojistné
– tvoří tu část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti PU v čase roste a kdy se
podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let.
Struktura ceny životního pojištění
- riziková složka pojistného
- rezervotvorná složka pojistného
- kalkulované správní náklady
Brutto (celkové) pojistné | ||
Netto (ryzí) pojistné | Správní náklady | |
rezervotvorná (spořivá) složka | riziková složka | správní náklady |
Pojistné může být sjednáno:
– Pojistné jednorázové (zaplaceno najednou při uzavření smlouvy) nebo
– Běžné pojistné (opakovaně placené vždy na začátku dohodnutých období).
Pojistná částka – je sjednávána v rámci pojistné smlouvy, tedy velikost pojistné částky
určuje v ŽP pojistník ujednáním v pojistné smlouvě.
Ohodnocování rizika – vychází se z faktorů ovlivňující pravděpodobnost úmrtí:
- věk, ve kterém vstupuje pojištěný do pojištění
- délka pojistné doby
- pohlaví
- zdravotní stav
- způsob života pojištěného
!!! Může dojít k odmítnutí ze strany pojišťovny uzavřít se zájemcem pojištění !!!!
Technická úroková míra
- – v konstrukci ŽP představuje cenotvorný faktor a současně znamená zaručené minimální zhodnocení prostředků vkládaných do životního pojištění.
- – ovlivňuje velikost netto pojistného (čím vyšší TÚM, tím nižší pojistné a naopak)
- – existence regulace ze strany státu – max. 2,4%.
Velikost PP je v ŽP dána sjednanou pojistnou částkou a může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku (přebytcích pojistného).
Zisk v ŽP plyne z:
– Vyšších výnosů z investování (zhodnocení technických rezerv ŽP na fin. trhu);
– Přebytku nad kalkulovaným ziskem (příznivý škodní průběh = technický zisk);
– Přebytku ve správních nákladech (úspory správních nákladů)
- Redukce pojistné částky a
- Redukce pojistné doby může zabezpečit trvání pojištění, pokud pojištěný nemůže platit běžné pojistné
- Odbytné – zpětný odkup životní pojistky při předčasném ukončení platnosti pojistné smlouvy ze strany pojistníka
- Zproštění od placení pojistného (liberace) – v ŽP pokud pojištěnému je během trvání pojištění přiznán plný invalidní důchod ze sociálního pojištění
- Pojištění s výhradou – kdy se při předčasném ukončení pojištění (..plná invalitida) automaticky se vrací podstatná část doposud zaplaceného pojistného.
Existence daňových úlev v ŽP – kvalifikovaná životní pojištění – splnění kritérií.
!!! Daňová reforma v ČR – změny od 1.1.2008.
Základní podoby životního pojištění – rozdělení
- Pojištění pro případ úmrtí (pojistnou událostí je smrt pojištěného)
– kryje se pouze riziko úmrtí – sjednaná PČ se v případě realizace rizika vyplácí obmyšlenému
(osoba uvedená v pojistné smlouvě)
– účelem výplaty PP je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále to může být
úhrada nákladů spojených s pohřbem …
Dle způsobu sjednání pojistné doby
- a) Dočasné pojištění pro případ úmrtí (riziko úmrtí je kryto výhradně v rámci sjednané
pojistné doby – může a nemusí být vyplaceno)
- b) Časově omezené pojištění pro případ úmrtí (PP je vyplaceno vždy, akorát se neví kdy)
- 2. Pojištění pro případ dožití (PU je dožití se sjednaného věku pojištěného)
– určitá forma spoření
– existence několika druhů
Odvozené druhy pojištění pro případ dožití:
- a) Důchodové pojištění
- pojištění ihned splatného důchodu – po jednorázovém zaplacení pojistného-výplata důchodu)
- pojištění odloženého důchodu (po dobu odkladu je placeno pojistné – současně je
sjednán okamžik počátku výplaty důchodu)
K základnímu důchodu je možno sjednat:
- Pozústalostní důchod (při úmrtí pojištěného je osobě uvedené ve smlouvě – po
uplynutí určité doby – vyplácen důchod)
- Dočasný důchod (vyplácí se pojištěnému v případě jeho plné invalitidy)
- b) Věnové pojištění
- jedná se o pojištění na dožití, které se sjednává na dožití se finančně závislé osoby
(dítěte)
- pojištění sjednává jeden z rodičů (pojistník) případně oba ve prospěch svého dítěte
(pojištěného)
- PP se vyplácí při dožití se pojistné osoby (závislé osoby, dítěte) sjednaného věku
(plnoletost, ukončení školních studií, začátek studia, sňatek…)
- Výplata – jednorázově nebo jako forma důchodu.
