Česká literatura v boji proti fašismu a válce
Charakteristika doby:
1933
1938 – Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září Československo Mnichovskou dohodou donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety).
Mnichovská dohoda – podepsána 29.9.1938 v Mnichově. Zástupci 4 zemí (VB – Chamberlain, Francie – Daladier, Německo – Hitler a Itálie – Mussolini) se doholi, že ČSR musí do 10.10. odstoupit pohraniční území Sudety Německu.
Druhá republika – Česko-Slovensko
14.března 1939 se Slovensko odtrhlo a po okupaci německými vojsky 15.března 1939 byl na zbytku československého území vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (území okupované od 15.března 1939 nacistickým německem do jeho kapitulace 8./9.května 1945).
8.května 1945 ČSR osvobodili spojenci a Němci byli vysídleni do Německa a Rakouska.
V únoru 1948 se dostávají k moci komunisté a země se stává totalitním státem a součástí sovětského bloku. V roce 1960 byl její politický název změněn na Československá socialistická republika (ČSSR)
Koncentrační tábory – zařízení pro hromadné věznění, popř. k likvidaci. Zadržené osoby nejsou odsouzení zložinci ani váleční zajatci drženi pod válečným právem
Karel POLÁČEK (1892 – 1944)
- – původem žid
- – skončil v Osvětimi (zde i zahynul)
- – narodil se v Rychnově nad Kněžnou, žil tam, přestěhoval se do Prahy
- – „Bylo nás pět“ – i zfilmováno, příběh se odehrává v maloměstě (R.n Kněžnou – pod jiným jménem), 5 kamarádů (11-12let) a jejich příběhy, které můžou zažít v těchto letech v maloměstě (jak třeba chtěli vydělat na prodeji medu). Vypráví to hlavní postava – mladý kluk Bajza. Děti mluví jako dospělí
- – „Muži v ofsajdu“ – o krušném životě fotbalistů, fotbal dříve kultivovaná zábava, popularita fotbalu. Jeden fanoušek Viktorie, druhý Slavie, jeden chudý a druhý bohatý. Na fotbale se poperou – pak se spřátelí, jeden zaměstná syna toho druhého.
- – „Dům na předměstí“ – román charakteristický sarkasmem a ostrou kritičností
Julius FUČÍK (1903 – 1943)
- – „Reportáž psaná na oprátce“ – autobiografické dílo – psal o tom, jak byl zavřen v gestapu; komunisté ho zneužili – udělali z něj vzor pro mladé lidi
Jan DRDA (1915 – 1970)
- – „Němá barikáda“ – oslavné dílo
- – „Hrátky s čertem“ – pohádka
Ladislav FUKS (1923 – 1994)
- – autor psychologické prózy
- – jeho texty jsou založeny na zamlžování, nedořečenosti, složitém vršení významů, na opakování a variacích
- – psychologický román „Pan Theodor Mundstock“ – o židovi, začíná se připravovat na transport do koncentračního tábora – málo jí, nosí těžké kufry, spí na žehlícím prkně, představuje si smrt; duševní pochody toho člověka; jde na nádraží a na silnici ho srazí auto
- – – „Spalovač mrtvol“ – zfilmováno, hlavní hrdina (herec Hrušinský) pracuje v krematoriu, i zabíjí lidi, příběh na pokraji hororu
Ota PAVEL (1930 – 1971)
- – díla vydána až po jeho smrti
- – žid – píše autenticky o židovství – o osudech židů
- – psal hlavně povídky, živil se jako novinář (psal o sportu) – Československý sport
- – rád psal o všech věcech co ho bavily (sport)
- – „Jak to tenkrát běžel Zátopek“
- – „Plná bedna šampaňského“
- – „Pohádka o Raškovi“
- – „Dukla mezi mrakodrapy“ – o fotbalu, družstvo Dukla v Americe
- – díla do životech jeho rodiny, o jeho koníčku – rybaření
