Fiskální disciplína v měnové unii

Legislativní rámec Paktu stability a růstu. Programy stability a konvergenční programy. Dosavadní vývoj a plnění Paktu stability a růstu. Reforma Paktu stability a růstu – balíček šesti aktů reformy ekonomického vládnutí „six-pack“. Analyzujte fiskální disciplínu zemí eurozóny od vzniku HMU a zejména v souvislosti s překonáváním důsledků finanční a hospodářské krize – Evropský semestr, Smlouva o fiskální odpovědnosti, Pakt pro Euro , Evropský stabilizační mechanismus.

Pakt stability a růstu[1]

• Nástroj koordinace hospodářských, resp. rozpočtových politik členských států EU, přijatý za účelem dodržování rozpočtové disciplíny v rámci hospodářské a měnové unie.
• Schválen na zasedání Evropské rady v Amsterodamu v červnu 1997.
• Zavádí dva nástroje koordinace rozpočtových politik členských států, a to:
  • Nástroje preventivní
  • Nástroje sankční.
• Sestává ze tří částí (do reformy):

1. Rezoluce Evropské rady o Paktu stability a růstu – přijatá na zasedání v Amsterodamu dne 17. června 1997, má politickou povahu.
2. nařízení Rady č. 1466/97/ES, o posilování dohledu nad rozpočtovými pozicemi a o dohledu nad koordinací hospodářských politik – Norma sekundárního práva ES k naplňování preventivní funkce
3. nařízení Rady č. 1467/97/ES o urychlování a vyjasňování aplikace postupů při nadměrném rozpočtovém schodku – Norma sekundárního práva ES k naplňování sankční funkce
4. Tyto dokumenty uvádějí, jak by měla být uplatňována ustanovení Smlouvy, zejména postup při nadměrném schodku. Pakt stability a růstu se vztahuje na všechny členské státy – na ty, které již euro přijaly, na ty, které na jeho zavedení stále čekají (Švédsko, Česká republika, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko i na státy, které se rozhodly, že euro nezavedou (Dánsko a Spojené království).

Pokud jde o vyrovnané rozpočty, pravidla odpovídají konvergenčním kritériím, tj.:

– schodek veřejných financí je omezen na 3 % HDP v každém roce a pro

– poměr veřejného dluhu k HDP nesmí překročit 60 %.

Ad b) V oddílu nařízení Rady (ES) č. 1466/1997, který se týká střednědobých rozpočtových cílů, se navíc požaduje téměř vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Tato zásada spolu s 3 % HDP nominální hranicí schodku, která je nezávislá na cyklické fázi dané ekonomiky, znamená, že v období silného růstu by veřejné finance měly vykazovat přebytek, mají-li být povoleny schodky během recese. Vyrovnané rozpočty ve střednědobém horizontu umožňují použít „automatické stabilizátory“, které vedou ke vzniku schodku v době hospodářského poklesu, protože se kvůli pomalejšímu růstu zmenšují daňové příjmy a současně rostou veřejné výdaje v důsledku nezaměstnanosti.

!!!Nařízení Rady (ES) č. 1055/2005 a 1056/2005 upravila původní nařízení reformou Paktu stability a růstu.

Reforma Paktu stability a růstu:

• zvýšila flexibilitu paktu (řada států se potýkala při dodržování jeho pravidel s těžkostmi).
• věnuje větší pozornost především vývoji dluhů a provádění strukturálních politik a umožňuje hodnotit střednědobé cíle odlišnými způsoby, které lépe zohledňují situaci v jednotlivých zemích.
• poskytuje větší volnost jednání v rámci postupu při nadměrném schodku
• Podle kritiků reforma příliš vychází vstříc zvláštním potřebám některých členských států, které se potýkají s vysokým rozpočtovým schodkem. (Na základě zkušeností nabytých od roku 2006 se ovšem lze domnívat, že zvýšená flexibilita a posuzování jednotlivých zemí, při němž se zohledňuje jejich zvláštní situace, celkově přinesly pozitivní výsledky a vedly ke snížení rozpočtových schodků.)

