Paleolitické umění

Paleolitické umění

– rytiny v kostech

– sošky zvířat, lidí

– píšťalky z kostí

– ukazuje na sílu abstraktních představ

– počítací hůlky – tyčka s 25 a 30 oddělenými zářezy → periodicita roku

– nálezy i v Dolních Věstonicích

– člověk zdokonaloval přizpůsobování se prostředí → ovlivňován prostředím

Pozdní paleolit (10 – 8 tis. let př. n. l.)

– definitivně odstupuje pevninský ledovec

– výkyvy klimatu – pozdní glaciál

– přibývání vody v Evropě → oddělení Británie od kontinentální Evropy a Skandinávského poloostrova

od jutské oblasti

– tundra, popř. jehličnaté lesy x oblast Středomoří, Černomoří a Karpatská kotlina – teplomilné rostliny

– ustoupení ledovce → rozšíření možnosti lidského osídlení (sever Polska)

– kultura – chudší než v mladším paleolitu

– jednodušší štípaná industrie

– hroty šípů – specifický tvar – hroty s řapem (jakýsi „trn“)

– spíše regionální kulturní skupiny

– středoevropský ahrensburgien – u nás nalezeny nástroje

– doklady umění prakticky neznáme – v minimální míře drobné rytiny

– změny v osídlení → osídleny i horské oblasti

– lidé se pohybovali v menších skupinách

– pokračuje lovecko-sběračský způsob života

– francouzský azillien

– Polsko, část Německa, část našeho území

Mezolit (8 tis. př. n. l. – nástup neolitu)

– nástup neolitu:

1

– Středomoří – 2. pol. 8. tis.

– severské oblasti – 5./4. tis.

– střední Evropa – pol. 6. tis.

– oteplování

– nárůst lesních ploch x bezlesé plochy (savany) – později usnadní nástup zemědělství

– fauna dnešního typu

– zvěř se soustřeďovala v blízkosti vodních zdrojů – nemigrovala

→ člověk se soustřeďoval také v blízkosti vodních zdrojů → sídliště v blízkosti řek, jezer –

– rybolov, lov vodních ptáků, zvěře

– „lovecký revír“ – ovládán jednou loveckou tlupou (20-30 jedinců)

– neorganizovány velké lovecké akce – spíše individuální lov

– luk, šíp, hroty

– dokončen vývoj psa – pomoc při lovech

– sběr – plody, vejce, měkkýši, ovoce, kořínky, ořechy, lesní plody

– bohatá skladba potravin

– lov menších zvířat ↔ menší zbraně- drobné kamenné hroty → drobnotvará industrie

– skládané nástroje – harpuny

– nástroje – pravidelné tvary → geometrická industrie

– vlhčí klima ↔ tání ledovců, příbytek lesů → lepší dochování artefaktů – monoxyly, pádla, saně, lyže,

luky, násady ke kamenným nástrojům, sítě, harpuny, šídla, kostěné nástroje, textilní materiály

– keramika

– vrtané ulity a zuby → přívěsky, rytiny

– vytváření užších kulturních skupin

– nálezy prvních stálých pohřebišť

– na kosterních pozůstatcích nalezeny náznaky boje → konflikty mezi loveckými skupinami

– lovecký způsob života vyžaduje rozsáhlejší území → výhodnější je neolitické zemědělství

– mezolitici měli svá útočiště ve vyšších polohách x neolitici v nižších ↔ zemědělství

– některé oblasti dodnes neprošli neolitickou revolucí

– organizační schopnosti, plánování

– v některých oblastech neolitizace probíhala snadněji, jinde se mezolitici bránili nástupu neolitu

Evropský neolit (6. – 5. tis. př. n. l.)

2

– neolit – v různých částech Evropy nastupuje v různém období (6. tis. – 5 tis.)

– u nás rozlišujeme neolit a eneolit x v jiných částech se eneolit neodděluje → pozdní neolit

– neolitická revoluce

– Přední východ – výchozí bod pro naše zemědělství

různých zvířat → vytvoření základních rysů neolitu a zemědělství → šíření do dalších oblastí (tam nejsou

evoluční změnou, ale revoluční)

= sada základních znaků, které charakterizují nový způsob života → neolitický balík

– změny jsou navzájem provázané – připravují podmínky pro další změny

– změny ↔ neolitický balík:

– domestikace rostlin a zvířat

– zemědělství ↔ připoutání k půdě → usedlý způsob života

– přizpůsobování krajiny – odlesňování

– chov domácích zvířat → znak moci a bohatství → základy pro sociální stratifikaci společnosti

– pevnější domy ↔ usedlejší způsob života

– neolitická evoluce – postupný vývoj a kumulace různých způsobů života, domestikace

– převažuje obilnářská podstata zemědělství

– výroba keramických nádob ↔ uchování potravin a tekutin (voda, mléko)

– půdorys – většinou obdélný nebo čtvercový

→ nástup broušené industrie – sekery, kladiva, klíny

– vrtaná industrie – vrtané kamenné nástroje (duté vrtáky)

– kamenné teslice (vypadají jako motyčky) – sloužily k opracování dřeva

– keramické skulptury, sošky

– keramika – nejrozšířenější a nejvyužívanější materiál

– sledují se – kvalita keramické hmoty, zdobení → odlišení jednotlivých kultur

v pravěku

– textilní výroba – v omezené míře už od mladého paleolitu

kamenných závaží)

– vertikální tkalcovský stav (vztyčený rám – napínání vláken pomocí hliněných nebo

– dochována závaží z tkalcovských stavů, zbytky textilií a vláken, otisky textilií

– sešívané kožené oděvy

– celotextilní oděvy x závaží byla malá, a tak mohly vznikat pouze jednotlivé pruhy látky

– práce s ohněm – vypalování keramiky

– broušená industrie, štípaná industrie, skládané nástroje

– dálková směna – organický materiál, kůže, keramika

3

– keramika – slouží k charakteristice pravěkých kultur (výzdoba, tvary, druhy nádob, charakter materiálů,

způsob zpracování)

– neolitické změny přinášejí pokrok a možnost zvýšení demografické křivky

– daří se získat přebytky v produkci potravin a řemeslných výrobků

– první základy budoucích řemesel

– větší koncentrace obyvatelstva narušuje krevní vazby

Základní modely neolitizace Evropy:

– autochtonní teorie – neolit se vyvinul sám od sebe bez vnějšího podmětu, inspirace

