Zajištění úvěrů
Zajištění úvěrů
• Veškerá opatření prováděná bankou k vyloučení, resp. minimalizaci rizika spojeného
s poskytnutým úvěrem, tzn. řádného splacení úvěru včetně úroků,
• Nástroje používané k zajištění úvěrů:
– Prověrka úvěrové způsobilosti klienta, (nahlédne do registru dlužníků, pravidelný příjem a
jeho výše, peněžní toky)
– Limitování výše úvěru pro jednotlivé klienty,
– Diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů, (tři banky se spojí a poskytnou
úvěr klientovi např. na nějaký větší rizikovější projekt)
– Kontrola úvěrového subjektu a objektu (dozor nad činnostmi dlužníka, rozhoduje o tom
jestli si může něco koupit a nebo splatit úvěr)
– úvěrové zajištění, úvěrové záruky.
Druhy úvěrového zajištění
• Klasické bankovní úvěrové zajišťovací instrumenty
o Osobní zajištění – bance ruší za pohledávku ještě další osoba, a to právnická nebo
Fyzická
o Věcné za jištění – dává bance právo na určité majetkové hodnoty toho, kdo zajištění
poskytuje (např. zajištění úvěru bytem, autem aj.)
o Akcesorické zajištění – zajištění je těsně a nerozlučně spojeno se zajišťovanou
pohledávkou (např. autem), vazba mezi konkrétním úvěrem a konkrétní zárukou
o Abstraktní zajištění – je nezávislé na zajišťované pohledávce, uspokojením pohledávky
zajišťovací instrument nezaniká a který může dále využít pro zajištění jiného úvěru.
Konkrétní zárukou na větší množství úvěrů v čase.
• Dodatečná ochranná smluvní spojení – doplňují zajišťovací instrumenty, neslouží
výhradně k zaplacení pohledávek, ale zvyšují možnost kontroly dlužníka bankou, a tím
banka snižuje riziko nesplacení úvěru.
• Úvěrové pojištění – banka má nárok na pojistné plnění, které získává v případě
nesplácení úvěru
• Úvěrové deriváty – banky je využívají k tomu, aby minimalizovaly ztráty z nedobytných
úvěrů. Prodej úvěrů třetí osobě. Veškerá rizika se přenáší na nákupce úvěru. K zajištění
likvidity.
Přehled základních druhů zajištění úvěrů
Ručení
• Jednostranné písemné prohlášení PO či FO (ručitele) vůči bance, že uspokojí její určitou
pohledávku v případě, že tak neučiní dlužník. Ručení je tedy zajištěno mezi bankou a třetí
osobou.
• Vznik ručení: Na základě jednostranného písemného prohlášení ručitele vůči bance jako
věřiteli.
• Výkon ručení: Věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli až v případě,
kdy dlužník nesplní svůj závazek.
• Ručení je akcesorickým zajištěním.
• Zánik ručení: Zánikem závazku, dohodou (mezi věřitelem a ručitelem), uplynutím doby,
vznikem rozvazovací podmínky
• Formy ručení
o Spoluručení – Za jeden závazek se zaručí více věřitelů, a každý z nich ručí za celý
závazek. Nedojde-li ke splacení úvěru, věřitel může požadovat uhrazení pohledávky po
kterémkoli z ručitelů.
o Částečné ručení – Existuje více ručitelů. Každý z ručitelů ručí za část závazku, a banka
pak může požadovat plnění po ručitelích pouze do výše, do které se zaručili.
o Následné ručení – Vedle hlavního ručitele existuje ručitel další, který ručí bance za
hlavního ručitele.
o Zpětné ručení – Hlavnímu ručiteli, který ručí bance za dlužníka, současně ručí zpětný
ručitel za dlužníka. Pokud dlužník nezaplatí bance, banka se obrátí na hlavního ručitele
a ten pohledávku splatí. Hlavní ručitel se pak obrátí na dlužníka, aby mu pohledávku
zaplatil. Pokud dlužník nezaplatí, obrátí se na zpětného ručitele, a ten je povinen
pohledávku uhradit. Následně dlužník dluží zpětnému ručiteli.