Stabilizační a konvergenční programy

• Pro účely mnohostranného dohledu jsou všechny členské státy povinny Radě a Komisi předkládat střednědobé programy, v nichž je obeznámí se stavem svých rozpočtů a s hospodářskými výhledy, z nichž při plánování svých rozpočtů vycházejí. U členských států HMU se tyto programy označují jako stabilizační programy a u ostatních států jako konvergenční programy.
• Musejí pokrývat období tří let po předložení žádosti, a dále předcházející a současný rok.
• je třeba je každoročně aktualizovat. Nové údaje jsou předkládány na podzim, tj. v době, kdy ve většině členských států jsou národním parlamentům představovány návrhy rozpočtu na další rok.
• Musí obsahovat:
  • informace o způsobu, jak dosáhnout střednědobý cíl téměř vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, a o očekávaném vývoji míry veřejného dluhu;
  • informace o hlavních předpokladech hospodářského vývoje, z nichž program vychází, a o rozpočtových a jiných hospodářských opatřeních ke splnění cílů, které si program stanovil.
• Hodnocení: Programy hodnotí Komise a Hospodářský a měnový výbor. Na základě jejich analýzy Rada zkoumá, zda:
  • lze na základě střednědobých cílů stanovených v programu zabránit nadměrnému schodku;
  • přijatá či navržená opatření postačují k dosažení vyrovnaného rozpočtu ve střednědobém horizontu,
  • jsou výchozí hospodářské předpoklady realistické;
  • je program v souladu s doporučeními hlavních směrů hospodářských politik pro jednotlivé členské státy
• Rada v souladu s doporučením Komise a po konzultaci s Hospodářským a měnovým výborem vydává ke každému programu stanovisko.

Vývoj a plnění paktu stability a růstu

1. Veřejné rozpočty – V letech 2006 a 2006 došlo ke znatelnému snížení schodků

• bilance veř. rozpočtů EU problém v průběhu 2008 a 2009, kdy nastal opačný trend.
• V roce 2008 již nesplnilo kriterium 3 procentního schodku v relaci k HDP šest zemí eurozóny (Francie, Irsko, Malta, Portugalsko, Řecko a Španělsko) a šest dalších unijních zemí (Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Velká Británie)
• V roce 2010 zlepšení jen stopové

1. Veřejný dluh – rok 2009 průměrný nahromaděný veřejný dluh přesáhl 74 procent HDP, přičemž se zhoršení situace v uvedeném směru týkalo všech zemí EU.

• Problém zhoršila kulminující hospodářská recese téměř všech zemí EU v kombinaci s krizovými i tradičními potížemi fiskální politiky (polovina zemí EU v těchto souvislostech zaznamenala skokové navýšení o 10 až 20 %)Více zde: http://ces.vse.cz/wp-content/1-2012-Karpova.pdf

V posledních letech ale došlo k výraznému nárůstu nesouladu vzhledem k dluhovým problémům některých členských zemí. Nedostatečná fiskální disciplína je však zřejmá ve většině zemí měnové unie, kritéria veřejných financí stanovená v Paktu o stabilitě a růstu v současnosti plní pouze tři státy eurozóny.

Pro přijetí společné měny již nebude postačovat udržitelné plnění maastrichtských kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Vstup bude pravděpodobně podmíněn i účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech.

Balíček „six-pack“ (vstoupil v platnost v polovině prosince 2011)

• Tento balíček je souborem šesti právních aktů, jejichž cílem je zpřísnit správu ekonomických záležitostí v EU. Představuje velmi významný krok k posílení makroekonomického dohledu a fiskální kázně.
• Čtyři návrhy se týkají fiskálních otázek, včetně reformy Paktu EU o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení by měla umožnit účinným způsobem rozpoznávat a řešit makroekonomickou nerovnováhu v rámci EU a eurozóny.
  • Silnější preventivní část – základem je 3 % HDP schodek veř.financí a 60 % veř. dluhu
  • Silnější nápravná část

Díky těmto změnám mohou členské státy euro-zóny například využívat posílené mechanismy prosazování a omezit volnost jednání při uplatňování sankcí. Jinak řečeno, Pakt stability a růstu je nyní více založen na pravidlech a jejich respektování a lze očekávat, že země, které nedodrží své závazky, budou postiženy sankcemi. Dopomoci má k tomu obrácená (reverzní) kvalifikovaná většina – SANKCE O KTERÝCH KOMISE ROZHODNE BUDE PLATNÁ POKUD STÁTY NEROZHODNOU KVALIFIKOVANOU VĚTŠINOU O OPAKU.

