Obvody střídavého proudu, střídavý proud v energetice
Střídavé napětí
- velikost napětí se mění periodicky, zdroj může být například otáčející se závit v MP nebo elektromagnetický oscilátor
Střídavý proud
- vzniká pokud do obvodu s dostatkem volných částic s nábojem připojíme zdroj střídavého napětí
- – fázový posun napětí a proudu, určený frekvencí a vlastností prvku v obvodu
Obvody střídavého proudu
- jsou obvody tvořeny zdrojem střídavého napětí a součástkou(kami) o 1(jednoduché) nebo více parametrech(složené)
- součástkám říkáme prvek a mohou to být rezistor, kondenzátor nebo cívka
- vlastnostem prvku říkáme parametr, parametry jsou: rezistor – odpor R, cívka – indukčnost L, kondenzátor – kapacita C, reálné prvky mohou mít i více parametru – cívka – L+R
Jednoduchý obvod s rezistorem
- obvod střídavého proudu pouze s rezistorem o odporu R- označujeme také jako rezistance(odpor rezistoru)
- – amplituda proudu
- platí Ohmův zákon, odpor rezistoru v obvodu střídavého proudu je stejný jako odpor rezistoru v obvodu stejnosměrného(tzn. pokud je v příkladu zadán proud a napětí v obvodu při stejnosměrném proudu, můžeme pomocí Ohmova zákon spočítat odpor rezistor a použít jej při výpočtech pro střídavý proud)
- nevzniká fázový posun mezi proudem a napětím – rezistor nemá žádné indukční vlastnosti
Jednoduchý obvod s cívkou
- obvod střídavého proudu pouze s ideální cívkovou o indukčnosti L – její vlastní odpor je zanedbatelný(!reálná cívka má i parametr R!)
- cívkou prochází časově proměnný proud -> dochází k vlastní indukci na cívce a podle Lenzova zákona indukovaný proud působí proti změně proudu -> napětí dosáhne amplitudy dříve než proud -> proud se za napětím zpožďuje o π/2 ->- ideální cívka(odpor cívky je induktanci zanedbatelný)
- – induktance
- cívka se chová podobně jako rezistor, také mění energii na jinou formu, ale ne na vnitřní energii(jako rezistor) ale na energii magnetickou
Jednoduchý obvod s kondenzátorem
- jednoduchý obvod obsahující pouze kondenzátor o kapacitě C
- kondenzátor v obvodu střídavého proudu se periodicky vybijí a nabijí – mění se intenzita elektrického pole, které se tvoří mezi deskami kondenzátoru- kapacitance
- – náboj na kondenzátoru bude největší pokud bude kondenzátor nabitý a napětí bude nejvyšší -> v obvodu nebudou žádné částice s nábojem -> proud bude nulový, nejvyšší proud tedy bude na počátku nabíjení kondenzátoru, kdy bude všech náboj v obvodu -> proud předbíhá napětí o π/2 ->
- jednotkou kapacitance, induktance i rezistence je Ohm
Složený obvod střídavého proud
- v praxi nejsou obvody střídavého proudu jednoduché, obsahují více prvků nebo jeden prvek s více parametry -> obecně RLC obvody
Sériový RLC obvod
- všemi prvky obvodu prochází stejný proud
- napětí se liší jak hodnotou, tak vzájemnou fází -> ur má stejnou fázi jako proud, uL proud přebíhá a uc je pozadu za proudem -> díky rozdílným fázi nelze výsledné efektivní napětí získat součtem
- výsledné efektivní napětí se odvozuje geometricky nebo pomocí komplexních čísel
- vektorově odečteme hodnoty napětí na cívce a kondenzátoru -> dostaneme dva vektory, které vektorově složíme a velikost výsledného vektoru je stejná jako velikost odvěsny pravoúhlého trojúhelníka tvořeného těmito 2 vektory ->
- – impedance = výsledný odpor složeného RLC obvodu([Z] = Ohm)
- fázový rozdíl výsledného napětí a proudu tedy je