– kolonizační princip – nově příchozí obyvatelé jsou nositeli neolitické kultury

– zcela odmítnut

– vědomá migrace na velké vzdálenosti – rychlý cílevědomý přesun

– demografická expanze – přelidnění, potíže s obživou

– pozvolný přesun obyvatel na sousední území

– dlouhý čas přesunu ↔ dochází ke změně kultury

– akulturace – lidé se nikam nepřesouvají, šíří se pouze myšlenky a technologie

– proces šíření – náhodné kontakty, výpůjčky, obchod

– vnucená akulturace – nepřátelská

mezolitici striktně odmítají přejímat neolitické prvky

– neolitické prvky (předměty, zvyklosti) v mezolitickém prostředí

– počítá s negativní reakcí mezi domácí kulturou a nově příchozí kulturou →

– přátelská akulturace – neolitický vliv je žádán, přijímán

– push-pull model – na jednom místě je nějaký tlak (zhoršené přírodní nebo demografické

podmínky) x vidina vhodnějších podmínek (dopravní možnosti)

– kabotáž = příbřežní plavba – lidé se drželi v blízkosti pobřeží

– model vlnového šíření – exponenciálně se zvyšuje populační tlak, který je potřeba uvolňovat →

šíření obyvatel do dalších oblastí

– přírodní překážky – neprostupné hory, bažiny; odpor mezolitiků

– model dosažitelnosti – propojuje 3 fáze neolitizace

neolitu → průnik předmětů do mezolitického prostoru

– jaký je vztah mezi lovci a sběrači, a jak vypadá hranice mezi nimi

– fáze území dosažitelnosti – lovci žijí svým způsobem x jsou v kontaktu s prvky

– fáze náhrady – území, kde významně postoupil proces neolitizace

4

– fáze upevnění – zcela zavedeno zemědělství

Neolit v hlavních regionech Evropy

– lze sledovat návaznost jednotlivých kultur

Jihovýchodní Evropa

– jeden z nejvýznamnějších regionů ↔ nejblíže kulturním centrům Blízkého východu

– intenzivní osídlení ↔ bohaté nálezy

– sídlištní pahorky = tell, magula

– několik významných vrstev osídlení

– Řecko – nejstarší kultury se objevují na počátku 7. tis. př. n. l.

– chov hlavně koz, ovcí, méně prasata, hovězí dobytek

– kult matky, kult plodnosti

– kolonizace Kréta a ostrovy Egejského moře

– kultura Sesklo

– lokalita Nea Nikomedeia

významném místě, byl větší → možná náboženský a kulturní objekt)

– pěstování pšenice, ječmene, čočky

– nálezy šipek z šípů, hliněných projektilů do praků

– keramika – velká tvarová variabilita – zdobená malbou nebo otisky prstů

– mělké hroby – někdy pohřby do prostorů odpadů

– stavby – sušené dřevěné cihly, sušené konstrukce

– lokalita Sesklo – nejstarší osídlení v 7. tis. př. n. l.

– nálezy zbytků budov dřevo-hlinitých a rákosových konstrukcí (jeden z domů ležel na

– razítka

– domy – oválný tvar; základy z cihel

– více kamenných nástrojů, méně keramických sošek

– 5. tis. př. n. l. – rozvoj lokality – 500 – 800 domů (kamenné základy, stěny z mazanic,

část osady obehnána zdmi)

– osídlení doznívá ve 4. tis. př. n. l.

– lokalita Dimini

– mladší fáze řeckého neolitu (konec 5. tis. př. n. l.)

– 200 – 300 domů

– obehnána několika kamennými zdmi (několik úrovní)

5

– vyvýšené centrální místo – dům – naznačuje významnější hierarchii ve společnosti

– počátek 3. tis. – místo opuštěno

Východní Balkán

– stálá sídliště – primitivní stavby

– lokalita Lepenski Vir (6 400 – 5 600 př. n. l.)

– 6. tis. – rozvoj rozsáhlého kulturního komplexu – kultura Starčevo-Körös

– lokalita Karanovo – 6000 př. n. l.

– sídlištní pahorek – 7 kulturních vrstev (neolit – doba bronzová)

– nádoby s bílou geometrickou malbou, širokými plastickými žlábky

– domy – 7 x 6 m – pec, zásobní jámy

– používání tkalcovských stavů

– chov ovcí, koz, v menší míře prasata, hovězí dobytek

– vydlážděna hlavní ulice

– v okolí této lokality se nacházely další telly → možná měly nějaký vztah k lokalitě Karanovo

(dceřiné lokality)

– od 5. tis. se v této oblasti začíná používat měď

– 2. pol. 5. tis. – vývoj navazující kultury – kultura Karanovo – Gumelnica

– kultura Vinča – lokalita Selevac

– Jadranské pobřeží – kultura s keramikou Impreso (impreso-kardiová keramika)

– kultura Cucuteni-Tripolje (Rumunsko – Ukrajina)

– shodné rysy s balkánským neolitem x více se zabývá lovem zvěře a ryb

– domestikace psa

– Maďarsko – kultura s lineární keramikou

– lokalita – Tiszapolgar – Basatanja

– množství bohatě vybavených hrobů

– 2. polovina 5. tis. – úbytek staveb

– šíření mědi od 5. tis.

– kultura Bukovohorská – jižní Slovensko, severní Rumunsko, část Maďarska

Španělsko

– Zambujal

– kultura Almeria

6

– megality – kamenné aleje, hrobky, kromlechy, menhiry

– Chasseenská kultura

– kultura zvoncových pohárů, kultura nálevkovitých pohárů, dněprodonecká kultura, kultura se šňůrovou

keramikou

Evropská doba bronzová

– Evropa je ve srovnání s Blízkým východem zaostalejší

– rozvoj kmenové struktury

– zemědělství – navazuje na eneolitický vývoj, přeorá postupy – postupně zařazuje i novinky

– bronzový srp

– pěstování více druhů rostlin – žito, oves, proso, pšenice, ječmen, luštěniny, ovocné stromy

– rohatý dobytek, kůň, kur domácí, kachna, chov koček

– doprava – kůň, dobytek, řeky, moře

– řemesla – kovozpracující řemesla – metalurgie

– dřevěné a parohové kopáče

– hutnické práce – kovolitectví, kovotepectví

– technologie sváření a nýtování

– zpracování kamenných nástrojů

– bronzové sekery a dlátka – lepší technická práce než s kamennými nástroji

– jih – skleněná fajáns

– solivarnictví

– hrnčířstí, textil

– pravidelný obchod – regionální i dálkový

– rozvoj předmincovních konvencí týkajících se platidel – textil, zvířata, měděné hřivny

– sociální stratifikace

– budování hradišť

– sídla elit, centra moci a autority

– hospodářská centra, soustředění řemeslníků

– střediska obchodu

– uctívání božstev ↔ plodnost, úroda

– obřadnictví – složitější postupy – svatyně

– popelnicová pole, žárové pohřby

– estetické cítění

– hudební nástroje – flétny, rury

7

Starší doba bronzová

– 2000 př. n. l. – 1600 př. n. l.

