Karel Jaromír Erben – Kytice
- 1) Tématické okruhy, charakteristika jednotlivých oddílů, zpěvů, záměr
- – Obraz dávných lidových představ a lidového názoru na život, rodinného života v minulosti
- – Vliv bájí, které Erben jako vědec a sběratel dobře znal a jako básník dovedl proměnit v dokonalý umělecký tvar
- – Příběhy jsou umístěny v neurčitém čase a není rozhodující společenské prostředí → neurčuje podstatu tragédie, ta je způsobena povahovými vlastnostmi
- – Základní motivy: boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly, základní vztahy mezi lidmi (vražda, péče o dítě), vztah matky a dítěte, motiv viny a trestu (neúměrně vysoké a nevyhnutelné tresty)
- – Motivy viny i trestu jsou často neúměrné a znásobené (Poklad = touha po penězích + porušení mateřské lásky, Vodník = láska dcery k dítěti + k matce + obojí tragické rozhodnutí)
- – 2 roviny: pohanská (osudovost) X křesťanská (pokání→odpuštění) – důkazem např. Svatební košile – návrat mrtvého milého (pohanská) X modlení,odpuštění (křesťanská)
- – Rozdíl a podoba s Májem :
- A) Vinu spojuje Erben s osobou toho, kdo se jí dopustil, neobviňuje společnost X aproto Máchovi. Který obžalovává společnos za viny, jichž se dopustil jedinec.
- B) Podoba s Májem X Záhořovo lože – ale na rozdíl od Viléma dojde Záhoř odpuštění a poutník vybojuje svou duši zpět
- – Oslava mateřství – ženské postavy = ztělesnění domova, uchování národa a jeho síly
- 2) Charakteristika žánru, básnické útvary
- – lyrickoepické básně,
- – převážně forma lidových balad, ale i pohádka(Zlatý kolovrat), pověst(Věštkyně), legenda(Záhořovo lože)
- – BALADA= lyricko-epická rozsáhlá báseň se smutným dějem a často tragickým koncem. Od slova baláre=tančit.
- – Odlišnosti balad v průběhu dějin:J.Erben(nadpřirozené bytosti), Čelakovský (Toman a lesní panna – lidová slovesnost), Neruda (Dědova mísa – za problémy může rodina), Petr Bezruč (nenaznačuje řešení, konstatuje, za problémy může širší společnost), Jiří Wolker (Balada o snu – naznačuje řešení)
- – celkem 13 skladeb
- 3) Některé básně
SVATEBNÍ KOŠILE: balada o návratu mrtvého milého. Dívka se modlí a prosí, aby se vrátil, vyhrožuje sebevraždou (= provinění). Mrtvý milý si pro ni za měsíční noci přichází, chce si ji vzít, dívka netuší, že je mrtvý. Cestou ji vezme modlitební knížky, růženec a křížek. Spěchají na hřbitov, když jej dívka spatří, vše náhle pochopí a utíká se skrýt do umrlčí komory. Modlitbami a pokáním se zachraňuje.(život vítězí nad smrtí)
POLEDNICE: rozhněvaná matka přivolává na neposlušné dítě polednici, ta opravdu přichází. Matka se snaží dítě uchránit, ale v náručí ho strachy udusí.
HOLOUBEK: balada o mladé ženě, která zabila svého muže a znovu se vdala. Nad hrobem tklivě zpíval holoubek o její vině a svědomí ji dovedlo k sebevraždě.
VODNÍK: krutý zásah nadpřirozené síly – neposlušná dcera se utopila, stala se vodníkovou ženou, stýskalo se jí po matce, po dlouhém přemlouvání muže a slibu, že se vrátí, ji navštívila, ale nevrátila se. Vodník se pomstil a zabil jejich dítě. Střet dvou mateřských lásek, bezvýchodná situace. 4 zpěvy, 4 různé scény i časová období, refrén, zvukomalba, dramatické dialogy
DCEŘINA KLETBA: balada, rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce i matku.
