Společná dopravní politika
- – existují situace, kdy dopravní politika je realizovaná na úrovni institucí ES (např. přechod mezi ČR a Polskem)
- – 50, 60, 70 léta – orgány nenaplňovali SDP
- – pol- 80. let – kvalitativní změna
- – první kroky, které v oblasti byly činěny – 1. priorita – dopravní služby liberalizovány
- o liberalizace kabotáže = liberalizace poskytování doprav. služeb všemi druhy doprav. prostředků, šlo o to, aby subjekty zabývající se těmito službami nebyly omezovány v sousedních zemí nějakou formou překážek – kroky činěny celá 90. léta
- – problematika složitější v oblastech, které jsou monopolizovány
- – další důvody:
- o vznik negativních externalit
- internalizace externalit = jevy, které existují mimo tržní síly se různými regulačními postupy vtahují do tržního prostředí
- ten, kdo používá dopravní prostředky musí být sankcionovaný (např. horší spalovací motory)
- Zelená kniha – měla zajistit internalizaci externalit
- k řízení externalit vznikají další: podpora kombinované dopravy – (kamiony se na některých úsecích nepřepravují po silnici, ale po železnici – např. Alpy),
- v ČR – doprava přes České středohoří
- o napomáhá volnému pohybu zboží a služeb, má za cíl stanovit společná pravidla pro všechny obory mezinárodní dopravy
- o ovlivňuje mnoho dalších sfér a hospodář. činností
- o dopravní systémy vyžadují integraci mezi zeměmi
- o vznik negativních externalit
- – další priority v 90. letech:
- o sbližování ekonomik souvisí s tím, jak jsou vybudovány evropské sítě, aby i vzdálenější regiony byly dostupnější, bylo nutné budovat dopravní spojení formou transevropských sítí
Výsledky společné dopravní politiky
Pokrok nastal v souvislosti s přechodem k jednotnému vnitřnímu trhu. Došlo k:
- – lepšímu spojení mezi hlavními centry a vzdálenějšími oblastmi a k rozvoji dopravní infrastruktury
- – zkvalitnění dopravy a snížení cen
- – rozvoji transevropských sítí s cílem vytvořit „ prostor bez vnitřních hranic“
Transevropské sítě
- – jsou velice významné
- – nebývají řazeny v dopravní politice
- – objevila se v 90. letech, významná dnes i v budoucnu
- – CR – má dálniční spojení jen s Německem a Slovenskem
- – musí se realizovat i u přidružených zemí
cíl:
- – přispět k sociální a ekonomické soudržnosti bohatších a méně vyspělých zemí
- – stanovit priority při rozvíjení infrastruktury
- – upevnit konkurenceschopnost zemí Unie
- – vytvořit potřebné spojení Unie s přidruženými zeměmi střední střední a východní Evropy
ČR
Železniční koridory: vysokorychlostní doprava: TGV: zatím s tím nepočítáme
Říční doprava – také dotována z fondů
Letecká – modernizace letišť a budování nových terminálů
Další formy transevropských sítí
- – produktovody
- o ČR začala odebírat určité množství zemního plynu z Norska
- o máme produktovody orientovány na sovětský svaz
- o 1 ropovod – Adria – umožňoval dopravovat ropu z jihu – nakonec se zjistilo, že nejde využívat; ropovod z Ingolstadtu
- o budují se ze Zakavzkachska (Ázerbájdžán – přes Turecko), zásobují jihovýchod Evropy – Chorvatsko….
Regulace cen dopravních služeb
- – důvody: tam, hrozí, že vysoká monopolizace bude zdražovat ceny
nízké ceny na úkor životního prostředí
Program priorit pro rozvoj dopravy (1994)
- – spojení hlavních center rychlovlaky
- – výstavba dálnic a letišť
- – propojení národních energetických sítí a plynovodů
- – vybudování evropské sítě mobilních telefonů
Akční program společné dopravní pol – 95 – 00
- – souvisel s dříve publikovanou Bílou knihou o DP
- – programové dokumenty
- – nástroje, kterými by se mohly dokumenty naplňovat:
- – daně (diference daní v ohledem na druh motoru, hlučnost, ekologický aspekt), přísnost technických norem, výběr mýtného
- – nástroje jsou rozlišné – v ČR podobné jako v Rakousku, Itálie – místa, kde musíte zaplatit za ujeté vzdálenosti
- – každá země si zvolila jinou formu, jak regulovat ceny dopravy, zejména týkající se dálniční sítě (některé země – např. průjezdy horskými oblastmi, výjezdy na vyhlídková místa)
Financování DP
- – z kohezního fondu (existuje od r. 94 – na velké projekty – transevropské sítě)
- – pro nečleny EU – předvstupní např. program PHAR (pomoc pro restrukturalizaci Polska a Maďarka), ISPA (teprve od roku 2000 – např. opravy komunikaci, budování obchvatů, mostů)
Strukturální politika
- – široký pojem
- – znamená vědomé zásahy regulační povahy do autonomního fungování tržních sil (cíleně omezuje fungování tržních sil)
- – jde o to, eliminovat selhání tržních sil pomocí určitých dílčích kroků
- – bude-li předimenzovaná hrozí, že tržní selhání budou nahrazena selháním vlády – ?? kde je vhodné trh eliminovat??