- reaktance – odpor charakterizující tu část obvodu, která není schopná konat práci – pouze mění energii na jiný druh energie a poté zpět – cívka a kondenzátor
Rezonance
- nastává pokud je induktance stejně velká jako kapacitance, impedance je minimální
- obvod má tedy stejné vlastnosti jako jednoduchý obvod s R, napětí a proud mají stejnou fázi
- – rezonanční frekvence(Thompsonův vztah)
Odvození vztáhů pomocí komplexních číšel
- napětí a proud na jednotlivých prvcích lze zakreslit do Gaussovy roviny
- proud je na všech prvcích stejný, proto se zakreslí na reálnou osu, odpor rezistoru není fázově posunut vzhledem k proudu, proto se také zakreslí na reálnou osu
- napětí na cívce přebíhá proud o π/2 -> zakreslíme na kladnou imaginární osu
- napětí na kondenzátoru je pozadu za proudem o π/2 -> zakreslíme na zápornou imaginární osu
- – j – fyzikální označení pro imaginární jednotku
- teď už můžeme použít součet pro výpočet výsledného napětí
- číselná hodnota napětí je absolutní hodnota komplexního čísla
- fázový posun i rezonance není třeba odvozovat jinak než jak jsou odvozené nahoře
Paralelní RLC obvod
- napětí ve všech větvích obvodů je stejné, liší se proud -> má různé hodnoty a je i různě fázově posunut – jedná se o stejnou situaci jako u sériového, jenom vyměníme ve fázorovém diagramu U za I
- – admitace, vlastnost paralelní RLC obvodu
- taky zde existuje rezonance, rezonanční frekvence se počítá stejně, ale impedance bude nejvyšší – admitace bude minimální
Výkon střídavého proudu
V obvodu s odporem
- pro výkon stejnosměrného proudu platí
- obvodu střídavého proud ale není napětí ani proud konstantní, proto tento vztah platí pouze pro aktuální hodnotu výkonu
- průběh aktuální hodnoty výkonu bude harmonický, ale jak vyplývá ze vztahu nahoře nebude mít záporné hodnoty -> proto jeho průběh můžeme zakreslit do grafu závislosti na čase jako funkci sinus, která nemá záporné hodnoty
- pokud vydělíme amplitudu výkon 2, vyjde nám křivka střední hodnoty napětí -> plocha průběhu výkonu pod křivkou je stejná jako plocha průběhu výkonu nad křivkou a zároveň víme, že na grafu závislosti výkon na čase je obsah plochy pod křivkou roven práci ->
- – práce za jednu periodu
- střední(efektivní) hodnota výkonu tedy bude
- pokud bude v obvodu stejnosměrného proud stejný výkon jako střední výkon v obvodu střídavého proudu bude hodnota proudu ve stejnosměrném obvodu rovna střední hodnotě proudu v obvodu střídavém- střední(efektivní) hodnota napětí
- – střední(efektivní) hodnota proudu
- efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí odpovídají hodnotám stejnosměrného proudu a napětí, při nichž je výkon obvodu s odporem stejný jako výkon daného obvodu střídavého proudu -> pro výkon střídavého proud s odporem tedy platí
- – všechno střední hodnoty
- při měření veličin obvodu se vždy měří hodnoty efektivní
V obvodu s impedancí(RLC)
- určuje se zde tzv. činný výkon (odpovídá části elektrické energii obvodu, která se za jednotku času přemění na užitečnou práci nebo teplo)
- – účiník, určuje efektivitu přenosu energie ze zdroje do spotřebiče
- opět počítáme s efektivními hodnotami proudu i napětí
- činný výkon se zavadí protože práci koná pouze rezistor, výkon bez zohledněného fázového posunu je zdánlivý výkon