– nejvíce rozvinuté jsou oblasti egejské (poč. ve 3. tis. př. n. l.)

– zkvalitnění keramiky – nové tvary nádob

– bronzová sekera, zbraně – dýky

– šperky

– kultury – katakombní, polada (severní Itálie), terramare (oblast popádí), osmanská, maďarská, únětická,

el-agarská

Střední doba bronzová

– 1600 př. n. l. – 1300 př. n. l.

– velká rozvinutá hradiště opouštěna, prosazuje se vesnický ráz osídlení

– velkou roli mají vojenské družiny

– obchod se solí, jantarem

– bohaté vybavení pohřebišť

– mohylové kultury

– nákolní osady – pevnější, promyšlenější konstrukční řešení

– předlužická kultura, srubová kultura

– stavba megalitických památek

– skalní rytiny – Skandinávie, Alpy

– dočasný ústup zemědělství, přechod zpět k lovu a rybolovu

– doba poklesu a dlouhodobé stagnace

Mladší a pozdní doba bronzová

– 13. st. – 8. st. př. n. l.

– technologie na nejvyšší úrovni

– egejská oblast – 12. st. – hluboká krize ↔ mořské národy

– vzestup Evropy

– klimatické změny

– obchodní trasy napříč Evropou – jantar

– pohřbívání – rozvoj žárového pohřbu – kultury a komplexy popelnicových polí

– kostrové pohřby – souvisí s kultem – spojeny s lidskými oběťmi

– rozšíření zemědělství ↔ zlepšení klimatu

8

– nové odlesňování

– zvýšení demografické křivky

– prohloubení rozdílu mezi lidmi ve společnosti

– kultury – lužický kulturní komplex (východní Německo, sever my, Polsko, Slovensko)

– kultura severofrancouzských popelnicových polí – i ve Španělsku

– protovillanovská kultura

– iberský kultura

– kultura nuragů

– počátky směřující k formování keltské kultury – Švýcarsko, Německo, Francie

Evropa v době železné

– 2 periody: starší = halštat

mladší = latén

1. Straší doba železná (8. – 5. st. př. n. l.)

– hospodářská stagnace, demografická krize

– ústup rostlinného zemědělství

– rozvoj dobytkářství

– rozvoj antické civilizace

– středomořské civilizace potřebují suroviny – dovoz x výrobky z antického světa se dostávají do

prostředí Evropy

– nový materiál – železo – zdroje železné rudy jsou širší než zdroje rudy měděné nebo cínové → větší

surovinová základna

– větší využití

– efektivnější kov než bronz při výrobě zbraní x není vhodné pro výrobu šperků

– obdělávání půdy – ne příliš rozvinuté technologie – nástroje – srp x dřevěné hákové oradlo tažené párem

dobytka

– rozvoj dopravy pomocí čtyřkolích vozů

– zbytky kamenných industrií

– barevné kovy používány k výrobě nádob a šperků

– obchod s železnými polotovary a výrobky, se solí

– z Pobaltí do Středomoří putuje jantar

Obyvatelstvo

– halštatská knížata – stojí na vrcholu společnosti

9

→ rozvoj dovozu, obchodu

– zemědělské, obchodnické a řemeslné obyvatelstvo

– otroci

– fenomén vojenské demokracie – příslušníci elity rozhodují o záležitostech společenství

Obydlí

– halštatský dvorec – objevují se už dříve, ale na významu nabývají až v tomto období

– náležely velmožům a ležely mimo vesnice

– 2 typy hradišť:

– velká hradiště

– malá hradiště – důkladnější opevnění → „halštatské hrady“

– různý účel – sídla autorit, hospodářská centra, útočiště okolního obyvatelstva

Pohřbívání

– bohaté pohřby – mrtví ukládáni se zbrojí, zbraněmi

– kostrové pohřby

– milodary

– vozy, koně

– žárové pohřby → kultura popelnicových polí

Výtvarné cítění

– rozvoj geometrických vzorů, hl. na keramice

– figurální a poměrně realistické znázornění zvířat a rostlin na nádobách, zbraních

– ozdobná kování

Mladší halštat (6. -5. st. př. n. l.)

– končí stagnace ↔ zlepšení klimatických podmínek → rozvoj zemědělství, zvyšování hustoty osídlení

– definitivní utváření společnosti – utváření kmenových knížectví

– objevují se konkrétní národy:

Trákové a Ilyrové – Středomoří

Skytové – na východě

– sevení Německo a Polsko – kultura pomořanská; stř. Evropa – platěnická kultura

– dožívá kultura nuragická na ostrovech Z Středomoří

10

– Keltové → keltská kultura

– protokeltské osídlení – S Itálie, Pyrenejský ostrov, VB, stř. Evropa, Francie

2. Mladší doba železná (3. – 1. st. př. n. l.)

– svět Keltů x svět ostatní pravěké Evropy → mimo – Středomoří – antická kultura

– keltský svět

– 2 části: období hradišť

– dědictví po halštatu, navazují na předchozí vývoj

– společnost – knížata; velké rozdíly ve společenském uspořádání

období keltských oppid (2. st. př. n. l.)

– oppida – něco mezi hradištěm a městem

– fungují v jiném společenském prostředí – vznikají v době, kdy došlo

k demokratizaci společnosti ↔ mizí bohaté hroby vládců a popelnicová pole → kostrové hroby bez

mohyl – vybaveny rovnocenně

– Keltové patřili k nejvyspělejším národům – technologie na vysoké úrovni

– vyspělé zemědělství → vyprodukovali dostatečný nadbytek – mohli uživit řemeslníky

– orba – využití železných oradel

– rotační mlýnky pro zpracování obilí

– silný rozvoj řemesel – keramika, metalurgie

– obývali české země, Benelux, Španělsko, VB, S Itálii, Balkán a sahali až do Malé Asie

– postupně vytlačováni antickým světem – byli s ním v kontaktu – mohli se inspirovat x

postupně přicházeli o kontakt se Středozemím a stále více se soustředili na svou produkci

– architektura – hl. dřevěné stavby, důmyslná opevnění („keltská zeď“ = murus galicus?)

