Historie platidel našeho státu
Historie platidel našeho státu
– již před vznikem českého státu byli nálezy tzv. „duhovek“
– železné hřivny, šátečky
1. denáry 955 (2. pol. 9. stol)
– stříbrné plnohodnotné mince za Boleslava I. nebo II.
– existoval již dálkový obchod, který předznamenal rozvoj
mincovnictví
– nebylo na co navazovat, první mince vyráběli židovští
Italové
– první ražby mají vazbu na Řím, dříve pouze 1 denár
2. reforma 1050
– změna váhových jednotek, poměr 10 šátečků k jednomu denáru
– posun k tradicím Severských zemí, vyšší kvalita mincí
– zanikají obchodní cesty k Pobaltí = stagnace dálkového
obchodu
3. brakteáty 1210
– za Přemysla Otakara I. rozmach a vznik měst
– jednostranné mince brakteáty spolu s denáry za období
nalezišť rudy v Kutné Hoře
4. pražský groš 1300
– král Václav II. zavedl horní a mincovní právo
– založení zemské královské mincovny a ražení větší vysoce
kvalitní a pokrokové mince pražský groš
5. florenty a dukáty
– za Jana Lucemburského se začaly razit zlaté mince po vzoru
Florencie = florenty
– později z nich vznikly dukáty
6. tolar 1527
– nové naleziště Jáchymov 1505, údolí Thaler
– královská mincovna 1520
– Habsburkové udrželi tuto měnu až do konce 19. století
– 1509 – 1611 fungovala v ČB mincovna, zvlášť byl Rudolfov
7. zlatník a krejcar 1561
– pokus o zlatnickou měnu „zlatník“
– krejcarová reforma, zavedení krejcaru
8. státní peněžní úpadek 1623
– z důvodu vylehčování a fungování nekrálovských mincoven se
vrací tolar
9. zlatková měna 1750
– nová mincovna za Marie Terezie
– konvenční měna 1. zlatý tolar
– tradice svaté říše římské končí až napoleonskými válkami
10. bankocetle 1762
– první papírové bankovky tištěné nastojato jednostranně
s podpisem ředitele státní banky
11. finanční krach 1811
-nekryté státovky byli zrušeny kvůli nepoměrům za
napoleonských válek
12. vídeňská měna 1857
– založena na zlatce, zlaté a tolar
– postupně byli stálé silnější emancipační snahy Maďarska
13. dvě mincovny 1867
– Předlitavsko a Zalitavsko, u nás v Praze zaniká mincovna
– dvě hlavní mincovny ve Vídni a v Kremnici (Uhry)
14. korunová měna 1892
– za doby Rakouska-Uherska se stala výhradní měnou
– vídeňská měna se stále používala
15. kolkovaná měna a státovky 1919
– po rozpadu Rakouska-Uherska jsme neměli vlastní mincovnu,
obíhali zde Rakouské peníze, naše země byla nejvyspělejší
– museli jsme zavést vlastní měnu a reagovat na množství peněz
v oběhu, existovala omezená směnitelnost za drahé kovy
– ministerstvo financí vydalo bankovní pořadník a za tři dny
bylo provedeno překolkování
-ministr financí Alois Rašín zavedl vázané vklady
a podporoval silnou korunu (podpora dovozu, atentát 1923)
– vydávání kvalitních státovek, které byly ale špatně chráněny
16. nová měna 1926
– vznikla Národní banka Československa (1925), která měla
vlastní tiskárnu v Růžové ulici
17. okupace 1939
– Národní banka Čech a Moravy se přeměnila na centrální banku
Německa
– byli jsme na tom lépe, a proto nám vybrali zlaté rezervy,
zničili kurz a národní měnu nasazením špatného kurzu vůči
německé marce
18. jednotná měna 1945
– ekonomický chaos, byli zde marky, peníze osvobozeneckých
armád a peníze z první republiky
– zavedení jednotné měny 1. 11., zůstává zde přídělový systém
19. peněžní reforma 1953
– tato reforma měla zrušit přídělový systém
– snahy sebrat peníze bohatým však po uvolnění přídělů
a zvýšení cen měli za následek obecnou chudobu
– změna starých peněz v poměru 1:50, část spořitelních skladů
změněna v poměru 1:5
– anulování veškerých závazků státu, cenných papírů (akcie,
dluhopisy) důvěřivým občanům, kteří státu po válce půjčili
– celá akce byla utajená do poslední chvíle a věděla o
ní pouze hrstka lidí, peníze byli vyrobeny v SSSR a pak
převezeny jako mobilizační náklad do vojenských skladů,
následně byli rychlou emisí vydány do oběhu
– odklon od tradic, ztráta kontinuity, byli zde Ruské
tříkoruny a pětadvacetikoruny v 60. letech se hodnoty
opravily a byla přepracována vizuální stránka bankovek
20. měnová odluka 1993
– po revoluci byli snahy využít společné měny, která se měla
rozdělit, na vyrovnání dluhů a placení záloh, důsledkem bylo
snižování devizových rezerv
– v Kolumbii se tajně vytiskli kolky a pak proběhlo ruční
kolkování bez ohledu na funkce
– vše proběhlo na začátku měsíce mimo emisní špičku tedy
8.2.1993
– z oběhu se stáhlo přes 200 mld. Kčs a emise byla omezena na
28 mld.
– do jednoho roku okolkované bankovky zmizeli a byla použita
1⁄2 předem vyrobených společných peněz (1⁄2 bankovek ČR,
1⁄2 bankovek SR)
– první nominální hodnota byla 200 korun
– první tisk bankovek byl proveden v Anglii De la Rue, mince
pocházejí s Winnipegu v Kanadě a německého Hamburku
– další emise provádí již tiskárna SENÍN a Jablonecká
bižuterie
– v roce 1999 musí být všechny ceny již vyjádření také v EURO