Manifest České moderny
- vydán roku 1895, sestaven Josefem Svatoplukem Macharem · signatáři: František X. Šalda, F.V. Krejčí, V Mrštík, Otokar Březina, A.Sova, K. Hlaváček · program české moderny byl platformou mladé generace · důraz na literární kritiku, individualizmus, nové pojetí vlastenectví („Buď svým a budeš českým.“) · politická a společenská angažovanost umělců
- vlastním jménem Václav Jebavý · otec – švec · vystudoval reálné gymnázium v Telči · ve 22 letech mu zemřeli oba rodiče · učitelem v Nové Říši a Jaroměřicích nad Rokytnou – práce učitele ho netěšila, žil stranou kulturních center · zůstal svobodný – korespondoval si s Emílií Lakomou · nejvýznamnější český symbolista · vydal v letech 1895 – 1901 5 básnických sbírek a poté se básnicky odmlčel
- bolest nad ztrátou matky překonává vírou ( jeho matka měla těžký život,byla krásná,ale žila v chudobě. Byla zničená těžkou prací. Chodila se modlit,klekávala v krámu,věřila ve vykoupení své duše. Matka je už mrtvá,její syn po ní zdědil pouze smutek v duši a trpkost života. O půlnoci vstává z hrobu a sdílí s ním lože. V jeho žilách ho hřeje teplo jejího těla,v očích má její lesk, stejně tak jako ona má smutný život.
- západ = smrt (západ symbolizuje smrt jako vysvobození z těžkého pozemského života a svítání jako příchod života nadpozemského, básníkovou inspirací byla bolest a asketická samota)
- rodák z Pacova – rodina učitele · znal Otokara Březinu · manželství, rozvod · trpěl syfilidou
Otokar Březina (1868 – 1929)
Sbírka:Tajemné dálky
Báseň:Moje Matka
Sbírka:Svítání na západě
Sbírka:Větry od pólů
Sbírka:Stavitelé chrámů
Sbírka:Ruce
Antonín Sova (1864 – 1928)
Sbírka:Květy intimních nálad
Báseň:U řek-Má rád večer a řeky,leží tu spousta mušlí. Rostou tam břízy a olše,v dálce jsou vidět šedé rysy města. Večer se na řece projíždí rybáři na loďkách. Když vysvitne měsíc,skládá hudbu při vzpomínkách na ztišené vlny
Báseň: Olše – vypráví o tom,že měl rád olše, když se podvečer skláněly nad hladinou. Nocí se táhl hlas rybářů a šuměla mlýnská kola. ……..v třtinách čeřila vodní vlny, autor v duši sníval.
Sbírka:Z mého kraje
Báseň:Rybníky
České rybníky jsou stříbro,okolo nich je plno zeleně,jsou jako tiché vraky. Vodní kachna se zeleným peřím se nese v dálce slunečním prachem, po kraji stoupá chlad a voní otava,vzduch se houpá. Básník cítí věčný stesk.
