Realismus ve světové a české literatuře

19.století

 

Narůstající míra industrializace (hlavně VB), rychle se šířící myšlenky liberalismu, nacionalismu. Rozmach technických i přírodních věd. Vznikají nové státy – Řecko, Belgie, Rumunsko; sjednocují se Itálie a Německo.

 

Realismus – z latiny realis = skutečný, věčný; umělecký směr. Založený na kritickém poznávání skutečnosti, které vychází z pravdivého zobrazení lidské osobnosti s jejími rozmanitými vztahy k realitě.

 

Znaky – autoři se snaží o komplexnost zobrazení. Člověk a život jsou zobrazeny s úsilím o co největší pravdivost. Kritická analýza nedostatků, píše se o dříve tabuizovaných tématech (prostituce, kariérismus, problémová manželství, nevěry, vězeňství, …).

Oproti romantismu se v dílech objevují všechny vrstvy jazyka (nářečí, hovorové prostředky, archaismy, argot atd.).

 

Malíř – Čech K. Purkyně a A.Chitussi, G.Coubert, hudba – G.Puccini, G.Verdi, …

 

Kritický realismus – umělecký směr, nejvýraznější odrůda realismu – zesílen rys kritičnosti. Reaguje na vlnu buržoazních revolucí v Evropě, rozmach vědy a techniky a na vývoj společnosti, která v souvislosti s pozitivním ekonomickým vývojem nedokázala snít (jako romantismus).

 

Naturalismus – z latiny natura = příroda, krajní směr realismu. Vychází ze studií, že člověk je omezen a ovlivněn svou biologickou podstatou (dědičnost) a prostředím, v němž žije. Uplatnění hlavně v literatuře.

 

 

ANGLIE

 

Charles Dickens (1812 – 1870)

• – prozaik, jeho otec byl ve vězení a měl dluhy – on od 12ti let pracoval v továrně
• – psal do časopisu (15 let), uznáván jako autor jemného humoru (24 let)
• – „Oliver Twist“, „David Copperfield“, „Malá Dorritka“ – romány, zobrazují dětské hrdiny s trpkými životními zkušenostmi, částečně autobiografické
• – „Kronika Pickwickova klubu“ – humoristický román, události a příhody členů klubu cestující po Anglii. V díle 119 hlavních a 94 vedlejších postav.

 

FRANCIE

 

Honoré De Balzac (1977 – 1850)

• – vystudoval práva, psal povídky a romány
• – „Lidská komedie“ – tři části (‚Studie mravů‘, ‚Studie filozofické‘, ‚Studie analytické‘), chtěl představit všechny lidské typy a společenské vrstvy, zachycuje různé životní situace, charaktery, životní styly, povolání, …
• – „Otec Goriot“ – román, zobrazuje tragiku otcovské lásky schopné největších obětí pro dcery, aby se dostaly do vznešené společnosti. Goriot žije opuštěný v penzionu, jeho dcery se za něj stydí a nestýkají se s ním. Stará se o něj student, který odsuzuje jeho dcery, pak se ale změní a stává se z něj kariérista. Goriot umírá sám v chudobě sám a opovrhován. Dílo je kritické ke společnosti, v níž není místo pro cit a poctivost. Jakýkoliv cit (upřímný a otevřený) je považován za slabost. Lidské vztahy a mravní hodnoty jsou přepočítávány na peníze.

 

Gustave Flaubert (1821 – 1880)

• – z lékařské rodiny, vystudoval práva (nedokončil ze zdravotních důvodů)
• – mistr v zobrazování lidských vášní a citových vztahů
• – „Paní Bovaryová“ – román psychologicky postihující příběh romanticky založené ženy, která nenachází ve všedním manželství uspokojení. Hledá opravdovou lásku a vášeň, prožívá milostná dobrodružství s Rudolfem a advokátním praktikantem Leonem, jehož finančně vydržuje. Peněžní tíseň ji žene k lichváři. Nenachází východiska z milostných dobrodružství a finančních problémů – sebevražda.
• – „Citová výchova“ – román o ztrátě iluzí (autobiografické rysy)

