Humor a satira v české literatuře 19. a 20. století

( hlavní osobnosti: Havlíček, Hašek, Jirotka, Poláček )

 

Humor a satiru můžeme v naší literatuře sledovat již od 14. století.

Mezi základní žánry patří:

1. satira – umělecké dílo odsuzující výsměchem, sarkasmem, ironií, vtipem a nadsázkou

• záporné lidské vlastnosti, společenské jevy, vztahy mezi lidmi atd.

• píseň

• aforismus

• epigram

• alegorický epos

• humoristická povídka

• humoristický román

• parodie

• apokryf

• pamflet

• veselohra

• fraška, satirická komedie

• groteska

• anekdota Za reprezentanty české satiry můžeme považovat: Josef Kainar, Ivan Vyskočil, Milan Uhde, Václav Havel.Tradice nesatirická je charakteristická laskavým, idylickým, poetickým či recesním humorem a je daleko širší:

 

2. Mastičkář, Karel Havlíček Borovský, Jaroslav Hašek, Jiří Voskovec a Jan Werich,
3. Rozpor mezi tragickým a komickým se uplatňuje v humoru v různých etapách společenského vývoje v různé síle.

1. od Národního obrození ( Štěpánek, Klicpera, Tyl )
2. přes 80. a 90. léta 19. století ( Vrchlický )
3. meziválečné období ( Čapek, Vančura, Poláček )
4. až po současné autory ( Miroslav Horníček ). V počátcích Národního obrození usilují mnozí autoři o humor a satiru:v próze: Václav Matěj Kramerius ( Knížky lidového čtení ) V závěru Národního obrození se rozvíjí žánr veselohry: V. K. Klicpera – Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen  Hlavní postavou zde je:Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
5.  
6. Politická satira se uplatňuje zejména v období realismu.
7. Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák
8. Jan Nepomuk Štěpánek – Pivovar v Sojkově  
9. Prvním teoretikem českého humoru se stal Josef Jungmann dílem Slovesnost.
10. v dramatu: Václav Thám, Matěj Kopecký.  
11. v poezii: Šebestián Hnědkovský, F. L. Hek, F. L. Čelakovský, Ján Kollár

1. narodil se v Borové u Přibyslavi, zemřel v Praze
2. vystudoval gymnázium v Německém Brodě, pak studoval filosofii v Praze
3. v roce 1841 byl vyloučen z kněžského semináře pro četbu Husovy Postily
4. pod vlivem J.Kolára studoval slovanské jazyky a literaturu.
5. od roku 1842 byl vychovatelem v Moskvě. Zde se přesvědčil, že slovanská idea se nemůže uskutečnit ve světě velkých sociálních protikladů a národnostní nesnášenlivosti.
6. v roce 1844 se vrátil do Prahy, kde se stal redaktorem Pražských novin ( příloha Česká včela )
7. založil politický deník Národní noviny ( do roku 1850 ). V této době hájil politiku českých liberálů a austroslavistů ( Palacký, Šafařík ). Stál v opozici proti absolutistické vládě
8. v roce 1849 byl poprvé postaven před soud pro napadení Oktrojované ústavy, ale byl osvobozen
9. od roku 1850 vydával v Kutné Hoře dvakrát týdně protivládní a proticírkevní časopis Slovan. Za tuto činnost byl v roce 1851 znovu souzen a znovu osvobozen. Brzy byl ale deportován do Brixenu, zde byl internován až do roku 1855. Zde onemocněl a roku 1856 v Praze zemřel. Jeho pohřeb se stal národní manifestací proti absolutismu a germanizačnímu útlaku.
10. jako novinář stál od počátku na straně liberálů. O tom svědčí knižní výbor jeho novinových statí Duch národních novin. Jeho články vynikají zejména satirickou útočností, odvážnou kritičností a přesným vtipným výkladem
11. proti církvi je zaměřen výbor statí ze Slovanu Epištoly kutnohorské
12. do jeho publicistiky dále patří Obrazy z Rus, otiskované v letech 1843 – 1846 v: Květech               časopisu Českého muzea.
13.            Knižně vyšly až roku 1904.
14.                České včele

1. poezii psal Havlíček už za pobytu v Rusku, znal dobře lidovou slovesnost ohlasu Čelakovského i jiných básníků, znal dílo Lessingovo a Puškinovo. I v jeho poezii je zřetelný vliv lidové poezie.
2. jeho nejoblíbenějším útvarem byl epigram ( krátká satirická báseň s vyhrocenou pointou ). Napsal okolo 200 epigramů, které podle zaměření rozdělil: Církvi

Králi

Vlasti

Múzám

Světu

Část jich nesměla být po roce 1848 publikována.