- 4) Básnická forma, básnické prostředky a jejich funkce
- – kompozice: přesný stavební záměr (vzájemně si tématicky odpovídají básně 1. a poslední, 2. a předposlední)
Kytice – Věštkyně (motiv národního smutku a naděje, matka=vlast, národně buditelské a politické poselství)
Poklad – Dceřina kletba (motiv mateřské viny)
Svatební košile – Vrba (vztah mrtvých k živým)
Polednice – Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)
Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra, pohádkový námět)
proti Štědrému večeru měla být báseň Svatojánská noc – nedokončena (tajemná roční období)
Holoubek měl být středem sbírky
Lilie – balada přidána ve 2. vydání (1861)
Jazyk:
- – jazykové prostředky spjaty s obsahem: lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy
- – popis osob stručný, ale názorný
Př: Polednice: malá, hnědá, tváře divé, pod plachetkou osoba
Zlatý kolovrat: vyšla babice, kůže kost
- – líčení krajiny strohé, ale názorné
- – Př: okolo lesa pole lán
- – okolo hřbitova cesta úvozová
- – básnické prostředky:
epiteton konstans – štědrý den, hluboký les
epiteton orans – jarý květ
přirovnání – dívčina jako květ, dech otravný jako jed
metafora – král věkovitý (dub), zelený mužík(vodník)
personifikace – světélka laškují
hyperbola – stokrát jsem tě prosila
apostrofa – vy prosté naše pověsti
inverze – sbor vysypal se hvězdiček, květ blaha jediný
- – zvuková stránka: důraz na zvukovou stránku verše, melodičnost
Úryvek
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
A před chalupou s koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola hej, otevřte mi dveře,
zabloudil jsem při lovení zvěře,
dejte vody pít!“
Vyšla dívčina jako květ,
neviděl také krásy svět,
přinesla vody ze studnice,
stydlivě sedla u předlice,
předla, předla len.
Pán stojí, nevěda, co chtěl,
své velké žízně zapomněl,
diví se tenké, rovné niti,
nemůže očí odvrátiti s pěkné předleny.
Historické a společenské souvislosti
- – fáze národního obrození – vyvrcholení národně-obrozeneckých snah
- – doba mezi dvěma revolucemi (1830-1848), odpor k útisku, absolutismu
- – vznik 1. politického obrozeneckého programu=austroslavismus (=idea sjednocení Slovanů v rámci federace)
- – období romantismu 1. pol. 19. stoleti
- – román = románový – dobrodružný
- – nejen umělecký směr, ale i životní postoj, v kontrastu s klasicismem, autor stoji uvnitř děje.
- – hrdina:nejčastěji zloduch, vrah,loupežník,rozervaný, rozpolcený, trápí se vědomě a rád, trápí ho láska k dané ženě, láska nenaplněná, dokáže ji zneužít k vlastnímu prospěchu.
- – kulisa přírody: je utěšitelkou, později člověka zatracuje a ničí
- – dějiště: na hradech, popravištích, hřbitovech
- – důraz na cit, svobodu, bizarnost, nespoutanost, vrací se ke gotice
- – rozpor mezi snem a skutečností
- – světoví autoři: Anglie=George Gordon Byron(Džaur, Lara, Childe Haroldova pouť), Percy Bysshe Shelley(Odpoutaný Prométheus) Francie=Vicktor Hugo(Chrám matky Boží v Paříži)Stendhal(Červený a černý) USA= Edgar Allan Poe(Havran) Rusko= Alexandr Sergejevič Puškin(Evžen Oněgin)
- – čeští autoři: K.H.Mácha(Máj), J.K.Tyl(Strakonický dudák), K.H.Borovský(Tyrolské elegie, Král Lávra), Božena Němcová (Babička, Divá Bára, Pan učitel, V zámku a podzámčí)
- – období počátku realismu
Karel Jaromír Erben
- – básník, novinář, archivář, právník, vědec, sběratel, pokračovatel Čelakovského, spolupráce s Palackým
- – sekretář v muzeu → v archivech sbíral studijní materiály
- – vydavatel staročeských literárních památek, vlastenec
- – psal pohádky, balady, pověsti, říkadla
- – to co nasbíral, napsal důsledně, neupravoval, nedomýšlel (rozdíl od B. Němcové)
- – díla: Kytice z pověstí národních, Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí v nářečích původních (např. Zlatovláska, Dlouhý, Široký a Bystrozraký)