Charakteristika a klasifikace bankovních obchodů
1.1. Charakteristika a klasifikace bankovních obchodů
1.1.1. Bankovní produkty a jejich základní rysy
Banky jsou podnikatelskými subjekty, které obchodují s finančním kapitálem. Poskytují svým klientům
služby finanční povahy.
Bankovní služby, které banky klientům prodávají, se označují bankovními produkty.
Bankovní produkty vykazují některé charakteristické rysy. K nim patří:
nehmotný charakter produktů;
dualismus;
vzájemná podmíněnost produktů.
Nehmotný charakter bankovních produktů se promítá do základních vlastností bankovních produktů.
Bankovní produkty nejsou skladovatelné a banky musí denně reagovat na měnící se poptávku klientů. To
zvyšuje požadavky na kapacitu bank a projevuje se v relativně vyšším podílu fixních nákladů banky.
Další vlastností bankovních produktů je jejich abstraktnost. Znamená to, že nejsou hmatatelné a
viditelné, což klade vyšší nároky na poradenskou činnost banky i na reklamu a propagaci bankovních produktů.
Podstatnou vlastností bankovních produktů je fakt, že nejsou patentovatelné. Výhody plynoucí z inovace
bankovního produktu jsou velmi krátkodobé a trvají pouze do doby zavedení inovovaného produktu jinými
bankami.
Dualismus bankovních produktů znamená, že bankovní produkt je spojením hodnotové a věcné stránky.
Hodnotová stránka bankovního produktu je dána jeho finančním objemem (např. objem poskytnutého
úvěru).
Věcná stránka je výsledkem činnosti personálních, technických a materiálních faktorů a lze ji vyjadřovat
počtem produktů (např. počet realizovaných úvěrů). Sledování hodnotové i věcné stránky bankovních produktů
je významné pro kalkulaci nákladů na produkt.
Vzájemná podmíněnost bankovních produktů může být způsobena samotným charakterem bankovního
produktu, např. poskytnutí kontokorentního úvěru není možné bez existence běžného účtu klienta v bance.
Podmíněnost bankovních produktů a jejich vzájemná propojenost může být také výsledkem inovace
bankovních produktů, např. hypoteční úvěr je klientovi poskytnut pouze s uzavřením pojistky na nemovitost.
1.1.2. Bilanční klasifikace bankovních obchodů
Bankovní obchody lze klasifikovat podle řady rozličných kritérií, např. dle tržní segmentace, dle
organizačních potřeb banky. Základním a často voleným hlediskem pro kategorizaci bankovních obchodů je
jejich odraz v bilanci banky.
Bilance aktiv a pasív je účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku banky a struktuře
zdrojů, sloužících k financování tohoto majetku. Bilance banky musí být účetně vyrovnaná, musí platit:
celková aktiva = celková pasíva.
– 1 –
Kapitola 2.1. Charakteristika a klasifikace bankovních obchodů
Aktiva jsou odrazem věřitelského postavení banky, vytvářejí bankovní pohledávky vůči klientům aj.
subjektům. Pasíva jsou tvořena jednak závazky banky, tedy zdroji cizími, zpravidla se stanovenou dobou
splatnosti a jednak kapitálem banky. Kapitál banky je zdrojem vlastním.
Struktura bilance banky vypovídá o podnikatelském zaměření banky.
Tab. 2: Zjednodušená struktura bilance banky
Aktiva Pasiva
1. Pokladní hotovost 1. Závazky k bankám
2. Vklady u centrálních bank 2. Závazky ke klientům
(vklady klientů)
3. Státní pokladniční poukázky 3. Závazky z emitovaných
a poukázky centrální banky obchodovatelných cenných papírů
4. Pohledávky za bankami 4. Rezervy
(vklady u bank)
5. Úvěry klientům 5. Podřízený dluh
6. Cenné papíry 6. Základní jmění
7. Majetkové účasti 7. Kapitálové fondy
8. Hmotný a nehmotný majetek 8. Rezervní fondy a ostatní
fondy ze zisku
9. Pohledávky za akcionáři 9. Nerozdělený zisk
a vlastní akcie
Aktiva
Pokladní hotovost. Tato bilanční položka vyjadřuje hotovostní peníze v tuzemské měně i v zahraničních
měnách. Představuje nejvíce likvidní aktivum nesoucí ovšem nulový příjem. Banka ji využívá k hotovostním
operacím.