| zrakové vjemy | stříbro slité, zeleň slitá, duhové barvy |
| sluchové vjemy | sluka steskne |
| čichové vjemy | dech puškvorců, vlně otavy |
| citové vjemy | žhavé slunce, chlad s dechem puškvorců |
- symbolizmus
- hráč náruživý zádumčivých sešeřelých nálad · dekadence a symbolizmus · časopis Moderní revue – spisovatel i malíř · narozen v Libni, umírá na TBC · člen SOKOLA
– ke změně ve tvorbě dochází v 90, letech, kdy přechází od přírodní tvorby ke společenské
Sbírka:Zlomená duše – kritika měšťácké společnosti,deprese z rozporu mezi snem a skutečností,nemůže nalést jistotu a štěstí
Báseň:Smetanovo kvarteto z mého života
Trpký osud geniálního umělce,kterého společnost nechápe a odmítá
Sbírka:Vybouřené smutky-autor se definitivně rozchází se společností,pro vlastní útěchu si vytvořil symbolickou postavu poutníka,který navštěvuje vysněné krajiny
Sbírka:Ještě jednou se vrátíme- Vyjádření pesimismu,životního zklamání,návrat do dětství a mládí
Báseň:Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy
Květiny odkvétají,do sadu přišla dívka. Přichází pozdě,autor se jí ptá proč se opozdila. Slunce začíná zapadat a on chce odplout daleko na zelené ostrovy. Čekal na ni na jaře,ale nepřicházela,ptá se jí kdo ji rozcuchal vlasy proč najednou přišla. Už ji nechce,chce jít hledat sám Nové království
Karel Hlaváček (1874-1898)
Sbírka:Pozdě k ránu – náladové lyrické básně nebo básně v próze, pocity marnosti, smutku dekadence
Báseň:Pozdě k ránu
Autor se vrací pozdě k ránu. V noci bylo zvláštní ticho,které rušila jen daleká nedělní hudba z vesnice. Očekává příchod rána. Pociťuje nedospalost,touhu a závraťÞnáladu přirovnává k nejhlubším tónům lesního rohu,nálada je zakleta ve dvě slovaÞmé raison d´être(důvod k žití) – je jeho doménou
Báseň:Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
Hluboké tóny vyjadřují autorovy pocity smutku,marnosti a touhu po naději
Sbírka:Mstivá kantiléna
Vyjadřuje vzdor a vzpouru jedince proti bídě a nouzi,smutek nad zašlou slávou dějin a často se objevující motiv smrti.
- z pozůstalosti
- realista · ironie a satira · autor Manifestu české moderny · narodil se v Kolíně – otec mlynář · vystudoval gymnázium v Praze · v 90.letech byl úředníkem ve Vídni · za První republiky generálním inspektorem Československé armády · z funkce odešel po roztržce s TGM – sympatizoval s fašistickým diktátorem Musolinim
Hrál kdosi na hoboj – Hluboké tóny vyjadřují smutek,vyhaslý oheň symbolizuje ztracenou naději,tma symbolem samoty a smrti
Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942)
Sbírka:Confiteor (I. – III.) – forma osobní zpovědi, kritika měšťáků, jejich přetvářky a národní lhostejnost
Báseň: Antická kráska
Vypráví o krásné Heleně. Měla bílou pleť,antický nos, rysy hrdé hlavy, tomu kdo ji spatřil se tajil dech. Každý by před ní byl ochoten kleknout na kolena,byla jako z kamene. Jednou ji spatřil,jak v zimní den snědla hltavě 5 párků a pak šla na Carmen,v tu chvíli všechen lesk a hrůzu cítil v dálce.
Sbírka:Tristina Vindobona (Žalozpěvy z Vídně)
- ironické komentáře dění na české politické scéně z Vídeňského odstupu · spodobnění k Ovidiovi
Sbírka:Zde by měli kvést růže
Báseň:Dva dopisy
Dívka chystá otci oběd,je nervozní protože dostala od svého hocha dopis,kde jí sděluje,že získal stálé místo a chce ji požádat o ruku. Ona má strach to říct otci protože se ho bojí. Prohlédne otcův stůl a tam najde jeho starý dopis který kdysi poslal matce,má podobný obsah. Položí oba dopisy na stůl,přichází otec a zprvu se tváří hněvivě,pak si uvědomí svoji situaci v mládí a říká dceři aby prostřela pro tři.