- – „Smrt krásných srnců“ – soubor krátkých povídek, zfilmováno, okolí Berounky, jak se jeho otec snaží ulovit srnce (pro maso)
- – „Jak jsem potkal ryby“ – soubor krátkých povídek, navazuje na Smrt krásných srnců, píše o rybaření
- – trpěl schizofrenií – psal v tuto dobu nejlepší svá díla (když na tom byl zrovna dobře)
- – jeho vlastní jméno Ota Popper
Arnošt LUSTIG (1926 – žije)
- – žid, byl v Osvětimi, z velké části píše autobiografická díla
- – pracoval jako reportér, pak pro rozhlas
- – emigroval – vrátil se sem v roce 1990
- – „Motlitba pro Kateřinu Horowitzovou“ – skupina židů (rodina Horowitzovi) pod nátlakem – odesláni do Osvětimi, tam zlikvidováni, ta Kateřina se s tím snaží něco dělat, brání se
- – „Démanty noci“
- – „Noc a naděje“ – jak se židům žilo v době 2.sv.války
Edvard VALENTA (1901 – 1978)
- – narodil se v Praze, prozaik, básník, vynikající publicista (Lidové noviny)
- – „Jdi za zeleným světlem“ – psychologický román, odehrávající se na sklonku 2.sv.války
- – „Kvas“ – baladická kronika
- – „Druhé housle“ – román o životě českého cestovatele Emila Holuba
Jan OTČENÁŠEK (1924 – 1979)
- – spisovatel, divadelní filmový a seriálový scénárista
- – „Plným krokem“ – pokus o román s psychologickou tendencí
- – „Romeo, Julie a tma“ – novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovksé dívky Ester
- – „Občan Brych“ – psychologický román o člověku, který se neztotožňuje ani se socialistickou revolucí, ani se západní kulturou. Postupně se hlavní hrdina přidá k socialismu.
Bohumil HRABAL (1914 – 1997)
- – podobný Haškovi – pivečko … 🙂
- – některá díla částečně autobiografická
- – vystudovaný právník, pracoval v pivovaru, na nádraží, ve sběrně surovin, ve 39 letech se stal spisovatelem (na konci 50.let)
- – básník, psal povídky a romány
- – žil ve své chalupě v Kersku (natáčely se zde Slavnosti sněženek – film kde i hraje)
- – měl těžkou chorobu
- – „Perlička na dně“ – soubor několika povídek, zfilmováno, lidé na okraji společnosti, ale užívají si života
- – „Pábitelé“ – autorské slovo pábitel = člověk, je nadšený ze svého života, obyčejný člověk
- – „Ostře sledované vlaky“ – zfilmováno (Oskar, natočil Jiří Menzel), povídka – novela (překvapivý konec), končí válka, 18ti letý kluk je na nádraží, chtěl by holku, má sexuální poruchu, je tam nádražák – ten svádí dívky, kluk se pokusí spáchat sebevraždu, najde si dívku, pak ho zastřelí
- – „Obsluhoval jsem anglického krále“ – zfilmováno
- – „Postřižiny“ – zfilmováno
- – „Příliš hlučná samota“ – zfilmováno
- – „Slavnosti sněženek“ – zfilmováno
Josef ŠKVORECKÝ (1924 – žije)
- – pochází z Náchoda
- – bavil ho jazz a ženy (psal o tom)
- – redaktor, překladatel, pracoval v rozhlase, pro televizi
- – „Zbabělci“ – román, jeho první dílo, skandální dílo, částečně autobiografické, ukázal jak konec 2.světové války opravdu byl; hlavní postavou je Denis Smiřický (Denny) – jako jeho druhé já, příběh se odehrává v Kostelci (doopravdy je to v Náchodě); po prvním vydání bylo zakázáno (cenzura)
- – román „Tankový prapor“ – vyšlo po roce 1989, píše na základě svých vzpomínek z pobytu v armádě, co prožívá na vojně, s čím se tam setkává; vtipně napsané
- – soubor povídek „Prima sezóna“ – opět autobiografické dílo, sexuální pokusy a nezdary Denise v Kostelci, popis pokusů o to si užít, vtipně napsané
- – emigroval do Ameriky v roce 1969 – založil nakladatelství Sixty-Eights Publisher
