Světová a česká poezie mezi dvěma světovými válkami

 

Pragmatismus – všechny myšlenkové činnosti se promítají do činnosti, práce

Unanimismus = kolektivismus – opak individualismu, záleží na kolektivu

Marxismus – u zrodu Karel Marx – němec, reagoval na kapitalismus (jak je rozdělená společnost – dělil na společenské třídy, mezi třídami funguje antagonismus – odpor)

Secese – konec 19.století, začátek 20.století, odloučení od tradic, konvencí, vzniká hodně užitného umění – to co se běžně používá, např. Plakáty – Alfonz Mucha (pracoval v Paříži, tvorba plakátů); ornamenty; secesní dům – Obecní dům v Praze – na náměstí Republiky; Hlavní nádraží. Secese měla i vliv do literatury (dekadence, symbolismus), snaha provokovat.

 

Kubismus

Umělecký směr, vznikl počátkem 20.století. Ovlivnil především výtvarné umění. Rozklad skutečnosti na jednotlivé prvky, geometrické tvary. Kubus = krychle.

 

Pablo Picasso (1881 – 1973)

• – španělský malíř
• – žil většinu svého života v Paříži
• – namaloval i autoportrét

 

Georges Braque (1882 – 1963)

 

Futurismus

Umělecký směr, vznikl na počátku 20.století v Rusku a Itálii. Futurus = budoucnost. Rozvíjel se s fašismem. Zavrhování historických tradicí, návyků. Cílem – umění pro novou dobu, opěvuje technický rozvoj, zbraně. Technický výrobek = dokonalost. Osvobozená slova (= lepení slov na sebe, žádná syntaxe), dynamismus (zachycení pohybu a zvuku)

 

Filippo Tommaso Marinetti (1876 – 1944)

• – italský básník a dramatik
• – autor Manifestu futurismu
• – „Osvobozená slova“
• – „Futurismus a fašismus“

 

Avantgarda (z franc. L’avant-garde = přední stráž) – kulturní a umělecké hnutí 1.pol.20.století. Avantgarda odmítá sociální nespravedlnost, charakteristická je politicky levicová orientace a kolektivismus, vymezování závazného programu, sdružování se do skupin a spolků, vůle k experimentu.

 

 

Kubofuturismus

Umělecký směr. Spojední futuristického dynamismu a kubistické mnohopohledovosti. Zachycení složité skutečnosti z mnoha úhlů pohledu. Uvolnění z dějových souvislostí, spontánní proud představ. Prolínání časových rovin. Zdůraznění grafické podoby básně => obrazové básně – Kaligramy

 

Guillaume Apollinaire (1880 – 1918)

• – francouz, vlastním jménem Wilhelm Apollinaris de Kostrowicki
• – důraz na asociativnost (autoři píší co je napadne)
• – staví se proti konvencím (chybí verše a diakritika)
• – „Alkoholy“ – básnická sbírka, obsahuje báseň ‚Pásmo‘ – nový pohled na svět
• – „Kaligramy“ – kombinace dvou typů umění – výtvarného a literárního, text je napsaný do nějakého tvaru (obrazce, který naznačuje obsah textu)
• – drama „Prsy Tiresiovy“ – absurdita (nesmyslnost)

 
Dadaismus

Umělecký směr vzniká v roce 1916. Dada = hračka, koníček. Založen na hře, náhodná slova. Koláž = mozaika, seskládání více obrázků nebo materiálů do jednoho obrazu. Úsilí šokovat, provokovat (Mona Lisa s knírkem). Není důležité, aby to dílo nějak vypadalo. Např. Pisoár – umělecké dílo nazvané Fontána. Do roku 1922.

