Historie a současnost světové a české kinematografie
konec 19.stol. – 1.pol.20.stol.
- – kinematografie = vše co se týká filmů
SVĚTOVÁ KINEMATOGRAFIE
- – od roku 1830 – existence prvních přístrojů zachycujících a oživujících obrázky
- – zlom – bratři Lumiérové – vynález kinematografu (kamera s promítačkou a kopírkou v jednom)
- – Paříž 12.1895 – V Grand Café – 1.skutečná promítání (krátké dokumentární filmy) – zezačátku pouze dokumentární, bez zvuku
- – poč.20.stol. – období prudkého rozvoje filmu
- – film – založený na nedokonalosti lidského oka
- – zpočátku centrum filmu pouze ve Francii
- – natáčeny první filmy vyprávějící příběhy (Méliés – FR) – filmy s dějem (do určité míry spíše fiktivní – oproti dokumentům), s divadlem společné – herci
- – vznik filmových studií v Holywoodu (Paramount, Fox, Universal)
- – nejpopulárnější žánr – groteska – Chaplin – krátký, vtipný film, nemluví se v něm – zvukový doprovod (pianista, gramofon, orchestr), jednoduchý situační humor (cizí neštěstí), gegy (to jsou ty vtipné situace); Laurel a Hardy
- – nákladné filmy (historické, westerny), vznik kultu filmových hvězd, filmových cen (Oscar)
- – období po 1.sv.válce – rozšiřování kinematografie (SSSR – Ejzenštejn)
- – průnik uměleckých směrů a ideologie do filmu (SSSR, Německo –Reifenstahlová – bývalá fotografka, dokument o berlínské olympiádě „Triumf vůle“)
- – USA – centrum komerční tvorby
- – první šokující trik – přetáčející se film zpět
- – 1927 – počátek éry zvukového filmu (první zvukový film – „Jazzový zpěvák“)
- – rozvoj animového filmu (W.Disney), dabingu
- – nové filmové žánry (muzikál), vytvoření světové zpravodajské sítě (aktuality)
- – pol.30.let – 1.barevné filmy (nejdříve pouze vybarvované)
- – 1936 – zahájení stálého TV vysílání – ve V.Británii (BBC)
- – 1939 – 1.filmový festival v Cannes (ve Francii)
- – 1940 – 1945 – film používán pro politické a ideologické účely (Chaplin – „Diktátor“)
- – „Pepek námořník“ – postavička W.Disneye, růst prodeje špenátu
2.světový film od 50.let do konce 20.století
- – léta – Evropa: rozmach nekomerčního uměleckého filmu, nové přístupy k filmové tvorbě – donutit člověka k zamyšlení
- – Neorealismus (Itálie) – Fellini („Silnice“, „Sladký život“)
- – Filozofické filmy – Bergman („Sedmá pečeť“, „Lesní jahody“)
- – Francouzská „nová vlna“ – odpor proti konvencím, nová témata (P.Belmondo, B.Bardottová)
- – Japonsko – Kurosawa („Sedm samurajů“)
- – USA – pokles popularity filmu – rozmach TV; nákladné velkofilmy, nové hvězdy (Marilyn Monroe – dříve jako modelka; James Dean), širokoúhlý film (Cinemaskope)
- – Nové žánry: válečné (2.sv.válka), špionážní, mafiánské, sci-fi
- – léta – prosazování nových tvůrců
- – Kubrick (2001: „Vesmírná odyssea“ – sci-fi), A.Hitchcock („Psycho“, „Ptáci“)
- – pronikání nových myšlenek do filmové tvorby – odpor proti americké politice, konzumnímu životnímu stylu („Bezstarostná jízda“)
- – zrod nezávislého filmu
- – nové herecké tváře (Paul Newman, Sidney Poitier)
- – léta – M.Forman: nový pohled na americkou společnost („Talking off“, „Vlasy“ – muziál, „Přelet nad kukaččím hnízdem“)
- – velká témata – válka (korejská – MASH), politické problémy (Všichni prezidentovi muži), Kriminalita (Francouzská spojka)
- – nástup mladých tvůrců: Francis Ford Coppola („Kmotr“), Martin Scorsese („Rozzuřený býk“), George Lucas („Hvězdné války“), Steven Spielberg („Čelisti“, „Indiana Jones“), Woody Allen (scénárista, herec; „Manhattan“)