Vklady u centrální banky. Část těchto vkladů má podobu povinných minimálních rezerv. Zbytek tvoří tzv.
dobrovolné rezervy u centrální banky. Cílem jejich tvorby je zajištění likvidity banky, tedy zajištění schopnosti
banky uhradit své závazky. Výnos vkladů je závislý na tom, zda jsou či nejsou centrální bankou úročeny.
Státní pokladniční poukázky a poukázky centrální banky. Jde o relativně likvidní a téměř bezriziková
aktiva, které banka drží zpravidla za účelem posílení likvidity či snížení rizikovosti svého portfolia.
Pohledávky za bankami. Tyto pohledávky mají formu vkladů u jiných bank či úvěrů poskytnutých jiným
obchodním bankám. Banky je drží v prvé řadě z důvodu realizace platebního styku, ziskový motiv je u této
kategorie aktiv druhořadý.
– 2 –
Kapitola 2.1. Charakteristika a klasifikace bankovních obchodů
Úvěry klientům. U univerzálních bank je tato rozvahová položka dominantní. Přináší relativně vysoké
výnosy, ale je současně spojena s vyšší mírou rizika. Likvidita je velmi nízká.
Cenné papíry. V této položce jsou obsaženy jednak dluhopisy s pohyblivým i pevným výnosem, a jednak
majetkové cenné papíry. Banky je zpravidla drží za účelem obchodování a tím získání výnosů z cenových rozdílů.
Dluhopisy mohou být drženy dlouhodobě, resp. do doby splatnosti za účelem dosažení úrokového výnosu.
Majetkové účasti. Jde o bankou dlouhodobě držené akcie, prostřednictvím nichž banka získává vliv nad
jinou společností. Lze rozlišit majetkové účasti s rozhodujícím vlivem a podstatným vlivem.
Hmotný a nehmotný majetek. Jde o majetek, který banka potřebuje ke své činnosti.
Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie. Pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného a dosud
nesplaceného základního jmění akcionáři banky. Vlastní akcie se v aktivech objeví, pokud je banka sama
odkoupí do svého portfolia.
Ostatní aktiva. Jde o různorodou skupinu aktiv. Patří sem např. pohledávky za zaměstnanci, či státem, aj.
Pasíva
Závazky k bankám. Do této položky patří úvěry a vklady nakoupené od jiných bank. Tedy jak úvěry
poskytnuté centrální bankou, tak úvěry a vklady od jiných obchodních bank.
Závazky ke klientům. Jsou tvořeny všemi typy primárních vkladů. Závazky plynoucí z bankou prodaných
cenných papírů jsou zahrnovány pouze tehdy, jestliže plynou z prodeje veřejně neobchodovatelných cenných
papírů (např. depozitní směnky prodané klientům).
Emitované cenné papíry (obchodovatelné). Jde o bankou emitované dluhopisy, jejichž emisí získává
zdroje k financování svých aktiv.
Rezervy. Jsou cizí zdroje, vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik z bankovního podnikání. Část z
nich má charakter zákonných rezerv.
Ostatní pasíva. Jde o nesourodou položku, která obsahuje závazky banky různorodého charakteru.
Obdobně jako u položky ostatní aktiva.
Základní jmění. Jde o vlastní zdroj banky, který je tvořen vklady akcionářů, resp. účetní hodnotou akcií
upsaných akcionáři banky.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku. Jde o vlastní zdroje banky, které se tvoří ze zdaněného zisku.
Tvorba části z nich má zákonný charakter.
Kapitálové fondy. Jde o fondy, které banka tvoří z jiných zdrojů než z bankovního zisku. Patří sem např.
ážiový fond.
Nerozdělený zisk z minulých let. Tato položka může být po splnění zákonem stanovených podmínek
součástí vlastních zdrojů banky.
Podřízený dluh. Je specifickým zdrojem v tom smyslu, že představuje přechod mezi cizími a vlastními
zdroji banky. Jde o půjčku bance, která je charakteristická tím, že v případě krachu banky jsou pohledávky
věřitele plynoucí z podřízeného dluhu uspokojovány jako poslední v pořadí.
Vyjma aktivních a pasívních obchodů, které nacházejí svůj odraz v bilanci, realizují banky i tzv. neutrální
obchody. Při provádění neutrálních obchodů nestojí banka ani v postavení věřitele ani v postavení dlužníka.
Tyto obchody nejsou zobrazeny v bilanci banky. Označují se někdy názvem mimobilanční obchody. Patří sem
např. většina služeb z oblasti platebního styku.
– 3 –