- činný výkon se logicky zmenšuje se zvětšujícím fázovým posunem proudu a napětí(čím větší je fázový posun, tím menší napětí na rezistoru a tím méně práce rezistor koná)
Střídavé proudy v energetice
Generátor střídavého proudu
- tvořen statorem – 3 magnety dokola rozestavěné kolem rotoru – otáčející se cívka
- magnety tvoří magnetické pole a na otáčející se cívce se tedy indukuje elektrický proudu
- mění mechanickou energii na elektrickou
Alternátor
- stator je cívka, rotor je magnet
- trojfázový alternátor – 3 cívky rozestavěny okolo rotoru, osy svírající úhel 2/3 π -> fázový posun napětí je tedy 2/3 π na jednotlivých cívkách
- z fázového diagramu plyne
- napětí z alternátoru se rozvádí 2 způsoby:
Zapojení do hvězdy
- založeno na poznatku, že součet okamžitých hodnot napětí je nulový
- jeden konec všech 3 cívek se spojí v uzlu, na který je napojen nulovaní vodič – napětí zde je nulové
- na druhé konce každé cívky se napojí vodiče, kterým říkáme fázové vodiče
- vedení tedy tvoří fázový a nulovaní vodič o napětí
- = fázové napětí
- běžné vedení spotřebitelské sítě¨
Zapojení do trojúhelníka
- cívky jsou zapojeny do trojúhelníka, každý jeho vrchol je uzel veden z konce 2 cívek napojený na fázový vodič
- napětí mezi 2 fázovými vodiči se nazývá napětí sdružené
- (odvozeno pomoci kosinové věty)
- využívá se pokud chceme dosáhnout většího výkonu(elektromotory)
Elektromotor na trojfázový proud
- mění elektrickou energii na mechanickou
- 3 cívky svírající úhel 2/3 π – tvoří stator, rotor je z kovu a tvořen tak, aby zde mohly vznikat velké proudy elektromagnetickou indukcí = kotva,
- cívky zapojíme do hvězdy, napětí bude mít různou fázi na jednotlivých cívka -> proud také -> v prostoru mezi cívkami bude vznikat nestacionární magnetické pole – točivé magnetické pole -> na rotor bude docházet k indukci napětí(magnetické pole tvořené cívkami je nestacionární) -> vznik magnetického pole -> oba MP na sebe začnou silově působit -> roztočí se kotva
- výsledná magnetická indukce je vždy vektorovým součtem indukcí polí cívek s nenulovým napětím
- kotva se nesmí točit s frekvencí točivého magnetického pole, kdyby ano vektor magnetické indukce pro rotor by se neměnil -> nedocházelo by k indukci proudu a vzniku magnetického pole kotvy -> žádné silové působení mezi MP
- synchronní motor – rotor je magnet, otáčí se podle změny magnetického pole tvořeného cívkami, nedochází zde k elmag indukci, otáčí se s frekvencí točivého MP
- asynchronní motor – motor popsaný výše, rotor je kov, otáčí se s frekvencí menší než je frekvence točivého MP, charakterizuje jej skluz:
Transformátor
- slouží ke změně střídavého napětí, frekvence se nemění
- je tvořen 2 cívkami – primární a sekundární
- primární cívkou prochází střídavý proud i -> kolem cívky vzniká nestacionární magnetické pole -> dochází k elektromagnetické indukci -> na sekundární cívce se indukuje napětí
- napětí, který se indukuje na sekundární cívce je závisle na počtu závitu cívky- transformace nahoru
- – transformace dolů
- – k je transformační poměr transformátoru
- lze získat i větší napětí z menšího(napětí není energie)
Zákon zachování energie při transofrmaci
- činný výkon obou obvodu transformátoru musí být stejný
- ve transformátorech dochází k ztrátám i přestože odpory cívek jsou velmi malé – zahříváním cívky, vířivými proudy, častým periodický přemagnetováním jádra transformátoru
Mohlo by vás zajímat...