- – Anglie – Monty Python (satirické filmy, netradiční humor; „Život Bryana“)
- – Obliba boxerských (Silvester Stalone – Rocky) a karate filmů (Bruce Lee)
- – léta – komerční tvorba: popularita akčních („Rambo“, „Komando“) a vojenských filmů („Top gun“)
- – nezávislá tvorba (Jarmusch, bratři Coenové)
- – léta – nová generace vizuálních triků („Terminátor“, „Jurský park“)
- – prosazení kreslené a animované tvorby („Simpsonovi“, „Hentai“, „Anime“)
- – TV zpravodajství – „infotaiment“ – přenos událostí s téměř žádným zpožděním
DĚJINY ČESKÉ KINEMATOGRAFIE
Epocha němého filmu
- – 7.1896 – Karlovy Vary – 1.filmová představení; K.Vary – zde se sjížděla ‚smetánka‘ celé Evropy, populární lázeňské město
- – 1897 – natáčení 1.filmu na území Čech, pašije = umučení Krista – děj této hry, natáčeli na Šumavě
- – Jan Kříženecký – původně fotograf, půjčil si kinematograf, natáčení krátkých dokumentárních a hraných filmů (Dostaveníčko ve mlýnici)
- – 1907 – Viktor Ponrepo – kouzelník, herec; otevření 1.stálého kina (Karlova ulice); V.P. je jeho pseudonym – vl.jméno Dismas Šlambor
- – 1910 – V Praze je již 18 stálých kin (Lucerna, Illusion), vliv rodina Havlů (dědeček býv.prezidenta) – založil kino Lucerna
- – pokusy o zakládání filmových společností – neúspěchy, zaostávání za světem
- – rozvoj filmové tvorby po 1.sv.v – vznik filmové společností, ateliérů
- – snaha o vytvoření plnohodnotných českých filmů
- – Významní tvůrci: Gustav Machatý, Karel Degl, Martin Frič (natáčel už po 1.sv.v.)
- – převaha komerční tvorby, pokusy o uměleckou tvorbu (oslovit diváky svým dílem, aby se divák zamyslel), adaptace literárních děl
- – Nejlepší díla: „Stavitel chrámu“ (Degl), „Erotikon“ (G.Machatý, film řeší těžkou sociální situaci mladé dívky, podléhá finančně zajištěným mužům, aby zajistila svou rodinu)
- – evropská hvězda: Anny Ondráková
Období zvukového filmu
- – konec 20.let – nástup zvukového filmu
- – mnoho herců končí – kvůli nevhodnému hlasu
- – i některé menší společnosti krachují – nedostatek financí na lepší techniku
- – mezinárodní projekty – C.K.polní maršálek (Vlasta Burian – hlavní role, stává se vládcem českého filmu)
- – počátek let – vybudovány barrandovské ateliéry (nejmodernější v Evropě)
- – Významní tvůrci: Karel Lamač, Martin Frič
- – Nové herecké hvězdy: Vlasta Burian, Haas, Adina Madlová, Lída Baarová, Voskovec a Werich (film „Hej rup“), Oldřich Nový (idol tehdejších žen, hrál často milionáře)
- – mezinárodní úspěchy – Gustav Machatý a jeho film „Extase“ – je zde poprvé vidět nahá žena
Válečná kinematografie (1939 – 1945)
- – Barrandov – filmové centrum Třetí říše (pro povolenou českou tvorbu i pro tvorbu německa)
- – zpočátku možné natáčení českých filmů
- – vznikají stovky filmů, natáčení několika filmů najednou, stejní herci, …
- – dominace středního proudu (nenáročný)
- – Mezinárodně úspěšné projekty („Kristián“, „Noční motýl“) – filmy pod kontrolou nacistů
- – Dohled německých úřadů – snaha o propagandistické využití filmu („Svatý Václav“ – vyprávění jeho příběhu, nebojoval proti Německu – němci chtěli ukázat, že by se češi neměli stavit proti němcům)
- – Závěr války – postupné zastavování české produkce
Poválečná kinematografie