 

Émile Zola (1840 – 1902)

• – naturalismus, narodil se v Paříži
• – kvůli finančním problémům po smrti jeho otce končí se studiem, pracoval v nakladatelství
• – ve vizích budoucnosti byl velmi pesimistický
• – „Experimentální román“ – románová teorie, podle ní musí být román postavený na vědeckém základě a faktory určujícími vývoj postav musí být dědičnost a prostředí; autor má být jen nestranným pozorovatel a koordinátorem faktů
• – „Zabiják“ – román, v Paříži v 19.stol., do města přijíždí dívka s dvěma dětmi a přítelem, pracuje jako pradlena (zabezpečuje rodinu), seznamuje se s klempířem (provdá se sním), narodí se jim dcera Nana. Manžel nemůže pracovat, opíjí se. Ona taky začne pít (bezvýchodná situace). Dílo zobrazuje úpadek lidských životů v prostředí nouze a bídy. Zabijákem je alkohol.
• – „Nana“, „Lidská bestie“, „Štěstí Rougonů“, „Germinal“ – romány

 

RUSKO

 

Ivan Sergejevič Turgeněv (1818 – 1883)

• – studoval filozofii
• – „Lovcovy zápisky“ – soubor povídek, kontrast mezi nádhernou přírodou Ruska a zbídačeným venkovským člověkem
• – „Otcové a děti“ – román, zobrazuje mladou generací trpící ztrátou iluzí

 

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)

• – studoval práva, studium nedokončil, pedagog, literární práce
• – přestěhoval se do Moskvy (aby děti měly možnost dalšího vzdělávání), věnoval se novinařině – odsuzuje bídu, opilství, negramotnost
• – „Vojna a mír“ – rozsáhlý historický román – epopej, 4 díly, osudy členů ruské společnosti
• – „Anna Karenina“ – společenský román, zachycuje dva milostné a rodinné osudy, ukazuje na zničující a povznášející moc lásky
• – „Vzkříšení“ – román, líčí mravní obrodu hlavního hrdiny

 

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 – 1881)

• – studoval vojenskou techniku, pracoval na ministerstvu obrany
• – překladatel (hlavně Balzac)
• – za účast v pokrokovém hnutí byl odsouzen k smrti, na popravišti omilostněn – to ho ovlivnilo, byl odvezen na Sibiř
• – pak odchází do ciziny, literární práce, po návratu novinářská činnost
• – „Zločin a trest“ – román, chudý student spáchá loupežnou vraždu, je ale obžalován nevinný člověk. Nemůže se zbavit pocitu viny a strachu. Seznámí se s prostitutkou Soňou (přiznává jí vraždu), odsouzen na 8 let nucených prací, Soňa ho na Sibiř doprovází. Psychologický román o lidském svědomí.
• – „Běsové“ – román zachycující revoluční hnutí, jehož radikalitu autor odsuzuje
• – „Bratři Karamazovi“ – popisuje problém otcovraždy a hledání viníka mezi 3 syny
• – „Idiot“ – hlavním hrdinou kníže Myškin, je ztělesněním vnitřní krásy a lidské ušlechtilosti, kterou ostatní v nepochopení vnímají jako idiotismus

 

Nikolaj Vasilijevič Gogol (1809 – 1852)

• – přelom romantismu a realismu
• – „Taras Bulba“ – děj povídky v Ukrajině
• – „Revizor“ – satirická komedie, hlavní postavou úředník Chlestakov, je považován omylem za revizora. Hejtman a další představitelé města se bojí, že bude odhalena jejich úplatkářská praxe – proto Chlestakova uctivě hostí. Tomu přijde vhod – předstírá revizora, nechá se podplácet, vetře se do hejtmanovy rodiny. Po Chlestakovově odjezdu přijíždí skutečný revizor. Hra končí němou scénou zděšených představitelů města.
• – „Mrtvé duše“ – román, autor chtěl postihnout klady a zápory ruského národního charakteru