 

Tristan Tzara (1896 – 1963)

• – u zrodu dadaismu
• – rumun, píše francouzsky
• – „Chcete-li udělat dadaistickou báseň, vezměte noviny. Vezměte nůžky. Vyberte si v novinách článek tak dlouhý, jak dlouhou chcete mít svou báseň. Vystřihněte článek. Potom pečlivě vystříhejte slovo za slovem z tohoto článku a naházejte je do pytlíku. Lehce zatřepejte. Vytahujte potom výstřižky jeden za druhým a skládejte je v tom pořadí, jak jste je vytahovali. Pečlivě slova opište. Báseň se vám bude podobat.“
• – „Jízdní řád srdce“ – básnická sbírka

 

Surrealismus

Umělecký směr vzniká v roce 1922. Navazuje na futurismus, kubofuturismus a dadaismus. Vzniká v Paříži (skončila válka – kulturní centrum Paříž). Sur-realismus = nad-realita (z franc). Nezajímá ho realita. Pracuje se s fantazií. Vychází ze závěru výzkumu jednoho psychiatra – Sikmund Freud (psychoanalýza) – zkoumal lidské podvědomí – sny a představy. Surrealisté chtěli zobrazit právě ty lidské sny, touhy, vzpomínky (podle nich zobrazují realitu).

 

Andre Breton (1896 – 1966)

• – autor několika Manifestů surrealismu (manifest = prohlášení)
• – důraz na asociativnost (navazování slov – to co nás napadne)
• – nepodstatná pravidla (gramatika)
• – „Magnetická pole“ – próza

 

Paul Eluard (1895 – 1952)

• – vlastním jménem Eugéne Grindel
• – „Veřejná růže“ – 19 básní psaných volným veršem (ničím nesvázaný, nejsou rýmy), vrcholné dílo surrealismu, nenávaznost na pravidla, asociativnost (píše co ho napadne)

 

Vitalismus

Směr v české literatuře. Reakce na válku, vyjádření radosti z nejprostších maličkostí, z pouhé existence. Jednoduchost, prostý a srozumitelný obraz.

 

Civilismus

Umělecký směr. Obraz technických vymožeností, moderního života a světa. Oslava všedních věcí, lidské práce.

 

Walt Whitman (1819 – 1892)

• – ve svých verších se snažil postihnout tehdejší obrovský rozkvět Ameriky (především hospodářský, ale i společenský)
• – uvádí do poezie volný verš
• – oslavuje americkou demokracii, způsob života, obrovský rozvoj ekonomiky i obrovské tempo, které život nabral
• – „Stébla trávy“ – 12 básní
• – s postupem doby se objevuje kritický tón jeho tvorby, kritizuje rasismus, nezaměstnanost, sociální krizi a neschopnost země se s tím vyrovnat
• – postupně seznamuje čtenáře s nutností solidarity lidstva, vyzvedává pocity sounáležitosti, přátelství, kamarádství, vyzvedává ideál harmonického uspořádání lidské společnosti

 

 

Christian Morgenstern (1871 – 1814)

• – německý básník
• – podlehl tuberkolóze
• – „Šibeniční písně“ – básnická sbírka předjímala poetiku dadaismu, surrealismu, expresionismu i českého poetismu. Obsahuje vedle básní pravidelného rozvržení i básně – slovní hříčky, vizuální grafické básně složené ze znaků básnického metra (Noční rybí zpěv), básně připomínající tvar označovaného předmětu (Trychtýře), básně tzv. abstraktní poezie vytvářené zvukově originálními shluky hlásek, popř. slabik

 

Paul Klee (1879 – 1940)

• – švýcarský-německý malíř
• – pracoval s olejovými barvami, vodovkami, iknoustem atd

 

 

Proletářská poezie

Je výrazem revoluční vlny a revolučních nadějí, jimiž poválečná Evropa prošla. Cílem bylo pohlížet na svět a společnost očima dělníka.

 

Poetismus

Jediný avantgardní mezinárodně uznávaný umělecký směr českého původu. Vytvořili ho roku 1924 Karel Tiege a Vítězslav Nezval. Inspirován hravostí dadaismu. Umělecký směr i životní styl. Umění bavit se a žít. Základem poetistické tvůrčí metody je hra, rozumem nekontrolovatelná řada volných asociací. Poezie, která nechce nic vědět o problémech světa, hra se slovy, s představami, asociace.