- Smíšené životní pojištění (= kapitálové životní pojištění)
– kombinace pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití
– pojišťovna se zavazuje vyplatit PP ve sjednaný den v případě, že se pojistník toho dne dožije
v případě, že se toho dne nedožije, tak PP ve stejné výši před koncem sjednané doby je
vyplaceno obmyšlenému (uvedený ve smlouvě).
Modifikované podoby smíšeného životního pojištění
- a) Univerzální ŽP (v každém okamžiku možnost modifikovat pojistné dle fin.situace – dvě
složky (spořící a riziková))
- b) Investiční ŽP (výše PP závisí na výnosech z investování rezerv pojistného – investiční
riziko nese pojistník)
- c) Připojištění k ŽP (úrazové, invalidní, nemocenské, pojištění vážných chorob- infarkt,
rakovina; pojištění dlouhodobé péče)
Stanovení pojistného v ŽP
Brutto pojistné = netto pojistné +kalkulované správní náklady
Netto pojistné ovlivňuje
– Velikost sjednané pojistné částky,
– Velikost technické úrokové míry,
– Pravděpodobnost realizace rizika (úmrtí, dožití).
Úročitel: un =1+in
Diskontní faktor: vn=1/(1+in)
Netto pojistné: NP=vnPČ=(1/(1+in))PČ
Označení symbolů v úmrtnostní tabulce
X = věk při vstupu do pojištění;
lx = počet osob dožívajících se věku x, díky vymírání počet žijících klesá;
dx = počet zemřelých vě věku x;
qx = pst úmrtí ve věku x;
px = pst dožití se věku x
Běžné netto pojistné v ŽP
Východiskem pro stanovení výše běžného netto pojistného je princip ekvivalence (očekávaná
počáteční hodnota pojistného = očekávaná počáteční hodnota pojistného plnění). Jako
příklad uvažujeme stanovení ročního netto pojistného P pro pojištění x-letého muže na dožití
věku x+n s pojistnou částkou S. Princip ekvivalence zde bude mít následující tvar:
P* äxn┐= S* nEx → P = S* nEx / äxn┐
Pojištění pro případ dožití:
P xn┐ = nEx / äxn = Dx+n / Nx – Nx+n
Pojištění pro případ smrti a dočasné pojištění pro případ smrti
Px = Mx / Nx , P xn┐= Mx – Mx+n / Nx – Nx+n
Smíšené pojištění:
P xn┐= Mx – Mx+n + D x+n / Nx – Nx+n
Pojištění s pevnou dobou výplaty:
P xn┐= vn * Dx / Nx – Nx+n
vysvětlivky:
Dx = lx*vx (diskontovaný počet dožívajících se věku x )
Nx a Mx jsou komutační čísla prvního řádu
nEx je označení pro jednotkovou počáteční hodnotu
äxn┐počáteční jednotková hodnota
P roční netto pojistné
S pojistná částka
Výpočet netto pojistného
1) obecný matematický model ŽP
NP= Σ vj Σ zij pij
2) pojištění pro případ dožití
3) pojištění pro případ smrti
4) smíšené životní pojištění
5) důchodové pojištění
6) běžně placené pojistné
Brutto pojistné
– vedle netto pojistného zahrnuje i správní náklady.
Obvyklé rozdělení správních nákladů:
- počáteční jednorázové (α)
- běžné správní náklady(β)
- inkasní náklady (γ)
- náklady při výplatě důchodu (δ)