Báseň: Magdalena
O prostitutce, do které se zamiluje zákazník,odvede ji z nevěstince a chce si ji vzít. Pokrytecká měšťácká společnost ji však nepřijme a ona je nucena se vrátit zpátky
Báseň: Teta
Generace Buřičů
- 90.léta minulého století · buřičská póza – zklamání a pohrdání společností · vzdor a revolta – anarchistické hnutí · účastnili se pokrokářského hnutí omladiny · chtěli rozbít Rakousko – Uhersko (účastnili se protestů) · satanizmus a antimilitarizmus, vypjatý individualizmus, bohémství, alkohol, promiskuita, odpor proti společenským konvencím, tíhnou k socializmu · autoři: Petr Bezruč, František Gellner, Karel Toman, Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, Stanislav Kostka Neumann
- rodák z Opavy · vlastním jménem Vladimír Vašek · otec literární vědec, který zasáhl do sporu o pravosti Rukopisů (Antonín Vašek) · studoval gymnázium v Brně, poté pracoval jako poštovní úředník · k psaní ho přivedla těžká nemoc a citová krize · za První světové války nakrátko vězněn pro vlastizradu jako nevinný propuštěn · do penze odchází v roce 1928
- jediné básníkovo dílo · Sbírka má 3 vrstvy:
- autostylizace – Bezruč – Slezský Bart (pěvec, mluvčí kolektivu)
- balada · otec i matka zemřeli(otec spadl do příkopu a rozbil si lebku a matku zabil vůz plný uhlí)
Petr Bezruč (1867 – 1958)
Sbírka: Slezské písně
- Lyrika společenská ( Ostrava,Sedmdesát tisíc)
- Intimní lyrika ( Jen jedenkrát)
- Sociální balady ( Maryčka Magdonová, Kantor Halfar, Bernard Žár)
Maryčka Magdónová
a Maryčka se sama starala o děti(byla nejstarší a musela se starat o 4 sourozence). Poté co je Maryčka potupně chycena při sběru dříví a vedena do Frýdku, spáchá sebevraždu skokem do Ostravice. Pohřbili ji na Starých Homlech bez kříží- u sebevrahů.
Ostrava
100 let žil v šachtě a kopal uhlí,svaly mu ztuhly. Je špinavý od uhlí. Do práce si bere jen chléb,chodí z roboty do roboty. Při Dunaji( ve Vídni) stojí panské paláce – jeho krve a potu. Hrozil jim kladivem,ale oni se jen smáli. Jednou přijde den,kdy budou muset páni dělat v dolech a pak s nimi horníci zúčtují.
Kantor Halfar
Byl to hodný,tichý a hezký člověk. Autor ho odsuzuje za to,že i v Těšíně mluvil česky. Nechtěl poslouchat ty co vládli pod Lipinou a okresního inspektora. Říkal,že jsou hříchy v katechismu – základy náboženství. Halfar je už starý muž,ale pořád jen mládenec(učitelský pomocník s nízkým platem). Halfar učí jak mu káže Boží zákon. Nebojí se pánů ani Burmistra(starosta). Oběsí se na jabloni. Pohřbili ho v rohu hřbitova-konečně dostal místo.
Bernard Žár
Styděl se za svůj český původ a jméno,proto se přejmenoval ze Žóra na Žára. Stýkal se s bohatými Němci a v domě zakazoval mluvit česky. Když měl hosty, nesměla do pokoje jeho matka,protože uměla jen česky. Onemocněl a zemřel. Měl slavný pohřeb,mnoho hostů. Když všichni odešli,zůstala u hrobu jen matka,která se modlila česky potichu,aby se syn v hrobě nezlobil,že slyší rodnou řeč.
Sedmdesát tisíc
Před Těšínem jich zbylo už jen 70000, 100000 jich poněmčily a 100000 jich popolštili. Kopají jim před Těšínem na 70000 hrobů. Kladou jim hlavy na špalek. Markýz Guo je bohatý,chtějí po něm 70000 beček vína,napůl se za to popolští a napůl poněmčí. Než zemřou chtějí se ženy s dcerami a muži se syny opít červeným vínem před Těšínem.
František Gellner (1881 – 1914)
- narodil se v Mladé Boleslavi · vystudoval reálné gymnázium, ale na VŠ neuspěl · malířství (Paříž, Mnichov, Drážďany) · od roku 1911 redaktorem časopisů · v prosinci 1914 nezvěstný na Haličské frontě · rebel, provokatér, ironik, nekonvenční člověk · používal prostý jazyk (hovorová slova, civilní projev bez zbytečných okras blížící se kupletům a kramářským písním)
Sbírka:Po nás ať přijde potopa- básně s prvky anarchismu,cynismu, osobní zkušenosti neúspěšného studenta, zklamání.