• Směnečné rukojemství – Zvláštní případ, kdy se přímo na směnce či šeku dlužník zaručí,
že zaplatí nějakou pohledávku.
Bankovní záruky
V ČR nemají příliš velký význam (poskytují je zde Českomoravská záruční a rozvojová
banka a Česká exportní banka). Jako zajištění úvěru může sloužit jakákoliv bankovní záruka.
Existují následující druhy záruk:
• Cenově zvýhodněná záruka za bankovní úvěr nebo leasing, (českomoravská záruční a
rozvojová banka dá záruku jiné bance, když ji klient nesplatí)
• Záruka za kapitálový vstup,
• Záruka na návrh do obchodní veřejné soutěže.
Depotní (úložná) směnka
• Jedná se o typ osobního zajištění
• Je to finanční směnka, kterou zpravidla jako bianko směnku vystavuje příjemce úvěru ve
prospěch banky a deponuje ji u ní jako zajištění přijatého úvěru.
• Depotní směnky banka nedává dále do oběhu (nemůže s nimi obchodovat), nemohou
sloužit ani jako platební instrument.
• Formy depotních směnek:
o Vlastní směnka, – my vydáme ihned při úvěru bianco směnku
o Cizí směnka. Vzaly jsme si úvěr, který nesplácíme, banka vyčíslí kolik dlužíme, a banka
vypíše směnku a my jsme povinni danou směnku akceptovat
Další formy osobního zajištění
Zajištění ujednaná mezi věřitelem a dlužníkem, popřípadě třetí osobou
• Převzetí dluhu – Dohoda třetí osoby s dlužníkem, že přejímá jeho dluh a nastupuje na
jeho místo, pokud k tomu dá věřitel souhlas. Pokud věřitel souhlas nedá, třetí osoba se
stane dalším dlužníkem.
• Přistoupení k závazku – Třetí osoba se bez souhlasu dlužníka dohodne s věřitelem, že za
dlužníka splní jeho peněžní závazek, a stane se dlužníkem vedle původního dlužníka.
• Smluvní pokuta – Neslouží jako prostředek ke splnění závazku, ale jde o jakési další
zajištění ze strany dlužníka. Pokud dlužník nesplní svou povinnost, je povinen zaplatit
pokutu, i když bance nevznikne škoda (například dohoda o podepsání smlouvy o úvěru a
následné odstoupení od této smlouvy sebou může nést smluvní pokutu).
• Dohoda o srážkách ze mzdy – V současné době se využívá zejména u spotřebních úvěrů,
může se jednat také o srážky z jiných příjmů dané osoby (ne jen ze mzdy). Nejedná se
o dodatečnou záruku, ale o účinné zabezpečení splácení úvěru z příjmů dlužníka. Výše
srážek ze mzdy nesmí být vyšší, než kolik by stanovil soud na základě výkonu rozhodnutí.
A do výše životního minima.
• Ochranná prohlášení dlužníka – Dodatečná ujednání, která neznamenají pro banku
bezprostřední nárok na finanční prostředky. Jejich cílem je zkvalitnit zajištění úvěru a
zlepšit postavení banky z hlediska vymahatelnosti splácení úvěru
Pozitivní ujednání – (dlužník se například může zavázat k nějakému jednání, které bude
nebo nebude konat, když nebude schopen splácet úvěr).
Finanční ujednání – ve smlouvě se dohodnou na finančních ukazatelech, a když tyto
finanční ukazatele nebudeme plnit, tak banka tento úvěr vypoví
Zástavní právo
• Slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě, kdy klient (dlužník) včas nesplní své
závazky vůči bance, má banka právo uspokojit svoje pohledávky z výtěžku zpeněžení
zástavy včetně jejího příslušenství. Převodem zástavného práva se zástava neruší. Zástava
však časem může ztrácet na ceně a nemusí být dostatečná k zajištění pohledávky. Věřitel
pak má právo požadovat od dlužníka doplnění pohledávky nebo splacení nezajištěné části
pohledávky.