- – 1945 – znárodnění (je spravován státem) filmového průmyslu (konec soukromého filmového podnikání) – až od roku 1990 začínají soukromé filmové průmysly
- – Zákaz činnosti některým významným osobnostem (Vlasta Burian, Adina Mandlová, Lída Baarová) – skončili před soudem, Baarová se uplatnila v zahraničí (zemřela pak v Rakousku před několika lety), Burian mluvil pro nacisty (v roce 1942 natočil výstup, kritizoval Voskoce a Wericha, pod nátlakem nacistů je kritizoval)
- – 1946 – založení FAMU, MFF Karlovy Vary (mezinárodní filmový festival)
- – 1948 – převzetí moci komunisty
- – Tvorba v duchu socialistického realismu, cenzura, propagace komunistické ideologie
- – Filmy: „Anděl na horách“
50.léta
- – rozmach trikového (Karel Zeman – „Cesta do pravěku“) a loutkového filmu (Jiří Trnka – studio Bratři v triku – „Mach a Šebestová“, „Švejk“ – loutkový, „Broučci“)
- – Tomáš Baťa zakládá ve zlíně ateliéry
- – Velké filmové projekty (Otakar Vávra: „Husitská trilogie“, „Jan Žižka“ – 1955, „Jan Hus“, „Proti všem“)
- – 1958 – Alfréd Radok (divadelní ražisér): „Laterna magika“ – úspěch na výstavě EXPO v Bruselu
- – Filmy: „Král Šumavy“ (Karel Kachyňa)
60.léta
- – Nová vlna v českém filmu
- – Uvolňování politické situace – rozšiřování tvůrčích možností filmařů, vliv západní tvorby (hlavně z Francie), nástup generace nových tvůrců
- – Mezinárodní úspěchy (Oscary: 1965 JanKadár, Elman Klos („Obchod na korze“), 1966 – Menzel („Ostře sledované vlaky“) )
- – Miloš Forman – inspirován „cinama verité“ – film, kino pravdy – zachytit život takový, jaký je („Černý Petr“ – příběh mladého kluka, natáčeno v Kolíně; „Hoří, má panenko“ – o tom, co se v čechách děje)
- – řada filmů zakázána – povolena až po roce 1989
- – Literární inspirace – Jiří Menzel – adaptace děl Bohumila Hrabala
- – Historická témata: František Vláčil („Markéta Lazarová“ – adaptace díla Vančury), Oldřich Vávra („Kladivo na čarodějnice“), Juraj Herz („Spalovač mrtvol“ – adaptace Fuchse)
- – Kritika politické a společenské situace ( Menzel: „Skřivánci na niti“; Jaromil Jireš: „Žert“ (Kundera); V. Jasný: „Všichni dobří rodáci“; J. Papoušek: „Ecce hoho Homolka“ (Ejhle člověk Homolka))
- – Nové žánry – Muzikál, western ( Rychman: „Starci na chmelu“ – dost kritický; „Limonádový Joe“ – filmová parodie, na západě nepochopen)
- – Výrazná herecká generace – Brzobohatý („Všichni dobří rodáci“), V.Menšík, Jiřina Bohdalová, I.Janžurová, V.Brodský, R.Hrušínský
- a 80. léta
- – emigrace řady filmařů (Miloš Forman, Ondříšek), zákazy a omezování činnosti (J.Menzel, V.Chytilová, F.Vláčil)
- – Obnovení tvrdé politické kontroly v oblasti kultury
- – zákaz promítání některých filmů – Trezorové filmy
- – Oldřich Lipský – crazy komedie („Adéla ještě nevečeřela“), tvorba pro děti („Ať žijí duchové“)
- – Psychologický film (Vláčil, Juraj Herz)
- – Specifická tvorba: Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák („Na samotě u lesa“ – točil to Menzel)
- – J. Menzel – nové mezinárodní úspěchy („Slavnosti sněženek“, „Vesničko má středisková“)
- – Jakubisko – vizuálně atraktivní film („Tisícročná včela“)
90.léta
- – Návrat filmové tvorby do soukromé sféry
- – zpočátku komercionalizace kinematografie
- – neúspěšné pokusy o napodobení zahraničních vzorů („Nahota na prodej“)
- – mezinárodní úspěchy – Jan Svěrák („Obecná škola“, „Kolja“ – oskar 1996)
- – Švankmajer – experimentální tvorba („Lekce Faust“)