– využití hrnčířského kruhu

– odlévání vlastních mincí – „duhovky“

– rozvoj šperkařství, keltské spony – oděvní doplněk

– druidové = kněží, strážci tradice a vzdělanosti

– písmo – latinka a řecké písmo x měli i vlastní písmo – ogham

– příběhy předávány ústní tradicí ↔ druidové, bardi

– výtvarné cítění se projevovalo na zbraních, nádobách, špercích

– figurální plastika – sochy (spíše vzácné)

– dřevěné plastiky

– keltští bojovníci – téměř nazí → způsobili šok nepříteli

– likvidace Keltské říše ↔ Germáni (v severní Evropě – odtud se šíří) a antický svět

11

– przeworská kultura – v oblasti Polska

– výraznější rozvoj a formování Slovanů, Baltů a ugrofinských kmenů

Doba římská v Evropě

– 0 – 400 (0 znamená přelom letopočtu → rok 0 neexistuje – rok 1 př. n. l. a potom rok 1 n. l.)

– rozvoj hl. germánských dějin v Evropě

– antický (římský) svět zasahoval do barbarika kulturními vlivy → Evropa stojící mimo území Římské

říše je ovlivněna jejími vlivy

– evropské barbarikum – není jednolité

– nejvýznamnější jsou Germáni + Baltové, Dákové (= Getové; dílčí skupina Tráků; později

součástí Římské říše – Dákie), Slované

– časté válečné střety – některé kmeny s Římany spolupracují x jiní jsou naladěni protiřímsky

– Germáni x Germáni

– Germáni zásobují římský svět a naopak

– tera sigilata = keramika, kde je výzdoba vytlačena na stěnu nádoby

– Germáni od Keltů převzali kvalitní metalurgii

Germánské kmeny v Evropě

– Frísové, Anglové – Severní moře

– Porýnští Germáni – Frankové, Cheruskové, Chattové

– Polabští Germáni = Svébové

– Svébové

– Langobardi

– Markomani

– Kvádové

– Alamani

– Hermunduři

– Semnonové

– Severští a Pobaltští Germáni

– Vandalové

– Burgundové

– Gótové: Visigóti

– Rugiové

Ostrogóti

12

– Gepidi

– kostrový ritus

– polyteisté

– společnost – zpočátku demokratická, rovnostářská

– muži bojovníci zasedali na sněmu a rozhodovali o důležitých věcech

x v době římské se prosazuje složitější podoba společnosti – vznik velkých rozdílů

– vlastní písmo – runové písmo = futhark

– sídlili v zemědělských vesnicích

– nestavěli hradiště – občas využili zbytků keltských hradišť

Stěhování národů

– 5. – 6. století

– tlak z vnějšku ↔ hunové – přichází ve 4. století – ohrožují Evropu

– stav Evropy před útokem kočovníků:

– barbarikum – v některých oblastech přelidnění, nedostatek potravy

– stav Římské říše – postupná stagnace a úpadek + germánské útoky

– postupný zánik západořímské říše

– příchod Slovanů, počátek vzniku germánských království → počátek středověku

13

PRAVĚK NA NAŠEM ÚZEMÍ

Starší doba kamenná – paleolit

Nejstarší paleolit (2 – 1 mil. let př. souč.)

– datace neplatí pro naše území, je to celosvětové

– Beroun – není 100% potvrzeno

– Praha – Suchdol

Starší paleolit (1 mil. – 250 tis. let př. souč.)

– Bečov

– Brno – Bohunice

– Přezletice

– kultura – ascheelen

Střední paleolit (250 – 40 tis. let př. n. l.)

– neandrtálci

– bohatší kulturní rozvoj

– rozdělávání a používání ohně

– těžební jámy

– štípaná industrie

– kultury: ascheleen (Přezletice, Bečov, Srbsko)

moustenien (Šipka, Bečov, Koněprusy)

taubachien (Karlštejn, Předmostí u Přerova)

mico quien (jeskyně Pekárna u Mokré, jeskyně Kůlna)

– nástroje – škrabadla, drasadla, hroty, pěstní klíny

– rozvoj úštěpové technologie

Skripta – Dějiny pravěku pro učitele

Mladý paleolit (40 – 10 tis. př. n. l.)

– kultury nadregionálního charakteru

– regionální kultury:

– mikokien – doznívá jeho vliv

– bohunicien – navazuje zřejmě na technologie musterienu

14

jádra se spojuje s principem lámání čepele → z jádra se odštípne čepel → z čepele se tvoří další tvary

– szeletien – navazuje spíše na mikokien

– aurignacien (30 000 – 20 000 př. n. l.)

nevyskytuje a byl sem importován) a křemičitých kamenů, které se zde nacházejí

– jedná se o středoevropskou industrii

– jejím tvůrcem je zřejmě člověk neadrtálský

– v této technologii se spojuje koncepční fúze bohunické technologie – technika úštěpového

– lokalita: Brno – Bohunice, Brno – Stránská skála, Ondratice, Sedlec – Hradsko

– jeho tvůrcem byl zřejmě z počátku neandertálec, ale mohl jím být i moderní člověk

– rozvíjí čepelovou techniku ↔ kontakt s kulturou aurignacienu

– lokality – Ondratice, Otaslavice, prostor Krumlovského lesa, okolí Moravského Krumlova

– člověk dnešního typu, nástroje z importovaného pazourku (pazourek se našem území příliš

– převládá čepelová technika, ale i úštěpové tvary

– lokality – Mladečské jeskyně, Moravský Krumlov, Brno – Stránská skála (významná

paleolitická lokalita), Sedlec – Hradsko, Tvarožná

– gravittien (28 000 – 18 000 př. n. l.)

– pokročilý technokomplex po celém našem území

– na našem území se objevuje ve dvou variantách.