 

 

Jiří Wolker (1900 – 1924)

• – proletářská poezie
• – pohřben v Prostějově (jeho rodiště)
• – „Host do domu“ – plné lásky k obyčejným věcem, chlapecká poezie
• – „Těžká hodina“ – výpověď o světě, zásadní změna názoru. Je třeba bojovat za lepší svět
• – básník, dramatik (napsal 3 hry), psal povídky (hodně dějové a naturální), pohádky (se sociálním podtextem)
• – studoval filozofii v Praze, práva
• – účastní se činnosti v literární skuipině a v Devětsilu, obě později opouští
• – umírá předčasně na tuberkolózu
• – 3 balady: „Balada o snu“, „Balada o nenarozeném dítěti“, „Balada o očích topičových“

 

Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)

• – stal se příslušníkem anarchistických hnutí (především v 90. letech)
• – zajímal se hodně o politiku
• – stal se členem tzv. Omladiny (protirakouský spolek)
• – zároveň psal verše, ve kterých se hlásil k dekadenci a symbolismu
• – symbolem vzpoury a svobody je mu satan
  • – „Satanistické verše“
  • – „Satanova sláva mezi námi“
  • – „Jsem apoštol Nového žití“
• – v roce 1905 odjíždí do Prahy (důležité pro jeho tvorbu) – odchází do Brna (do Řečkovic, Bílovic), odjel protože se rozvedl s Kamilou Neumannovou
• – „Kniha lesů, vod a strání“ – vydává ji až po 10letech (1915), 1.báseň ‚Vstupní motlitba‘ – 1.verš ‚Ve jménu života i radosti i krásy‘, tvar básně – žalm (jako v Bibli ve starém zákoně), píseň, prosba Bohu
• – v letech 1.světové války krátce narukoval – napsal prózu – „Válčení civilistovo“
• – ve 20.letech vydává „Rudé zpěvy“ – proletářské náměty, poezie s agitačními cíly (snaží se přesvědčit o správném názoru), usiluje o revoluční změnu ve společnosti (k této sbírce se vrátil ve válce, doplnil ji o další básně a znovu ji vydal)
• – „Nové zpěvy“ – obsahuje civilizační poezii – oslavuje rozvoj techniky a moderní civilizaci současného světa, básně ‚Zpěvy světel a drátů‘, ‚Zpěvy rotačky‘
• – léta – žení se potřetí (paní Špačková) – píše krásnou milostnou lyriku (znovu se zamiloval) – sbírka „Láska“ – básně ‚Srdce a žal‘, ‚Srdcová dáma‘
• – „Anti-Gide“ – milostný román, hanopis
• – léta – reaguje na nebezpečí fašismu, na 2.sv.válku, básně s touto tématikou mohl vydat až po skončení války
• – zabývá se vztahy mezi ženami a muži, manželství, výchova dětí – „Monogamie“, „Dějiny ženy“, „Dějiny lásky“

 

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)

• – básník, překladatel, narodil se v Praze, redaktor
• – proletářská poezie
  • – „Město v slzách“ – upřímnost, zachycení atmosféry doby, jednoduchost
  • – „Samá láska“ – sbírka ovlivněná smutkem nad dosavadním světem (zášť, nenávist)
• – poetismus (20.léta, odraz jeho cest do Francie a SSSR)
  • – „Na vlnách T.S.F“ – později jako „Svatební cesta“ – sbírka
• – léta – tvůrčí zájem k individuálnímu subjektu
  • – „Jablko z klína“
• – doba okupace
  • – „Světlem oděná“
  • – „Kamenný most“ – alegorická protiokupační poezie
• – poválečné období (čistá a melodická lyrika, většinou rýmovaný verš)
  • – „Šel malíř chudě do světa“ – inspirován M.Alešem – jeho obrazy
  • – „Maminka“
• – léta (po těžké nemoci, reflexivní lyrika, zdrsnělý výraz, nerýmovaný verš
  • – „Halleyova kometa“

