Oxidace a redukce
– oxidační a redukční činidla, konjugovaný pár. Příklady redox. Reakcí
Redoxní reakce
Všechny chem.r., při nichž si reaktanty vyměňují elektrony.
Změna oxidačního čísla reaktantů. V redox.r. rozlišujeme oxidaci a redukci.
Oxidace – poloreakce, při niž reagující částice odevzdává elektrony, a násladkem toho zvyšuje své oxidační číslo
Zn – 2e– → Zn2+
Redukce – poloreakce, při níž reagující částice přijímá elektrony, a následkem toho snižuje své oxidační číslo.
Cu2+ + 2e– → Cu
Oxidace probíhá vždy současně s redukcí
Zn + Cu2+ → Zn2+ + Cu
Oxidační činidla (oxidanty) jsou látky, které jsou schopné oxidovat jiné látky, přičemž se samy redukují.
Běžná oxidační činidla rozdělujeme do 4 skupin:
- Elektronegativní nekovy – O2, F2, Cl2, Br2
- Některé kationty přechodných kovů – Au3+, Ag+, Co3+, Fe3+
- Anionty kyslíkatých kyselin – MnO4–, ClO3–, ClO4–, NO3– (vhodné provádět r. v kys.prostředí)
- Oxidy prvků s vyššími oxidačními čísly a peroxidy – MnO2, PbO2, CrO3, H2O2 (i tato ox.činidla jsou nejúčinější v kyselém prostředí)
Redukční činidla (reduktanty) jsou látky schopné redukovat jiné látky, přičemž se samy oxidují.
Běžná redukční činidla lze rozdělit do 3 skupin:
- Prvky málo elektronegativní – I.A – III.A skupiny,zinek uhlík, lanthanoidy, vodík
- Ionty kovů s nízkým oxidačním číslem – Cr2+, Ti2+,…, které snadno odevzdávají valenční elektrony a zvyšují své tak ox.číslo
- Iontové hydridy a oxidy s nízkým oxidačním číslem prvku – LiH, NaH, CaH2, CO
Dělení látek na oxidační a redukční činidla je relativní, táž látka může jednou vystupovat jako oxidační, a jindy jako redukční činidlo. Pro orientační dělení látek na oxidační a redukční činidla byl za referentní látku zvolen vodík.
Oxidační č. je – silnější akceptory než vodík
Redukční č. je – silnější donory než vodík
Vyčíslení rovnice:
H2S + HIO3 → S + I2 + H2O
S-II →S0 2 10 5x
2IV →I20 10 2 1x
5H2S + 2HIO3 → 5S + I2 + 6H2O
Významné redoxní reakce
Probíhající v přírodě
V tělech rostlin a živočichů probíhají složité biochemické děje z nichž mnohé mají charakter redoxních reakcí.
Probíhající při výrobě kovů
Většina technicky významných kovů jako železo, olovo, měď, cín, hliník se vyrábí ze svých rud redoxními reakcemi.
Konjugovaný pár
HA + B → A– + HB+
kyselina zásada zásada kyselina
Vzniklý anion A– je zase možnou zásadou a vzniklý kation HB+ je možnou kyselinou. Říkáme, že kyselina HA a z ní odvozená zásada A– tvoří tzv. konjugovaný pár neboli protolytický systém HA/ A–. Zásada B a z ní odvozená kyselina HB+ tvoří další konjugovaný pár neboli protolytický systém B/ HB+. To znamená, že jeden protolytický systém si vyměňuje protony s druhým protolytickým systémem.