– lokality – Praha – Nebušice, Řevnice, Lubná, Ostrava – Peckovice (doloženo využívání

černého uhlí → nejstarší doklad užití černého uhlí), jeskyně Kůlna, Křížová jeskyně

– pavlovien (29 000 – 27 000 př. n. l.)

stále úštěpy

především žen (Věstonická Venuše), plastiky, rytiny

– vrcholná nejvyspělejší fáze gravittienu

– klasičtí lovci mamutů – obživa masivním lovem mamutů

– kamenné industrie vrcholné čepelové techniky – dokonalé opracování, i když se objevují

– doklady umění – drobné plastiky (kámen, mamutovina, kosti, hlína), skulptury zvířat i lidí –

– objevují se techniky užívané později v neolitu

– stabilnější a usedlejší způsob života v lokalitách masivního výskytu mamutů

– lokalita: Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí u Přerova, Milovice

– nález trojhrobu v Dolních Věstonicích – zajímavý uspořádáním těl – jeden jedinec je uložen

atypicky obličejem k zemi, další jedinec má ruku v klíně prostředního jedince, všichni mají posypány

hlavy okrovým barvivem, které je i v klíně prostředního jedince

– různé interpretace – možná společensky nežádoucí situace vedoucí ke smrti jedinců

15

– lokalita Pavlov – nález rytinami zdobeného mamutího klu – složité propletené vzory (zřejmě

se jedná o stylizaci mapy)

– po skončení pavlovienu kultury stagnují → následuje období epigravittienu – pokles kvality života,

podoby hmotné kultury → následuje velký technokomplex magdalénien

– magdalénien (asi 14 000 – 10 000 př. n. l.)

skála; Český Kras – Děravá jeskyně u obce Tmaň, Srbsko, Hostim, Dobříčany, Brno-Maloměřice

– lovci sobů ( ↔ mamuti jsou v Evropě vybiti)

– kultura se zřejmě šíří z oblasti Francie

– více než v předcházejícím období jsou vyhledávány jeskyně

– lokality: Moravský kras – jeskyně Pekárna, jeskyně Kůlna, Křížova jeskyně, jeskyně Býčí

– industrie – kamenná – vyráběná z importovaného pazourku i z domácích surovin

– kvalitou je o něco horší než z pavlovienu, ale je stále významná

– hojná je kostěná industrie (hroty, harpuny, jehly), tzv. „náčelnické hole“

– užívání jantaru importovaného z Pobaltí

– umělecké rytiny na kostech a kamenech

– umělecké projevy – v Jihozápadní Evropě jsou významné jeskynní malby u nás však

nikoli (jen v jeskyni Býčí skála jsou dvě malé rytiny či malby)

Pozdní paleolit (10 – 8 tis. př. n. l.)

– mizí velké skupiny lovců → mizí velké rozsáhlé kultury

– menší skupiny lidí, řidší osídlení

– drobná kamenná industrie

– kultury: epimagdalenién

tišnovién

ostroměřská skupina

– nárůst lesních ploch

Mezolit (8 – 6 tis. př. n. l.)

– na významu nabývá rybolov

– osídlení se primárně udržuje při jezerech či řekách

– individualizace lovu

– mobilita menších skupin v loveckých revírech

– obydlí lehčího rázu

16

– doklady obydlí v lokalitách Putim, Smolín, Tašovice – stopy po lehkých objektech s mírným

zahloubením

– objevují se sídliště pod skalními převisy – lokalita Dřevčice, Tetín, Zátyní (objev úlomků

skořápek lískových ořechů, želvých krunýřů, rybí obratle, větší množství skulptur lesních zvířat), Hořín,

Nymburk, Hřibojedy, Pardubice, regiony Českolipsko a Děčínsko

– mezolitické umění u nás není doloženo

– geometrické mikrolity – drobné kamenné úlomky pravidelného tvaru

Neolit

– neolitický balík

– populační nárůst na našem území

– mrtví nejsou pohřbíváni příliš systematicky, nálezy menších kostrových i žárových pohřebišť

Starší neolit (5 700 – 5 000 př. n. l.)

– široký region

– od počátku rozsáhlé zemědělské osídlení formující krajinu: celé Polabí (východní, střední

a severozápadní Čechy); Pojizeří; Poohří; Dolní Povltaví; severní Čechy; část západních Čech; jižní,

střední a severní Morava i Slezsko

– kultura s lineární keramikou – první keramická kultura na našem území

– sídliště převážně nehrazená, spíše v otevřeném prostoru (terasy nad říční Nivou)

– občas stopy po lehkém osídlení (Vedrovice)

– výjimečné jsou výšinné lokality např. Praha-Šárka

– jeskynní osídlení – oblast Srbsko

– lokalita: Březnov u Loun (významná lokalita pravěku), Bilany (doklady dlouhých domů),

Mohelnice

– pohřbívání: ve skrčené poloze převážně na levém boku

pohřeb je doplněn milodary (několik nádob)

pohřebišť a hrobů je známo málo (výjimečně se objevuje pohřeb do sídelních jam)

lokalita Vedrovice – objeven ojedinělý soubor několika desítek hrobů

– nástroje: sekery, teslice, mlaty, kopitovité klíny

– nádoby miskovité, lineární zdobení

– objevuje se nadále štípaná industrie (nože, šipky)

– někdy i notové zdobení – důlky s pravidelnými rozestupy v ryté linii

– vyplňovaná páska – šrafování mezi dvěma liniemi

17

Střední neolit (5 000 – 4 500 př. n. l.)

– přímá návaznost na starší neolit

– šárecký stupeň lineární keramiky – zejména v Čechách, o něco méně na Moravě (zde spíše na západní

polovině Moravy)

– linie jsou dotvářené záseky a vpichy – nejedná se o čistou linii

– občas je keramika zdobena nalepovanou kůrou nebo smolnou malbou

– lokalita Praha-Šárka

– lineární keramika želliezovské skupiny – východní Morava

– zdobení hustšími rytými liniemi, které jsou výrazně přesekávané

– lokalita Kuřim, Mikulov, Mohelnice

– kultura s vypíchávanou keramikou:

– labské povodí, střední a dolní Pojizeří, Morava, Opavsko, Pomoraví, částečně Podyjí, Pojihlaví,

povodí Svratky

– Březnov u Loun, Hrdlovka, Bilany (doložené ohrazení), Olomouc, Pavlov, Mšeno, Plotiště nad

Labem

– výšinné osady – Kouřim, Praha – Vinoř

– občasné osídlení jeskynní – Srbsko, Tmaň

– rondely = oválné či okrouhlé areály kultovního významu: Bylany, Lochov, Lochenice

– pohřbívání: pohřby v jamách na sídlištích

mírně převažuje žárový ritus nad kostrovým

milodary (nádoby v menším počtu, kamenné artefakty)

pohřebiště: Praha – Bubeneč, Těšenice – Kyjovice, Miskovice

– nástroje – štípaná industrie, broušená industrie (vrtané sekeromlaty – prestižní zbraň)

– mramorové náramky (někdy poměrně masivní)

– keramika – jednoduché tvary ale i protáhlé, někdy s výčnělky

– jednotlivé vpichy – není patrná žádná linie

Mladší neolit (4 500 – 4 000 př. n. l.)