 

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

• – narodil se v Biskoupkách u Třebíče
• – spisovatel z povolání, učitel, ředitel
• – studoval v Praze práva a filozofii, historii, jazyky – studia nedokončil
• – věnoval se novinářské a literární činnosti
• – překladatel, básník, autor divadelních her
• – ve 20.letech založil nový český básnický směr Poerismus (inspirován hravostí dadaismu)
• – „Abeceda“ – básnická sbírka – „A nazváno buď prostou chatrčí…“ – A vypadá jako dům – proto chatrč. Abecedu zařadil do sbírky „Podivuhodný kouzelník“
• – samostatná dlouhá báseň „Edison“ – autor se zamýšlí nad smyslem života, který vidí v práci a v celkovém rozvoji lidské osobnosti
• – byl ovlivněn současnou vědeckou disciplínou, která se jmenovala psychoanalýza
• – i zde se uplatňuje asociace představ
• – Sbírky ovlivněné surrealismem
  • – „Praha z prsty deště“
  • – „Žena v množném čísle“
  • – „Absolutní hrobař“
• – „52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida“
• – koncem 30.let a na začátku 40.let psal básně, ve kterých se obrací k domovu a k rodné zemi
• – léta – sbírka „Pět minut za městem“ – věnována Praze
• – po válce (1945) sbírka „Historický obraz“ – verše z okupace, z roku 1945
• – Divadelní hry
  • – „Manon Lescaut“
  • – „Schovávaná na schodech“
  • – „Dnes ještě zadapá slunce nad Antarktidou“

 

František Halas (1901 – 1949)

• – narodil se v Brně, dětství prožil v bídě, vyučil se knihkupce
• – motivy smrti, konce a deziluze, básnické ztělesnění tragického pocitu života
• – „Sépie“ – opojení ze života střídá nedůvěra, smutek
• – „Kohout plaší smrt“ – zdůrazňování jednotlivých slov, v metafotických obrazech se spojují smyslově naléhavé představy s abstrakcemi
• – „Torzo naděje“ – reaguje na události roku 1938
• – „Já se tam vrátím“ – v době okupace se obrací k rodnému kraji
• – „Naše paní Božena Němcová“ – vyzdvihuje lásku k mateřštině, vzdává hold české patronce
• – díla psaná po válce
  • – „Ladění“
  • – „A co?“ – skeptické verše

 

Vladimír Holan (1905 – 1980)

• – překladatel
• – byl mu udělen řád TGM in memoriam roku 1991
• – „Blouznivý vějíř“ – debut ovlivněn poetismem (později sám Holan tuto sbírku označil za hřích mládí)
• – „Havraním brkem“ – sbírka, reaguje na ohrožení národní existence, skladby ‚Září 1938‘, ‚Odpověď Francii‘, ‚Zpěv tříkrálový‘ a ‚Sen‘
• – „První testament“ – téma návratu, rozsáhlá báseň
• – „Dokument“ – poválečný soubor 4sbírek
• – „Noc s Hamletem“ – po válce, básnická skladba, motivy zdí a propastí, obraz života jako pouhého živoření

 

Konstantin Biebl (1898 – 1951)

• – po maturitě voják rakouské armády, na balkánské frontě zraněn
• – ve 20.letech cestoval, přátelil se s Wolkrem
• – „Věrný hlas“
• – „Zloděj z Bagdádu“
• – „Nový Ikaros“ – vrchol poetismu, skladba, volný proud podvědomých představ, obrazy z dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy, smutek a tíha života, básník = mytický vzduchoplavec Ikaros, vznáší se v prostoru času
• – „Nebe peklo ráj“ – surrealismus
• – „Bez obav“ – vzpomínky, zážitky z okupace i současná budovatelská tematika