Báseň:Perspektiva
– Tiší svou milou,aby neplakala,život není lehký a jiný už nebude. Říká jí,aby se veselili dnes na jejich bílé posteli,protože nikdo neví co chystá zítřek. Možná že zítra zemřou.
Sbírka:Radosti života – vzpomínky na mládí,bohémství a životní hodnocení
Báseň: Což,páni spisovatelé
- o spisovatelech mluví jako o uhlazených pánech, on roste v pračkách a bez jejich vychování. Byl debatér anarchistických schůzí. Je zhýralý student, flámoval, nikdy se nedostal do společnosti slušných dam. Jeho řeč je hrubá jako jeho přátelů,hodně pije. Báseň: Všichni mi lhali
– lidé mu lhali a dělali si z něho blázna. Smáli se mu za zády. Nejvíce mu lhali ženy,jeho srdce touží po lásce,ale on už nikomu nevěří. Život je záhadný,je klidný,když může popíjet pivo a kouřit tabák. Nezajímá ho, že se mu budou cestou domu děti smát,propil peníze,bude pít na dluh.
Karel Toman (1877 – 1946)
- vlastním jménem Antonín Bernášek
. pocházel ze Slaného, střední škola
. vnitřní neklid ho hnal z místa na místo
. podnikal dlouhé toulky po Evropě, přívrženec anarchismu
Sbírka: Torzo života – erotická a buřičská lyrika. Osobní radostné i bolestné zážitky, láska je největší hodnotou a protiváhou měšťácké morálky.
Báseň: Sentimentální pijáci
Ptá se svého melancholického přítele tuláka, pod kterým nebem zemřou jako žebráci. Ptá se, kde zestárne a kdy utichnou jejich milované písně. Procitá v něm dávná láska. Ve víně utápí tyrolský rozmar paměti a zapomenutou lásku, vztek a prokletí.
Sbírka: Měsíce – 12 básní s přírodními motivy, zdůrazňují autorův vztah k rodné zemi, tradicím. Sbírka se vyznačuje pevnou kompoziční stavbou.
Únor |
příroda spí, naděje |
| Březen, Duben | rolnické práce |
| Květen | svátek práce |
| Červenec | Jan Hus |
| Září |
|
Báseň: Září
Jeho bratr dooral pole a vypřáhl koně,stmívá se a on pokládá hlavu do koňské hřívy,pohladil mu šíji a poslouchá krajinu. V dálce zvoní zvony, je ……….šero. Lidé se modlí na počest patrona sv. Václava( v den jeho svátku na konci září). Země trpí bolestí a úzkostí,ale má víru. Autor prosí sv. Václava- Nedej zahynouti nám i budoucím.
Sbírka: Stoletý kalendář – návrat tuláckého prvku,oslava domova a národní nezávislosti, věčný koloběh světa
Báseň: Štědrý den 1924
Vzpomíná na svůj domov, hlas domova mu připomíná smutek a tíží ho. Pociťuje lásku,ale i vztek na svůj domov, jeho srdce ale vzpomíná s láskou. Nemohl by bez svého domova žít,ale toulá se po světě v chudobě. Miluje svůj domov,ale i toulky po světě.
Viktor Dyk (1877 – 1931)
- nacionalista · vystudoval práva v Praze · byl politikem Radikálně pokrokové strany · za 1.světové války byl vězněn · smrt – utonul v Jaderském moři · do literatury vstupuje jako básník negace a vzpoury. Jeho dílo nese romantické rysy, rozum a cit · konfrontuje sen se skutečností
- námět: Saská pověst ze 13.století – Hameln
Sbírky:Síla života, Marnosti – Autor podléhá skepsi v důsledku potlačení studentského hnutí v 90. letech
Sbírka: Satiry a sarkasmy- krátké básně – komentáře dobového dění,ironický výsměch
Sbírka:Válečná tetralogie- prvky domova, rodné země, národa, vrchol Dykova mystického pojetí národa ve smyslu historických tradic.