Evropský semestr

• další z prvků posílené economic governance a přináší jej „six pack“
• účinnost od ledna 2011 – probíhá již 3. ES
• smysl – změnou načasování umožnit skutečnou koordinaci HP ČS
• změna načasování – umožňuje ČS zohlednit doporučení EU při příprave návrhu státního rozpočtu na příští rok

• jedná se o 6-měsíční cyklus

 

1. leden – roční analýza růstu – Komise
2. březen – konsensus vlád ČS EU o hospodářských prioritách
3. duben – vyhotovení národního programu reforem a přeložení Konv. a stab. programů
4. červen – EK zaujme stanoviska k vypracovaným dokumentům a Ecofin připojí doporučení pro jednotlivé země; Rada Ecofin připojí doporučení pro jednotlivé země
5. -> pokud členský stát nebude brát dopručení Ecofin v potaz – dostane politické varování – v případě jeho nerespektování bude provedení doporučení možno vynutit pobídkami/sankcemi

Smlouva a stabilitě, koordinaci a správě(„Fiskální smlouva“ nebo „Smlouva o rozpočtové odpovědnosti“) (TSCG)

• v platnosti 1. ledna 2013 – 12 států EU[2] (uložily ratifikační listiny před 1. lednem 2013)
• podepsána státy EU (s výjimkou ČR a VB)
• cílem: zpřísnění rozpočtové kázně a zvýšení koordinace HP členských států EU (nejen pro eurozónu!!! Přijaly i Dánsko a Rumunsko, které se stvrdily zodpovědnými za aplikaci některých ustanovení smlouvy po jejím vstupu v platnost – Litva a Lotyšsko, Rumunsko – aplikace smlouvy až přijmou euro; až přistoupí další státy, jež dosud neratifikovaly (otevřený přístup do budoucnosti), tak se rozhodnou zda dříve aplikují Fiskální smlouvu, anebo až po jejich přístupu k euru.)
• jedná se o úsilí o vyrovnanost či přebytek veřejných financí
• pozadí přijetí smlouvy – nutnost rychlého jednání a uklidnění finančních trhů (rámcová dohoda ER 11/2011, podepsána ER 3/2012)

• obsah– tvrdší sankce vůči nadměrně zadlužujícím se zemím nerespektujícím přijatá pravidla- automatismus uvalení sankcí na návrh Komise (dosud musela souhlasit Rada KV)

 

• – povinnost zavedení tzv. dluhové brzdy (strukturální deficit nesmí být vyšší než 0,5 % HDP (resp. 1 % u zemí s nižší mírou dluhu – vyrovnané hospodaření členů EU 17 v čase)
• – je –li míra VD větší než 60 % – povinnost redukce míry dluhu o 1/20 každý rok
• – funguje paralelně se SIX PACK a Evropským semestrem

• pozadí– skrytá výzva ECB, aby začala razantněji intervenovat na trzích státních dluhopisů- rozpočtové hříšníky nebude trestat ESD, ten bude dohlížet jen na implementaci dluhové brzdyPAKT EURO PLUS

 

• – POZOR! Nejedná se o ztrátu rozpočtové suverenity – zemi, která hospodaří dle rozpočtových pravidel nebude nikdo nařizovat, které daně zvýšit/ výdaje omezit a konečné slovo o podobě státních rozpočtů budou mít i nadále národní parlamenty
• – Eurozóna chce dát finančním trhům najevo, že hodlá zodpovědně hospodařit a získat tak jejich důvěru zpět

• schválen v březnu 2011

• soubor opatření k posílení konkurence – jedná se převedení pravidel GSP do národní legislativy

 

• 17 zemí EU 17 ho musí vzít v potaz automaticky (+ 6 dalších zemí se připojilo)
• nepřipojily se: Velká Británie, Švédsko, Maďarsko a Česko – dobrovolné rozhodnutí, zda přistoupí
• 4 oblasti = konkurenceschopnost – zaměstnanost – udržitelnost veřejných financí – posílení finanční stability

• závazky v něm přijaté začlenily příslušné členské státy do svých národních programů reforem – realizace přijatých závazků je posuzována prostřednictvím E. semestru

• pro každou ze 4 oblastí naznačuje směry realizace – např. zvyšování flexibility trhů práce, podpora systému flexicurity v oblasti zaměsnanosti, zavedení dluhové brzdy, reformy penzijní systémů

• proč se ČR nepřipojila? – Nečas – „limitovaná účast na summitech EU 17, malá pozornost dluhovému kritériu, nepochopitelná (nepochopená) ratifikační procedura“Evropský stabilizační mechanismus (ESM)

 