POEZIE
Jaroslav SEIFERT (1901 – 1986)
- – básník, překladatel, narodil se v Praze, redaktor
- – proletářská poezie
- – „Město v slzách“ – upřímnost, zachycení atmosféry doby, jednoduchost
- – „Samá láska“ – sbírka ovlivněná smutkem nad dosavadním světem (zášť, nenávist)
- – poetismus (20.léta, odraz jeho cest do Francie a SSSR)
- – „Na vlnách T.S.F“ – později jako „Svatební cesta“ – sbírka
- – léta – tvůrčí zájem k individuálnímu subjektu
- – „Jablko z klína“
- – doba okupace
- – „Světlem oděná“
- – „Kamenný most“ – alegorická protiokupační poezie
- – poválečné období (čistá a melodická lyrika, většinou rýmovaný verš)
- – „Šel malíř chudě do světa“ – inspirován M.Alešem – jeho obrazy
- – „Maminka“
- – léta (po těžké nemoci, reflexivní lyrika, zdrsnělý výraz, nerýmovaný verš
- – „Halleyova kometa“
Vítězslav NEZVAL (1900 – 1958)
- – narodil se v Biskoupkách u Třebíče
- – spisovatel z povolání, učitel, ředitel
- – studoval v Praze práva a filozofii, historii, jazyky – studia nedokončil
- – věnoval se novinářské a literární činnosti
- – překladatel, básník, autor divadelních her
- – ve 20.letech založil nový český básnický směr Poerismus (inspirován hravostí dadaismu)
- – „Abeceda“ – básnická sbírka – „A nazváno buď prostou chatrčí…“ – A vypadá jako dům – proto chatrč. Abecedu zařadil do sbírky „Podivuhodný kouzelník“
- – samostatná dlouhá báseň „Edison“ – autor se zamýšlí nad smyslem života, který vidí v práci a v celkovém rozvoji lidské osobnosti
- – byl ovlivněn současnou vědeckou disciplínou, která se jmenovala psychoanalýza
- – i zde se uplatňuje asociace představ
- – Sbírky ovlivněné surrealismem
- – „Praha z prsty deště“
- – „Žena v množném čísle“
- – „Absolutní hrobař“
- – „52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida“
- – koncem 30.let a na začátku 40.let psal básně, ve kterých se obrací k domovu a k rodné zemi
- – léta – sbírka „Pět minut za městem“ – věnována Praze
- – po válce (1945) sbírka „Historický obraz“ – verše z okupace, z roku 1945
- – Divadelní hry
- – „Manon Lescaut“
- – „Schovávaná na schodech“
- – „Dnes ještě zadapá slunce nad Antarktidou“
František HALAS (1901 – 1949)
- – narodil se v Brně, dětství prožil v bídě, vyučil se knihkupce
- – motivy smrti, konce a deziluze, básnické ztělesnění tragického pocitu života
- – „Sépie“ – opojení ze života střídá nedůvěra, smutek
- – „Kohout plaší smrt“ – zdůrazňování jednotlivých slov, v metafotických obrazech se spojují smyslově naléhavé představy s abstrakcemi
- – „Torzo naděje“ – reaguje na události roku 1938
- – „Já se tam vrátím“ – v době okupace se obrací k rodnému kraji
- – „Naše paní Božena Němcová“ – vyzdvihuje lásku k mateřštině, vzdává hold české patronce
- – díla psaná po válce
- – „Ladění“
- – „A co?“ – skeptické verše
Vladimír HOLAN (1905 – 1980)
- – překladatel
- – byl mu udělen řád TGM in memoriam roku 1991
- – „Blouznivý vějíř“ – debut ovlivněn poetismem (později sám Holan tuto sbírku označil za hřích mládí)
- – „Havraním brkem“ – sbírka, reaguje na ohrožení národní existence, skladby ‚Září 1938‘, ‚Odpověď Francii‘, ‚Zpěv tříkrálový‘ a ‚Sen‘
- – „První testament“ – téma návratu, rozsáhlá báseň
- – „Dokument“ – poválečný soubor 4sbírek
- – „Noc s Hamletem“ – po válce, básnická skladba, motivy zdí a propastí, obraz života jako pouhého živoření