 

 

ČESKÝ REALISMUS

 

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

• – novinář, literární kritik, básník, satirik a překladatel
• – studoval na německých školách, ale němčinu za svůj rodný jazyk nepovažoval
• – studoval filozofii, psal epigramy (s krutým vtipem a útočnými myšlenkami)
• – vychovatel v Moskvě, redaktor Pražského posla, Pražských novin, a jejich přílohy Česká včela
• – byl vyhnán (na 4 roky) do Tyrolska – jeho největší ídla
• – plicní choroba – zemřel (jeho pohřeb se stal národní manifestací)
• – překládal z polštiny, ruštiny
• – „Epigramy“ – soubory epigramů
• – „Tyrolské elegie“ – výrazně autobiografické, ironické zobrazení tajného převozu do Brixenu a vyhnanství, satira na systém, policii a reálné možnosti mu vzdorovat
• – „Křest sv. Vladimíra“ – zpochybňuje světskou i církevní moc
• – „Král Lávra“ – satiricky zpracovaná látka z řecké mytologie o králi s oslíma ušima (narážky na omezenost a tupost)

 

Božena Němcová (1820? – 1862)

• – narodila se ve Vídni, dětství prožila v rodině Panklových v Ratibořicích
• – nejvíce jí ovlivnila babička Magdalena Novotná
• – kvůli manželovi (Josef Němec) se často stěhovala, měla 4 děti (Hynek, Karel, Theodor, Jaroslav)
• – v manželství nebyla nikdy šťastná, prožila obrovskou bolest při ztrátě Hynka
• – „Národní báchorky a pověsti“, „Slovenské pohádky a pověsti“ – soubory pohádek
• – „Divá Bára“ – venkovská povídka o dívce, která překoná strach a pověry, aby pomohla své přítelkyni od nemilého nápadníka
• – „V zámku a v podzámčí“ – život pánů a lidí v podzámčí
• – „Obrazy z okolí domažlického“ – publicistický obraz Chodska
• – „Karla“ – venkovská povídka, matka vydává svého syna za dívku, aby nemusel na vojnu
• – „Babička“ – rozsáhlá povídka čerpající ze vzpomínek na babičku, která tráví poslední léta svého života na Starém bělidle a stará se v rodině své dcery o vnoučata. Dílo zachycuje jeden rok venkovského života se všemi povinnostmi a radostmi, všedními i svátečními událostmi. Děj nemá souvislou linii, jde spíše o zachycení jednotlivých obrazů, jak zní i podtitul (Obrazy venkovského života). Babička je zidealizovanou postavou.

 

Venkovská próza

 

Realistická beletrie s ústředním tématem byl svět vesnice. V dílech autoři zobrazují postavy toužící po majetku v protikladu s těmi, kteří si zachovávají smysl a cit pro dobro a lidskost. Často je zachycen vztah vesnice k městu. Autoři nespatřují vesnici jako ideální prostředí, nevidí venkovany žijíci v souladu se zákony přírody, ale zobrazují venkov realističtěji. I přesto přetrvává názor, že mravní hodnota vesnických lidí je větší.

 

Karel Václav Rais (1859 – 1926)

• – učitel, měl rád rodný kraj (Lázně Bělohrad)
• – ve svých povídkách zobrazuje rozkládající se rodinné svazky, spory dětí s rodiči, moc peněz, touhu po panském životě, osudy těch, kteří se nemohou bránit (děti a staří)
• – „Potměchuť“, „Horské kořeny“, „Výminkáři“, „Rodiče a děti“ – povídkové sbírky, rozklad generačních vztahů ve vesnickém prostředí
• – „Kalibův zločin“ – román, Vojta Kaliba je uštván ženou a tchýní. Dopouští se přestupku, je odsouzen. Při návratu pozná, že jeho láska k ženě není opětována a ani dítě není jeho – spáchá zločin (zabije ženu a sám umírá).