– lengyelský kulturní okruh – odlišný vývoj Čech a Moravy → český vývoj chudší než moravský

Čechy:

– sídelní region Hradecko, Chrudimsko, Severní Pojizeří, Kladensko

– sídliště Postoloprty, Bylany (hrazené sídliště s rondelem), Chrudim (hrazené sídliště v lokalitě

Topol u Chrudimi), Holohlavy (rondel), Lochenice (rondel), Plotiště nad Labem

18

– kostrové pohřby s jednoduchou výbavou

– výjimečně se objevují první měděné předměty

– strohá keramika: nádoby na masivních nožkách

(„pupíky“)

v místech nejširšího vydutí či výrazného zlomu se objevují drobné výčnělky

široké amforovité nádoby s malými oušky

obvykle jsou keramické nádoby bez výzdoby vyjma pupíky

Morava:

– moravská malovaná keramika – mladší i pozdní doba kamenná

– sídliště zpočátku rovinná – Těšetice – Kyjovice, Střelice → později vyšší lokality – Kramolín;

opevněné sídliště – Křepice, Hluboké Mašůvky

– větší výskyt rondelů – Těšetice – Kyjovice, Bulhary, Němčičky, Vedrovice, Křepice

– pohřbívání: chybí doklady velkých pohřebišť

hrobech, pohřby zvířat nebo jejich částí

– jih Moravy, Znojemsko, ojedinělé nálezy ve východních Čechách

výskyt rituálních pohřbů na sídlištích – nález samotných lebek v sídlištních

v závěru doby se objevují hromadné hroby – lokalita Džbánice

převažuje kostrový ritus, občas pohřby žehem – Jaroměřice nad Rokytnou

– nástroje – štípaná i broušená industrie (rozvíjí se tvary sekeromlatů)

– objevují se měděné nástroje – Brno – Maloměřice, Střelice

– keramika: větší podíl pestře malovaných nástrojů (žlutá, bílá, červená barva)

„pupíky“

nádoby na masivních nožkách

velký výskyt plastik

Eneolit – pozdní doba kamenná, měděno-kamenná

Časný eneolit (4 200 – 3 900 př. n. l.)

– doznívá moravská malovaná keramika, v Čechách doznívá pozdní lengyel

– jordanovská kultura

– Čechy, Polsko (lokalita Jordanov)

– doznívání lengyelských tradic

– sídelní region střední a severozápadní Čechy, střední a jižní Morava

– drobné měděné ozdoby (Rašovice)

– sídliště: Dolní Věstonice, Trnovice, Pavlovice, Luleč

19

– pohřbívání: ojedinělé hroby

kostrové pohřby, výjimečně žárové pohřby

skrčená poloha

– keramika: rytá výzdoba s proplétanými, překrývanými „vlčími zuby“

– michelsberská kultura

– z Horního Podunají

– částečně přežívá ve starším eneolitu

– sídelní region – západní, severní a střední Čechy (nejvýrazněji mezi Ústeckem a Žateckem

a v okolí Prahy)

– keramika: typické tulipánovité pohárky

– kultura nálevkovitých pohárků

– region není příliš rozsáhlí – můžeme jej vymezit jako území širšího Polabí + také enkláva –

střední Pojizeří; jižní Morava, Opavsko, okolí Jihlavy a Svratky

– Březno u Loun – dlouhé kultovní objekty (mohyla – přes 120 m), Lovčičky, Makotřasy, Plotiště

nad Labem, Dneboh, Kramolín, Praha – Dejvice

– pohřbívání: pohřebiště jen vzácně – spíše jen jednotlivé hroby

lidé ve skrčené poloze na pravém boku

někdy hroby obloženy kamením

objevují se také mohyly (Nymburk, Náměšť na Hané, Ohrozim, Svatinky

někdy žárové pohřeby

– kamenné nástroje: sekeromlaty (napodobení měděných), sekery, teslice, dláta

– nádoby mají skutečně nálevkovitý tvar

– keramika Retz = s brázdovým vrypem

– mluvíme jen o keramice, nevíme, jestli to je skutečně velká kultura – asi jen import

– lokality: Kutná hora – Cimburk, Úhřetice

Střední eneolit

Kultura s kanelovanou keramikou

– střední Čechy – pás kolem Labe, dolní Povltaví, dolní Poohří

– Morava – Pomoraví, Podyjí, u řek Jihlavy a Svratky

– sídliště – Kutná Hora – Cimburk, Čáslav, Dneboh, Brno – Líšeň, Bánov

– některé lokality silně opevněné – Hlinsko, Slavkov

– pohřebiště dosud neobjevena – nálezy pouze jednotlivých hrobů

– skrčená kostrová poloha, málo pohřby žárové

– kamenné industrie, kovové artefakty

20

– keramika: základ – výzdoba pomocí malých úzkých žlábků

ouška vystupují nad okraj nádoby

Bošácká skupina

– navazuje na kanelovanou keramiku

– levobřežní řeky Moravy, východní Čechy

– lokality – Plotiště nad Labem, Obědovice, Bánov, Slavkov

– keramika: hustě na sebe navazující důlky – „perličkový“ vzor

Jevišovická kultura

– příbuzná s kulturou řivnáčskou

– hl. Morava

– Vysočany, Jevišovice, Grešlové Mýto, Brno – Nový Lískovec

– pohřbývání – hroby nedoloženy

– keramika: zdrsnění povrchu ↔ slámování – tření povrchu hrstí slámy

široké amforovité nádoby

plastické pásky – někdy přesekávané

někdy rohaté ouško

Řivnáčská kultura

– pouze v Čechách

– tradiční region – širší Polabí

– Dneboch, Kouřim, Žalov Řivnáč

– pohřbívání: žárové a kostrové pohřby

– Praha – Věchovice, Vraný

– broušené břidlicové nože

– kamenné i kostěné a parohové industrie

– rohatá ouška

Kultura kolovitých amfor

– východní Čechy, střední a severovýchodní Čechy, západní Čechy

– Předměřice nad Labem, Kostelec nad Labem, Brozany nad Ohří

– keramika: tělo nezdobené – výzdoba hlavně v hrdle

21

Chamská kultura

– zemědělsky méně vhodná místa

– chladnější oblasti

– hl. pastevectví, kt. bylo doplněno lovem

– Milinov, Kaliště, Bzí, Touškov

Mladší eneolit

Kultura se šňůrovou keramikou

– levobřežní Labe, Pomoraví, střední Morava, Slezsko a část severní Moravy

– sídliště v Olomouci

– pohřby: vymezení pohřebního ritu – skrčená poloha s obličejem k jihu – muži na pravém boku,