Báseň: Země mluví
– napsána ve vídeňském vězení r. 1917. Jeho vlast mu byla tvrdou matkou,dávala mu těžce jíst chléb, nestarala se o něj,když byl malý. Vyprávěla o zasažené ráně,kterou čas nezahojil. Na oba padal stín,ona byla tvrdá matka,ale on byl tvrdý syn. Nepomylsel na ni s láskou,viděla jeho bídu,která ho štvala,v tom z jejich úst zaznělo vezmi si své.
Sbírka: Devátá vlna
Próza:Krysař
– Do města Hameln přichází Krysař,který se u brány seznamuje s krásnou Agnes a zamiluje se do ní. Městská rada ho pověří vyhnáním krys z města. Krysař splní úkol,ale radní mu nechtějí vyplatit celou odměnu. Setkává se s Agnes,ale ta má ještě milence Kristiána. Krysař se v hospodě setkává s Faustem, odmítá jeho nabídku,odkládá pomstu a ve městě zůstává jen kvůli Agnes. Ta mu oznámí že čeká dítě s Kristiánem a chce zemřít. Skáče do propasti,kudy vede podle pověsti cesta do zaslíbené země. Zoufalý Krysař začne ze všech sil pískat na píšťalu a odvádí tak celé město do propasti.Krysaři padá píšťala a on jí následuje do propasti. Zachrání se jen slabomyslný rybář Sepp Jorgen,kterému vše dochází se zpožděním a malé nemluvně. Z celého města zůstali na živu jen spravedlivý – nevinné dítě a slaboduchý rybář,který nikomu neublížil.
Drama:Zmoudření Dona Quijota
– zpracování Cervantova románu, Quijot v závěru pochopí, že tento svět není pro něj.
– Zmoudření=smrt
Fráňa Šrámek (1877 – 1952)
- rodák ze Sobotky · nedokončil práva · po vojně se plně věnoval literatuře · spolupráce s anarchisty, několikrát vězněn · v první světové válce na frontách
- období – ve znamení anarchismu, antimilitarismu, kritika měšťáků.
Sbírka: Život a bído: přec tě mám rád – pocity životního znechucení, dekadence, zklamání ze života a lásky, sebeironie, buřičství
Báseň: Curriculum vitae (životopis)
– otec chtěl,aby studoval na doktora,ale císař pán ho povolal na vojnu,otec lomil rukama,ale on si z toho nedělal těžkou hlavu, císař ho připravil o generálskou slávu,jeho láska ho připravila o hlavu. Vzpomíná na své profesoryhejtmana- pamatuje s kletbou. Vzpomíná na svou milou – kvůli ní se k smrti umiluje.
Sbírka: Modrý a rudý – modrá znamená barvu rakouské uniformy a rudá je brva anarchismu. Provokující anarchistické básně, protest proti válce a vojenské mašinérii,která deptá člověka a bere mu svobodu.
Báseň:Píšou mi psaní
– přišlo mu psaní od pánů,že 12. ráno musí narukovat. Voják musí bojovat. Prohlašuje se rezervistou, básníkem a anarchistou. Proklíná války a armádu. Pomašíruje a bude si zpívat.
Báseň: Raport (=hlášení)
budu stát poslední na levém křídle( vojáci,kteří předávají v raportu prosbu nebo stížnost) paty k sobě,špičky od sebe. Hlásí hejtmanovi,že se mu zdálo,že ho ve válce zastřelili a umírá s hejtmanovým koněm.Kůň byl nevinný- ve válce umírají nevinní- odsuzuje ji. Oči koně se ho ptali proč tu spolu umírají. Lidé musí do války na rozkaz pána, ikdyž nechtějí. Prosí,aby koně a všechny nevinné války ušetřili.
Román: Stříbrný vítr
Hl. postavou je Jeník Ratkin, který prožívá bouřlivé zmatky dospívání,první lásky,erotické zkušenosti. V závěru odhazuje Jeník jedlovou větvičku a loučí se tak s nerozvážností mládí. Stříbrný vítr je symbolem věčného mládí.