- – má celou řadu dílčích složek
- – týká se změn struktury eko, ale z mnoha různých pohledů (regionální, odvětvová, vlastnická struktura – velké transnacionální korporace vs. malé firmy)
- – regionální aspekt je nejdůležitější
- – i další aspekty (podpora výzkumu a vývoje, malých firem, energetická politika,…)
- – dochází díky struk-pol. k porušení tržního mechanismu
nástroje
- – stát:poskytovat prostředky cíleně na strukturální politiku za výhodných podmínek
- – daňová zvýhodnění
- – podpora exportu
- – cenová regulace, která mění strukturu ekonomiky
- – právní normy
změny trendu ve SP
- – v 50. letech – problém: obnova válkou zničených zemí, chudý italský jih
- – začátek 90. let – vytvoření HMU – velmi důležitý proces koheze ekonomické vyspělosti – kohezní politika
- – rok 92: Bílá kniha – Ekonomický růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost
- o aplikován odvětvový princip – těžba utlumována, automobilový a turistický průmysl – rozvinutí
- o podobná politika v ČSR v 80. letech
- o BK: to, co bude konkurenceschopné, ať se rozvíjí, co není konkurence schopné – nerozvíjet
- o poté: dotěžování fosilních paliv: realizováno pomocí akčních plánů
- – léta – cíle
REGIONÁLNÍ POLITIKA
Cílem je snižování rozdílů mezi úrovní různých regionů a zmírňování zaostalosti regionů, které jsou v méně výhodné situaci, včetně venkovských oblastí, prostřednictvím výdajů ze strukturálních fondů, jež jsou součástí společného rozpočtu:
- – Evropského fondu regionálního rozvoje – ERDF
- – Evropského sociálního fondu
- – Evropského fondu pro zemědělství (část orientace)
- – Fondu soudržnosti (Kohezního fondu)
- – jižní Itálie – oblast, která byla ze 6 členských států nejméně rozvinutá
- – zač. 70. let – Evropský fond regionálního rozvoje (Irsko, zaostalé oblasti ve VB), ve všech členských státech jsou oblasti, které jsou méně rozvinuté, každý region, který bude vykazovat menší HDP/obyv než 75 % průměru EU
- – regionální politika se začala formovat do konkrétnějších obrysů – okruhy:
6 prioritních cílů regionální politiky do r.2000, aktuální v 90. letech
- – mají výrazně aspekt regionální
- – jasně se specifikovala složka SP – reg. P
- – nutnost napomoci chudším regionům
Cíl 1 – pomoc hospodářsky zaostalým regionům s HDP pod 75 % průměru Unie na obyvatele – čerpání z ERDF
Cíl 2 – pomoc regionům, trpícím úpadkem průmyslových odvětví, určená na restrukturalizaci hospodář. činnosti (např. Moravskoslezsko, severní Anglie; i se zánikem textilního i jiného průmyslu, nejen těžby)
Cíl 3 – pomoc všem regionům, trpícím dlouhodobou nezaměstnaností (nad 1 rok) pracovníků nad 25 let
Cíl 4 – zapojení mladých lidí do 25 let do pracovního procesu
Cíl 5a – pomoc na modernizaci a diverzifikaci zemědělské výroby
Cíl 5b -vytváření nových pracovních míst v zeměděl. sektoru
Cíl 6 – pomoc regionům skandinávských zemí s arktickým podnebím a nízkou hustotou osídlení
Formování cílů 00 – 06
cíl 1: ERDF, ESF, EAGGF – orientační sekce, FIFG
cíl 2: ERDF, ESF
cíl 3: ESF
INTERREG: ERDF
URBAN: ERDF
EQUAL: ESF
07 – 13
cíl Finanční nástroje
Konvergence Fond soudržnosti, ERDF, ESF
Regionální konkurenceschpnost a zeměstnanost
- – regionální úroveň ERDF
- – národní úroveň ESF
Evropská územní spoupráce ERDF
Evropská fond regionálního rozvoje
- – nedokázal za 35 let odstranit všechny nerovnosti, proto byl zřízen fond soudržnosti, který má jiné financování
- – EFRR – posuzují se regiony
- – Kohezní fond (FS) – posuzuje se země jako celek – země musí být pod 95 % průměru EU, ČR je na 82 % průměru EU
- – Bulharsko, Rumunsko – 35 %, Lucembursko 180 %
- – inance mohou být čepány i na projekty v regionech, které jsou nad 100 % průměru – v ČR jen praha
- – v minulosti: Irsko, Španělsko, (Portugalsko, Řecko – srovnatelné s ČR)
NUTS
I – V
pro čerpání pomoci – NUTS II – regiony soudržnosti – Moravskoslezský, Středočeský, Střední Morava, Jihovýchod, Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Praha
– jediná praha nedosahuje průměru – 130 % HDP – nemůže získávat ze struktárálních fondů, ale může z fondu kohezního (menší 90 % HDP na obyv. na celou zemi)
Euroregiony
- – pouze v příhraničních oblastech
- – finančně zvýhodněny
- – ČR – hranice s jakýmikoliv je doprovázena Euroregiony; (např. Slovensko – Nisa) jsou vytvořeny proto, aby regiony vzdálenější nebyly limitovány
Koordinovaný postup na podporu výzkumu a technického vývoje
- – vlastní výzkumný program ve společných výzkumných střediscích
- – společné programy a projekty na univerzitách a výzkumných institucích a podnicích z členských zemí
- – koordinované akce
- – rámcové výzkumné programy 1984 – 87, 1987 – 90, 1991 – 94, 1995 – 98, které se uskutečňují prostřednictvím konkrétních specifických programů – ESPRIT, RACE, BRITE atd.
- – programy nad rámec podpory výzkumu v průmyslu: ERASMUS, LINGUA, YES
- – EUREKA (zaměřen na dovedení výsledků výzkumu na trh)
jak pomáhá EU státům, které se připravují na vstup
- r. 2000: ISPA? SAPARD
od r. 90: PHARE