ženy na levém

– sekeromlaty – odznak moci

– výjimečně celoměděné s rytou výzdobou

– keramika: zdobená otisky šňůry – hl, v horních částech

Kultura zvoncových pohárů

– východní Čechy, severozápadní Čechy, Morava, Slezsko

– Holubice, Bořitov, Hrdlovka

– v osadách se většinou neobjevují stopy po domech

– spíše zemědělství

– pohřby: hojnost pohřebišť

velká pohřebiště – Vikletice (víc než 160 hrobů), Čachovice, Praha – Jinonice, Velešovice

využití mohyl (náspů nad hroby)

kostrové ve skrčené poloze – obličej k východu – muži na levém boku, ženy na pravém

stopy dřevěného a kamenného obložení

Lochenice, Šlapanice, Smolín, Tvořihráz

– trojúhelníkové dýčky

– kamenná industrie

– keramika: bohaté kolkování a rytí

zdobení inkrustací – vtírání pasty ↔ kontrast

Protoúnětická a staroúnětická kultura

– počátek vývoje únětické kultury – někdy znaky typické pro únětickou kulturu

22

– navazují na regiony osídlené kulturou zvoncových pohárů a šňůrovou keramikou

Doba bronzová

Starší doba bronzová

Nitranská kultura

– kovové šperky ve tvaru vrbového lístku

Únětická kultura

– východní, střední a západní Čechy – nejvyspělejší pražská oblast, jižná a částečně střední Morava

– Holubice, Plotiště nad Labem, Libčany – zemědělská sídliště x Znojmo, Lučina, Radslavice – výšinné

polohy

– pohřby – skrčená poloha na pravém boku

– občas mohyly (hl. jižní Čechy)

– Březno u Loun, Holubice, Únětice

– bronzové artefakty – dýky, sekery, sekeromlaty, drátěné ozdoby

– keramika: koflík (stejně široká část horní a dolní)

nádoby s prohnutím a dvěma oušky

Věteřovská kultura

– navazuje na únětickou x vynechává jižní Čechy

– Těšetice, Kyjovice, Pavlov, Mušov, Hradisko u Kroměříže, Plotiště nad Labem, Věteřov

– pohřebiště nalézána spíše vzácně

– kostrové pohřby v jámách v prostředí sídlišť

– někdy hromadné hroby a mohyly

– Praha – Bohnice, Stračovská Lhota

– kultura: nádoby s prohnutím a dvěma oušky

koflík (horní část větší než dolní)

nádoby na třech nožkách

Střední doba bronzová

– komplex mohylových kultur

Česko-falcká mohylová kultura

– západní a jižní Čechy

23

– Plzeň-Hradiště, Darmyšl, Meclov-Březí

– pohřby – často pod mohylami

– Žákala, Dýšina, Šťáhlavy

– bronzové předměty

– keramika: výrazné a specifické zdobení

pohárky – v určité části zlomeny – lomením na výduti se opět rozšiřují

Středodunajská mohylová kultura

– střední a jižní Morava, střední a severozápadní Čechy

– Jiříkovice, Velim, Závist, Přítluky

– pohřby pod mohylami – Mladá a Stará Boleslav, Suchohrdly

– sekery, jehlice, dýky, sekeromlaty, meče, šperky

Mladší doba bronzová a pozdní doba bronzová

– komplex popelnicových polí

– 3 velké okruhy na našem území:

– středodunajský kulturní okruh

– hornodunajský kulturní okruh

Lužický kulturní okruh

– rozvoj lužické kultury

– Pouchov, Holohlavy, Opatovice nad Labem, Skalice nad Svitavou

– výšinné hrazené polohy – Hradec Králové, Skalka u Velimi

– pohřby – hl. žárové – uložení možná v organických materiálech – Lochenice, Opatovice, Hradec,

Holohlavy, Tišnov

– někdy žárové pohřby pod mohylou – Libčany, Jeřice

– velký soubor bronzových artefaktů – šperky, ozdoby, nářadí zbraně

– zlaté hradecké osmičky

– kultura slezská – navazuje na lužickou kulturu v pozdní době bronzové

– severovýchodní Čechy, jihovýchodní Morava, Pomoraví, Slezsko

– Chrudim, Opatovice nad Labem, Suchohrdly

– pohřby – žárové hroby v popelnicích

– lužický kulturní okruh

24

– pohřebiště u lužických pohřebišť

– Opatovice, Kostelec nad Orlicí, Svijany, Ostroměř

– navazuje na ni platenická kultura

– kultura: široké amforovité nádoby – odsazování těla, malá ouška

koflíky s převýšeným ouškem

Středodunajský kulturní okruh

– jižní Morava

– velatická kultura – v mladší době bronzové

– Lovčičky, Brna-Obřany, Cezavy u Blučiny, Ivančice

– pohřebiště – Velatice, Brna-Obřany, Oblekovice

– vedle řádných pohřbů doloženy i krvavé pohřby

– v pozdní době bronzová navazuje podolská kultura

– Brno-Obřany, Plaveč, Klentnice

– pohřebiště – Oblekovice, Klentnice, Podolí, Brno-Obřany

– menší nástroje ↔ dochází materiály

Hornodunajský kulturní okruh

– 3 kultury v mladší době bronzové:

Knovízská kultura

– jižní, střední a severozápadní Čechy

– Březno u Loun, Knovíz, hradiště Černovice

– pohřby – žárové

– Obory, Křepenice

– někdy mohyly

– krvavé rituály – typické pro tuto kulturu

– rituální kanibalismus

– Ořech

– koňské postroje, plechové nádoby

Milavečská kultura

– žárový ritus

– Šťáhlavy, Žákava, Dýšina, Plzeň-Nová Hospoda, Milavče

– na kostrách stopy ukamenování, rozdělení kostí

25

– bronzový kultovní vozík

Chebská skupina

– Žírovice

pozdní doba bronzová v hornodunajském kulturním okruhu

Štítarská kultura

– navazuje na knovízskou kultura

– jižní, severozápadní a střední Čechy

– sídliště – Roztoky, Kněževes, Kouřim, Závist, Svatý Jan pod Skalou

– pohřebiště – Staňkovice, Praha – Pankrác

– chudě vybavené žárové hroby

– Štítary u Kolína, Hostovice – bohatší výbava hrobů

– bronzové předměty – šperky, jehlice, zbraně, sekery, nože, meče, srpy, nádoby

– nálezy prvních železných předmětů

– keramika: lehce kvadratické tělo (ne úplně plynulý oblouk)

Nynická kultura

– navazuje na milavečskou

– Náklov, Radčice, Plzeň – Roudná

– opevněná výšinná sídliště – Okrouhlé Hradiště, Svržno

– pohřbívání – často hroby s mohylami

– Radčice, Nynice

– bronzové i železné artefakty

– keramika: výrazné obloukové motivy

Chebská skupina

DOBA ŽELEZNÁ

Halštat (8. – poč. 4. st. př. n. l.)