•  

• ESM je dlouhodobá (nikoliv dočasný jako EFSF či EFSM – čímž je nahrazuje) finanční instituce udržující stabilitu EMU prostřednictvím dočasných úvěrových služeb (za výhodnějších podmínek) – úroková sazba se sníží zhruba o ¼ u dlouhodobých úvěrů
• ESM má poskytnout stabilizační podporu pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo ohroženy závažnými finančními problémy prostřednictvím řady finančních nástrojů

• nahrazuje dosavadní síť záchranných fondů (EFSF) a EFSM
• – EFSF a EFSM budou v platnosti do června 2013, ale nebudou vstupovat do nových programů a v budoucnosti budou stále fungovat k vypořádání jejich dřívějších půjček(„dokončí to co začal“)

• ratifikace ESM

 

1. 17. čec 2011 podepsána smlouva o založení ESM – mezinárodní smlouva (mezivládní) – dodatku lisabonské smlouvy – případná neratifikace nemá na jeho fungování vliv (nejedná se o přenesení pravomocí)
2. 2. února 2012 – podepsána revidovaná smlouva o založení ESM
3. Německo bylo poslední zemí, která jej ratifikovala – stížnost několika poslanců u ústavního soudu – výjimka: Něm. parlament může vetovat případné navýšení fondu v budoucnosti, který má mít k dispozici 700 mld. EUR (příspěvek Německa = 190 mld. EUR)
4. Smlouva o založení ESM v platnosti 27. září 2012

• 8. říjen 2012 – otevření ESM a jeho fungování

• postavení ČR v ESM               – Václav Klaus se v prosinci 2012 nechal slyšet, že euroval (ESM) nepodepíše

 

•                – ČR poslední země, která ratifikaci nedokončila – na fungování ESM to nemá vliv
•                – ČR není povinna ba dokonce ani vyzývána k účasti v ESM – země se   k půjčkám ESM mohou připojit posléze

• Kapitálová struktura – celková výše upsaného kapitálu = 700 mld. EUR-> 620 mld. – kapitál na požádání – záruky země EU 17,- nejvyšší kapitál bude dodán od Německa, Francie a Itálie (> 100 mld. EUR za jednotlivce) – nejmenší Malta (0,5 mld. EUR)funkce:– zdroje financování – splacený kapitál a půjčky na finančních trzíchb) dluhopisy ESM – pravomoc půjčovat si na kapitálových trzích od finančních institucí (i bank)- ESM může vydávat dluhopisy v omezené míře – použít je k prodeji na sekundárních trzích 

 

• – členské státy budou ESM odevzdávat finanční sankce uložení v rámci SGP
• – ESM může vydávat dluhové instrumenty peněžního trhu (se splatností 1 rok) i na kapitálovém trhu (emise dluhopisů se splatností 1-30 let)
• a) splacený kapitál – slouží k investování do bezpečných, vysoce hodnocených a likvidních státních dluhopisů – nikoliv nákup státních dluhopisů na primárním/sekundárním trhu
• – zdroje financování členských států EU 17, které mají závažný problém s financováním, anebo jim tento problém hrozí pro zajištění stability eurozóny
• jinými slovy: 500 mld. bude vyhrazeno na úvěry a 200 mld. bude pro zachování ratingu AAA (nejvyšší možný)
• -> klíč – 75 % podíl na HND, 12,5 % výše HDP a 12,5 počet obyvatel
• -> 80 mld. EUR splacený kapitál v pěti splátkách zemí EU 17 (do roku 2014)
• – úsilí o nejvyšší možný rating od hlavních ratingových agentur

Více možno zde:

Evropská rada se dohodla na plánu pro dotvoření hospodářské a měnové unie, 2012: http://www.european-council.europa.eu/home-page/highlights/the-european-council-agrees-on-a-roadmap-for-the-completion-of-economic-and-monetary-union?lang=cs

Právní rámec pro finanční politiky, 2008 … http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/economic/framework/article_7231_cs.htm

Pakt stability a růstu: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_07.html

 

 

 

 

 

[1] Pro účely Paktu stability a růstu jsou členské státy EU rozděleny do dvou kategorií, a to na:

účastnické členské státy, tedy na ty členské státy EU, které již přijaly jednotnou měnu a které jsou součástí jednotné měnové politiky, stanovované Evropskou centrální bankou, a na neúčastnické členské státy, tedy na ty členské státy EU, které dosud nepřijaly jednotnou měnu a nejsou součástí jednotné měnové politiky, nýbrž svoji měnovou politiku koordinují v rámci Evropského systému centrálních bank.

 

[2] v platnost měla vejít po uložení ratifikační listin alespoň 12 států