• Právní úprava: občanský zákoník § 152 – 174,
• Vznik zástavního práva
o Na základě písemné zástavní smlouvy
o Rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví
o Rozhodnutím soudu nebo správního úřadu
o Ze zákona
• Výkon zástavního práva: není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas,
má věřitel právo na uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy (veřejná dražba,
soudní prodej zástavy)
• Zánik zástavního práva
o Zánikem zajištěné pohledávky
o Zánikem zástavy
o Složením obvyklé ceny zástavy
o Vzdáním se zástavního práva ze strany věřitele písemným jednostranným úkonem
o Uplynutím doby
o Písemnou smlouvou
o Jiné způsoby (realizace zástavy, převzetí dluhu, prohlášením konkurzu na majetek
zástavce)
Druhy zástav (zástava musí být převoditelná, konstantní hodnota, jednoznačné
specifikovatelné, zpeněžitelná)
• Movitá věc – relativně stabilní hodnota, možnost jednoznačné specifikace, možnost
fyzického předání, snadno zpeněžitelná, např. drahé kovy
• Nemovitá věc – pozemky, budovy, byty; jediná možnost k zajištění hypotečního úvěru,
akcesorická forma v ĆR
• Soubor věcí
• Pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští – předmětem
plnění je pak věc, právo, nebo jiná majetková hodnota, bankovní účet (termínovaný účet,
tedy účet z kterého nemůžeme vybrat) či vkladní knížka
• Zástava pohledávky zajištěné zástavním právem – ke vzniku podzástavního práva není
zapotřebí souhlasu vlastníka zástavy
úvěr pohledávka
banka A podnik B podnik
Podzástavní právo
• Obchodní podíl
• Cenný papír – snadná převoditelnost, vysoká likvidita, snadné ocenění, zastaveny mohou
být akcie (úvěr maximálně do 50 – 60% hodnoty akcií), dluhopisy, eskontované směnky a
dispoziční cenné papíry (skladištní list)
• Předmět průmyslového vlastnictví, podnik nebo jiná hromadná věc
Zadržovací (retenční) právo
• Občanský zákoník § 175-180,
• Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet ke zajištění své
splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by byl jinak povinen věc vydat.
• Vznik: Jednostranným úkonem oprávněné osoby, která vyjadřuje svou vůli zadržet věc
(movitou).
• Výkon: Pouze soudním rozhodnutím
• Zánik: Zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zadržené věci, vydáním zadržené věci
dlužníkovi, při poskytnutí oprávněné osobě s jejím souhlasem jinou jistotu
Postoupení pohledávek (cese)
• Převedení pohledávky na nového věřitele,
• Písemné prohlášení příjemce úvěru, který jako dosavadní věřitel postupuje novému
věřiteli (bance) své pohledávky k třetí osobě, jako zajištění přijatého úvěru
• Občanský zákoník § 524 – 530
• Nelze postoupit pohledávku. Zaniká nejpozději smrtí věřitele, obsah by se se změnou
věřitele změnil, nemůže být postižena výkonem rozhodnutí, odporovala by dohodě
s dlužníkem.
Druhy cesí
• Podle toho, zda je cese oznámena či nikoli:
o Tichá cese – Dlužník není o cesi informován. V tomto případě však pro banku existuje
nebezpečí, že dlužník uhradí pohledávku původnímu věřiteli a banka to nezjistí.
o Veřejná cese – Dlužník je o cesi informován
• Podle způsobu a rozsahu postoupení:
o Individuální – postoupení pouze jedné určité pohledávky
o Krycí – postoupení přesně určených pohledávek
o Globální – Příjemce úvěru postupuje na banku veškeré své existující i budoucí
pohledávky vůči určitým obchodním partnerům.
Zajišťovací převod práva
• Jakékoli převoditelné právo dlužníka, novým majitelem se stává banka.
• Občanský zákoník § 553,
• Jakkákoliv práva která jsou kvantifikovatelná a převoditelná,
• Banka se stává majitelem (na rozdíl od zástavy, kde se banka majitelem nestává, pouze
žádá její zpoplatnění)
• Vznik: písemná smlouva mezi dlužníkem a bankou
• Výkon: zpeněžení převedeného práva a uspokojení z jeho výtěžku
• Zánik: sjednáním rozvazovací podmínky, kterou je řádné splnění závazku dlužníkem,
sjednání zpětného převodu práva