– bohatší hroby

Bylanská kultura

– návaznost na štítarskou kulturu

– severní a severozápadní Čechy

– název podle města Bylany u Českého Brodu

– sídliště – Praha – Trója, Budihostice, Třebovle, Kutná hora – Cimburk

nádoby širokých amfor, mís a váz

26

– bohaté i prosté hroby

– žárové pohřby

– Hradenín, Manětín

– bronzové předměty – jehelníky, toaletní soupravy (pinzeta), hroty, meče, sekery

– keramika: typická jsou sluníčka

trojúhelníková výzdoba

trojnožka

přesahující ouška

Halštatská mohylová kultura

– jižní a západní Čechy

– navazuje na plaveckou a nynickou kulturu

– Hradiště u Písku, Strakonicec, Neměnice, hradiště Zálezly

– kultovní místo – Burkovák u Neměnic

– mohylová pohřebiště = mohylníky

– Kříše, Sepekov, Plab

– postupně se vedle žárových pohřbů objevují i kostrové pohřby

– Hradiště u Písku – nálezy zlatých etruských šperků

-bronzové předměty – náramky, nákrčníky, jehlice

– turbany = náramky nebo nánožníky z dutého plechu

– zdobeny rytím

– železné předměty – zbraně, srpy

– keramika: sluníčka

Platěnická kultura

– Pomoraví, SV Čechy, Slezsko

– sídliště – Chrudim, Topol, Boskovice, Štramberk

– pohřbívání – žárový ritus

– hroby vybaveny dřevěnými schránkami

– někdy mohyly

– výbava – nádoby, bronzové a železné předměty

– Kostelec nad Orlicí, Opatovice nad Labem, Platěnice

– hl. železné nástroje, ale přetrvávají i nástroje z bronzu

– keramika: sluníčka

plastická výzdoba – výčnělky, lišty

27

rytá geometrická výzdoba

Horákovská kultura

– jižní Morava

– navazuje na podolskou kulturu

– Těšetice, Kyjovice, Rajhrad, Troubsko

– hradiště – Brno – Obřany, Klentnice

– pohřbívání – převládá kostrový ritus

– Marefy, Klentnice, Brno – Obřany

– keramika: geometrická výzdoba

výrazně malované nádoby

Latén (4. st. – přelom letopočtu)

Keltové

– oppida – Stradonice, Závist, Hrazany, Třísov, České Lhotice, Hostýn, Staré Hradisko u Okluk

– hradiště

– zemědělské osady

– Mšecké Žehrovice

– švartnové náramky – švartna = druh kamene

– Lovosice – Oparno – ruční mlýny

– mince

– hroby – muži – zbraně – meč, kopí

– ženy – šperky

– Libčeves, Mistřín, Brno – Maloměřice, Jenišův Újezd

– laténská kultura = kultura Keltů

– čtyřúhelné svatyně = Viereckschanze

– železné i bronzové předměty

– sklo v podobě skelné pasty (matná neprůhledná sklovitá hmota)

– nánožníky z plechu, prsteny, náhrdelníky, nášivky na oděvy, toaletní soupravy

– železné nástroje – kleště, lopatky, sekery, ovčácké nůžky, hřebíky, vrtáky, kosy – a zbraně

– psací potřeby – pisátka a kovové rámečky (v nich byly voskové tabulky)

– keramika: hrnčířský kruh

někdy plastické motivy – vývalkovité výstupky

hrncovité nádoby s hřebenováním → zdrsnění

28

Púchovská kultura

– severovýchodní Morava (pokračuje na Slovensko)

– přebírá některé keltské motivy

– keramika: okraj někdy zahnutý dovnitř

zdrsněný povrch hřebenováním

Germánské skupiny

Podmokelská skupina (konec 2. st. – pol. 1. st. př. n. l.)

– ovlivněna keltskou kulturou

– nejsevernější část Čech

– pohřebiště: Podmokly, Střekov, Neštěmice

– žárový ritus

Kobylská skupina (2. pol. 1. st. př. n. l.)

– nejsevernější část Čech

– žárový ritus – pohřbívání v popelnicích, někdy jamky

– Podmokly, Neštěmice, Kobyly u Českého Dubu

– keramika: nápodoba keltských nádob x nepoužívali hrnčířský kruh

Doba římská (konec 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l.)

– germánské osídlení

Starší doba římská (1. st. př. n. l. – 200 n. l.)

plaňanský horizont (30-5 př. n. l.)

– osidluje hl. Čechy – stř. SZ, J a V Čechy

– plaňanské poháry na vysoké nožce

horizont Marobudovy říše (5 př. n. l. – 20)

– Marobud – náčelník Markomanů

– vybudoval kmenový svaz – velká konkurence – Cheruskové (v čele Arminius – v roce 9 vyřídil 3

legie v Teutoburském lese)

– historicky 1. doložený člověk na našem území (1. konkrétní osobnost)

– napětí mezi Marobudovou a římskou říší → konflikt

– 6 – Římané se pokusili vojensky zasáhnout → podepsání smlouvy, tažení nedokončeno

29

– Marobudova moc postupně slábne – některé kmeny se ze svazu odpojují

– 19 – Marobud sesazen a odešel do exilu na území Římské říše

– říše přebírá Katvalda – 20 – sesazen → definitivní konec Marobudovy říše

horizont markomanských válek (160-200)

– vpád Germánů na římské území → římská protiofenzíva ↔ římská vojska na našem území

– římské tábory – Brno – Modřice, Olomouc – Neředín, Mušov na Pískách

– keramika: zdrsnění povrchu slámováním

široké mísy (teriny)

někdy plastická nebo rytá výzdoba

Doba stěhování národů

– 5. st. – vinařský stupeň

– na našem území jsou stále Germáni

– vinařská kultura

– hmotná kultura ovlivněna dovozem z římských provincií

– lokality – Tišice, Zbudov, Zbuzany, Kolín, Vinařice

– pohřebiště – Praha – Radotín

– Langobardi → langobardská kultura

– významný germánský kmen

– součást Marobudova svazu

– pronikají do Čech

– 6. st. – rozvoj langobardského osídlení na našem území

– Čelákovice – Záluží, Lužice, Holubice

– kostrové pohřby – muži – zbraně x ženy – šperky

– spony – oděvní doplněk, symbol sociálního postavení jedince