 

Antal Stašek (1843 – 1931)

• – vlastním jménem Antonín Zeman
• – advokát, otec spisovatele Ivana Olbrachta
• – „Blouznivci našich hor“ – povídkový cyklus z podkrkonoší
• – „O ševci Matoušovi a jeho přátelích“ – román, zobrazuje muže snícího o lepším životě
• – „V temných vírech“ – román o sociálním a národním útlaku dělníků německými továrníky na severu Čech

 

Teréza Nováková (1853 – 1912)

• – z pražské poloněmecké rodiny
• – ženské hnutí, rediguje časopis Ženský svět
• – „Maloměstský román“ –vylíčení životních osudů Havlíčkovy dcery Zdeňky, její citový život se podřizuje prospěšnosti národu
• – „Jiří Šmatlán“ – příběh chudého tkalce s velkou čtenářskou vášní. Po celý život hledá pravdu, stává se stoupencem utopického socialismu a umírá s vírou, že je blízko té „vopraudouské praudě“

 

Josef Holeček (1953 – 1929)

• – ze selské rodiny ze Stožic u Bosňan, novinářství, vydával časopisy
• – „Naši“ – desetidílný cyklus

 

Jan Herben (1957 – 1936)

• – epik, zakladatel časopisu Čas
• – „Do třetího a čtvrtého pokolení“ – románová kronika, osudy 3 generací venkovské rodiny, jejich životy a myšlení, které jsou ovlivňovány dějinnými událostmi od doby Marie Terezie až do poloviny 19.stol.

 

Historická próza

 

Alois Jirásek (1851 – 1930)

• – středoškolský profesor, roku 1917 podepsal květnový Manifest (boj za samostatný stát)
• – obdivoval historii, romány mají bohatý děj (často prolínaný)
• – „Mezi proudy“, „Proti všem“, „Bratrstvo“ – tři trilogie, husitská hnutí
• – „Temno“ – román, období protireformace
• – „F.L.Věk“ – pětidílný román z národního obrození
• – „Filosofská historie“ – povídka, studentská idylka z litomyšlského prostředí s výstižně prokreslenými typy studentů
• – „Psohlavci“ – román z doby pobělohorské

 

Zikmund Winter (1846 – 1912)

• – prozaik, středoškolský profesor, archivář
• – „Rozina sebranec“ – rozsáhlejší novelistická próza
• – „Mistr Kampanus“ – román zachycující konflikt jedince a doby poznamenané politickým převratem, barvitý obraz poměrů na pražské univerzitě kolem roku 1620

 

Realistické drama

 

Národní divadlo po svém otevření nedosáhlo samostatné podoby, stalo se spíše „pokračováním“ Prozatímního divadla. Průlom zaznamenal až nástup nových dramatiků (poč. 20.stol.).

 

Gabriela Preissová (1862 – 1946)

• – národopisné obrázky a realistické dramata
• – „Gazdina roba“ – příběh venkovské švadleny, která odchází od muže k milenci, končí sebevraždou
• – „Její pastorkyňa“ – stará mlynářka Kostelnička se dopouští zlého činu, jen aby zachránila svou schovanku před hanbou

 

Alois Mrštík (1861 – 1925)

• – učitel na jihomoravském venkově, správce školy v Divákách u Hustopeče
• – „Maryša“ – spoluautor
• – „Rok na vsi“ – obraz venkovského života na rozhraní Slovácka a Hané

 

Vilém Mrštík (1863 – 1912)

• – mladší bratr Aloise
• – prozaik a kritik
• – „Maryša“ – dívka je donucena svým otcem provdat se za vdovce (mlynáře Vávru, majetný ale starší). Její milý Francek odchází na vojnu. Je v manželství nešťastná, otec ji lituje. Maryša se rozhodne Vávru otrávit a přiznat se k činu
• – „Pohádka máje“ – román, idylický příběh (láska venkovské Helenky a pražského studenta Ríši)
• – „Santa Lucia“ – román, osud chudého moravského vysokoškolského studenta, který v Praze umírá bídou
• – „Zumři“ – nedokončený román