Předpoklady nadstátní regulace v evropské unii

– institucionální, právní, finanční

Komplikovaná struktura na nadnárodní úrovni – rozdíly a určitá specifika než v národní úrovni. „Problémem“ je skutečnost legislativního procesu: Národní x Nadnárodní (EU) – kritika institucí, nejsou to volené instituce – odsuzující verdikt „Evropské instituce trpí deficitem demokracie.
Lucemburský kompromis – malým zemím zaručil, že budou vnímány jejich zájmy a nedojde k jejich přehlasování. V 60. letech.

Lisabonská smlouva (tvořena dvěma smlouvami)1.12.2009: 1.11.2014 – den, kdy se má prosadit většina změn, hlasovací procedury (zavedení dvojité většiny, na rozdíl od trojité většiny na základě smlouvy z NICE)
Odbourávání deficitu demokracie v procesu legislativy: (Nyní lze ovlivnit členy evropského parlamentu, ale nelze ovlivnit členy evropské rady – figurují ministři, předseda vlády, prezident. Rada EU už nemá tak převažující význam z hlediska přijímání legislativy, ale je stále větší poměr institucí volených – posiluje se role parlamentů jednotlivých zemí v procesu přípravy a následného přijímání evropské legislativy. Nově mají určitou možnost do procesu tvorby vstupovat – vyjadřující se k návrhům EU parlamentu a rady.

Posílení vlivu národních parlamentů přispěje k hledání kompromisů mezi všemi členy EU – ovšem cesta bude dlouhá. Zvýraznění role samotného evropského parlamentu – může vstupovat do procesu tvorby legislativy na základě procedur (konzultace, slyšení, spolupráce, spolurorozhodování, souhlas). Spolurozhodování se stalo dominantní procedurou, která má zajistit rovnocenný vztah k radě. Trojitá většina: počet hlasů, států, velikost populace daných států. (Států musí být 55% z aktuálních členů – nyní). Dvojí většina redukuje hlasování podle počtu států a populace.
Blokační menšina = aby, velké státy, nemohly konat v neprospěch států malých

Prosazení principu participativní demokracie: (participovat = účastnit se) Aby se občané mohli více účastnit na procesu institucí. Zavádí se možnost lidové iniciativy.

Iniciativu má vždy výlučně komise, návrh směřuje do Rady EU a parlamentu, který ho projednává a schvaluje. Na HP se účastní i ostatní instituce – poradní instituce: ECOSOC (hospodářský a sociální vývoj)- figurují zde odborníci nominovaní z členských zemí, představitelé hospodářské komory, agrární komory, odbory, různé profesní instituce.

Výbor regionů – poboně jako ECOSOC, ale více se soustředí na disparity regionů. To svými podklady dávají k dispozici evropským orgánům. Z počátku 90. let (1994 – nástup koezní politiky).

Lobbing – v dnešní době hodně institucionalizovaný proces, spočívá v poskytování informací komisi, která by je měla brát v úvahu. Velmi výrazný prvek!

OLAF – výbor pro boj s korupcí, a má bránit tomu, aby návrhy nebyly doprovázeny nelegálními postupy

Výslednou podobu legislativy dále ovlivňují:

– specializované agentury: o ničem nerozhodují, ale existují proto, aby poskytovaly kvalifikovaná stanoviska k určitému spektru problémů, které jim jsou svěřeny

(nemusí se týkat pouze bezprostřední ekonomiky, ale zasahují širší spektru iniciavit)

kupř. Agentura pro nezávaznost potravin – Parma (Parmská šunka – Itálie)

Na území ČR není žádná taková agentura. Usilovali jsme o agenturu Galileo – systém navigace na evropských standardech. -> Evropský technologický institut.

Více institucí Evropské komisi neradí ;)J .

Otevírá se oblast kontroly toho, jak se legislativa dodržuje.

– Evropský soudní dvůr: struktura – soud první instance, připravuje podklady k případům, které se „ho netýkají“, či řeší případy přímo pod něj spadající

judikáty – ovlivňují podobu hospodářské politiky

„kasis demižon“ – spor – Francouzi vyráběli likér okolo 15% alkoholu, Německá legislativa nepřipouštěla alkohol tohoto typu na svůj trh (alkohol u nich nad 38%). Evropský soudní dvůr nakonec rozhodnul, že Francouzi mohou tento likér dál vyvážet mimo vlastní trh. „Co může být na trhu v jedné zemi, může být na trhu v druhé zemi.“
– Evropský účetní dvůr: kontroluje čerpání prostředků z Evropského rozpočtu a dbá na to, aby peníze nemizeli v černých děrách, ale aby byly efektivně vynakládány – kontrolovatelné, efektivní hospodaření. (V ČR Nejvyšší kontrolní úřad – kontroluje ministerstva J ).

– Evropská centrální banka – nositelem hospodářské politiky pro Eurozonu. (Frankfurt nad Mohanem)

Všechny členské země realizují i svou vlastní hospodářskou politiku – vlastní institucionální struktura, která musí být v souladu s institucionálni evropskou strukturou.

Pramovoci výlučně v kompetenci EU: možnost států jak formovat hospodářskou pol. normovat (Smlouva o fungování EU<„Smlouva o EU“je druhou smlouvou>)

– celní politika, stanovení pravidel hospodářské soutěže, která jsou nezbytná pro fungování vnitřního trhu, měnová politika – v zemích Eurozony, (Netýká se Černé hory!!!), zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky, společná obchodní politika, uzavírání mezinárodních smluv

Pravomoci sdílené (článek 4 – Smlouva o fungování EU)

– unijní orgány a členské státy: vnitřní trh, sociální politika v míře vymezené ve smlouvě, hospodářská-sociální a územní soudržnost = koezní politika, zemědělství, rybolov s výjimkou zachování biologických mořských zdrojů, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, doprava, transevropské sítě, energetická politika,

neekonomické oblasti: prostor svobody,bezpečnosti a práva (policejní orgány, obranná problematika, justiční spolupráce); oblast veřejného zdraví; pravomoc vyvíjet činnost v rámci technologického výzkumu -> aktivitity v oblasti rozvoje vědy a techniky

Lisabonská smlouva nově zavádí: koncepce oboustranné flexibility – lze přenášet pravomoce ze státní na nadstátní úrovně, ALE I NAOPAK!!!