2. období – za 1. sv. války
Sbírka: Splav – oslava lásky, radosti ze života( vitalismus)
Báseň: Splav
Prochází ulicemi, parky a nábřežími. Bojí se krásných lží a lesa. Neví,kde by potkal svou milou. Chtěl by ji potkat v lukách( muž má touhu rozsévače,žen úrodný klín). Když by pak odešla, večer už by na něj nemyslela, myslela by jen na jeho prosebný a děkovný hlas.
Báseň: Dívka
Drama: Léto
Odehrává se na vesnické faře,kam přijeli hosté z Prahy. Spisovatelka Valča s manželem a usedlý provokatér Tomáš. Valča očekává příjezd básníka Chvojky,se kterým chce opustit svého muže. Mezitím svede mladičkého synovce Jeníka Skalníka. Valča probudila v Jeníkovi milostný cit a on se po jejím odjezdu zamiluje do své přítelkyně z mládí Stázy.
Román: Tělo
ovlivněno vitalismem, oslava životních krás v kontrastu s válečnými hrůzami.
Povídky: Žasnoucí voják
O tragédiích vojáků za války
3. období – po 1. sv. válce
Drama: Měsíc nad řekou
V městě se koná sraz abiturientů po 20-ti letech. Setkávají se tam dávní přátelé Jan Hlubina,premiant třídy,který skončil vlivem chudoby jako bezvýznamný obchodník a Josef Raškot- oba jsou zmoudřelí věkem a zbaveni snů z mládí. Při pobytu se seznámí i jejich děti, starší Slávka H. a student Vilík R. Jejich okouzlení je přechodné. Slávka se loučí se svým mladím a odmítá romantického Vilíka( vliv impresionismu)
Sbírka: Rány, Růže – vznikla v období Mnichovské dohody (1938-zabrání Sudet)
Báseň: Náš mlčící voják
Voják lituje,že mu nebylo dovoleno bránit vlast, ujišťuje, že se nebál, je odhodlán až přijde čas povstát se zbrání v ruce.
Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)
- otec advokát a poslanec · po otcově smrti vychován tetami,nedokončil studia · v 90. letech zatčen a vězněn na Borech · vydával anarchistický časopis Nový kult · za 1.světové války na frontách · ve 20. letech vstup do KSČ, po protestu proti Gottwaldovu vedení 1929 vyloučen. 1930 přijat zpátky · za okupace se schovával v Železných horách – Vápenný podol · vystřídal řadu uměleckých směrů
Sbírka:Jsem apoštol nového žití- vznikla po návratu z vězení jako výraz znechucení Báseň: Ta hořkost černých nocí
Sbírka:Satanova sláva mezi námi – vliv symbolismu,dekadence a proti křesťanského satanismu. Bouří se proti všemu starému.
Báseň: Vypučel jsem nad Bahna
Vypučil nad bahna do měsíční noci a začal vzkvétat, byl zasetý tvrdou pěstí osudu. Stojí uprostřed pláně sám. Zdvihá svá ramena za nejdražší vlast svých snů. Je pyšný. Vypověděl nepřátelství všem zlým lidem okolo a čeká se štítem na jejich rány.
Sbírka: Kniha lesů vod a strání – přírodní a milostná lyrika ovlivněna vitalismem. Láska k životu a ženě,smyslová rozkoš. Básně řazeny podle ročních období,začíná tím nejhezčím a to je podzim.
Sbírka: Nové zpěvy – oslava techniky a civilizace jako protikladu přírody, obdivuje lidskou práci. Vliv civilismu, nadšení ruchem velkoměsta.
Báseň: Zpěv drátů
Telegrafní,telefonní a elektrické dráty si zpívají, aby se nenudily, pociťují k lidem lhostejnost, nejsou schopni nenávidět ani milovat. Jsou vedeni do dálek křížem krážem. Život se jich nedotýká,ale vstupují do něj a slouží mu. Tvoří sítě pavouka civilizace, táhnou se až k tropickým lesům, džunglím, táhnou se tiše a vytrvale.