 

1. největší satirické skladby vytvořil v Brixenu:

Tyrolské elegie – o jeho zatčení a deportaci do Brixenu.

Král Lávra – na motivy irské pohádky.

• Křest svatého Vladimíra – parodie na carský absolutismus.

Jana Nerudy

1. májovec
2. u něj se prolíná ironie a satirický tón celým dílem, zejména v:                                           Balady a romance           a v povídkách: Povídky malostranské
3.            ve fejetonech: sbírka Žerty hravé a dravé
4.             básnických sbírkách: Hřbitovní kvítí

František Ferdinand

1. jeho dílo vyniklo v oblasti historických veseloher z pražského prostředí Šamberka:         Jedenácté přikázání

           Podskalák

 

Svatopluk Čech

1. ruchovec
2. uplatnil satiru ve zvířecím eposu Hanuman nebo v satirické alegorii Pravda.

• v próze získal největší oblibu Pravý výlet páně Broučkův do Měsíce a parodie na dobové utopické romány Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Jaroslav Vrchlický

 

1.  

1. lumírovec
2. zaujal veselohrou Noc na KarlštejněV období kritického realismu převažuje v humoru téma historické a venkovské:Ladislav Stroupežnický – Naši furianti ( veselohra )František Gellner – Po nás ať přijde potopa                     Pohádky z naší vesnice ( parodie na současný politický život ). Ve 20. století se humoru a satiry užívá zcela programově jako jednoho z nejpůsobivějších prostředků, který ovlivňuje posluchače a čtenáře.
3. V 1. pol. 20. století najdeme humor a satiru v různých žánrech:
5. Viktor Dyk – Satiry a sarkasmy
6. Josef Svatopluk Machar – Satirikon ( sbírka básní )
7. Karel Václav Rais – Pantáta Bezoušek
8.  

1. v poezii: zde je humoru a satiry užito jen minimálně ( např. Vítězslav Nezval )

• v próze: zde představuje vrchol satirický román Jaroslava Haška:                             dále – Můj obchod se psy a jiné humoresky  Shovívavý humor, zaměřený na duše zlodějíčků a dobráckých strážců zákona, představují díla                            Povídky z druhé kapsy 

 

1. Karel Poláček: Dům na předměstí
2. Satirami na maloměsto se prosadil:
3. Karla Čapka: Povídky z jedné kapsy
4. K poetismu se blíží Vančurovo Rozmarné léto ( humoristické vyprávění z maloměšťáckého     prostředí ).
5.                                        Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
6.                                        Osudy dobrého vojáka Švejka ( odsuzuje válku )

                                             Okresní město

                                             Michelup a motocykl

                                             Muži v ofsajdu

                                             Bylo nás pět

 

Další představitelé:

 

Ignát Hermann: U snědeného krámu – naturalistické dílo, zachytil zde svoje

zkušenosti z učení.

Otec Kondelík a ženich Vejvara – ukazuje, že šťastný život

se dá prožít za každých

okolností.

Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka – román pro mládež.

                                         Cirkus Humberto – oslavuje píli, poctivost a solidaritu českého

člověka.

Jaroslav Žák: Trampská trilogie:

                                                   1) Vzpoura na parníku Primátor Dittrich

                                                   2) Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české

                                                   3) Z tajností židovského podsvětí

– zde uplatnil trampský humor.

                                           Študáci a kantoři ( film M. Friče – Škola, základ života )

Cesta do hlubin študákovy duše ( také zfilmováno )

– díla ze studentského prostředí.

Václav Lacina: Čtení o psaní aneb Spisovatelem snadno a rychle

– uplatnil asociativní představivost a dadaismus.

Panstvo se baví – humorně laděný románový cyklus.

Zdeněk Jirotka: Saturnin

                                                   Muž se psem

– humorné romány, které vyšly za okupace.

 

 

divadelní komedie: mají různou podobu:

 

• Satira na lidské vlastnosti: Karel Čapek: Loupežník

 

                                                     bratři Čapkové: Ze života hmyzu

• Komedie z městské periferie: František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory

• Jazyková komika: Jiří Voskovec a Jan Werich: West pocket revue

• Politická satira ( ve 30. letech ): Jiří Voskovec a Jan Werich: César

 

                                                                                                            Kat a blázen

                                                                                                             Těžká Barbora.

 

Poválečné období ( po roce 1945 )

 

poezie:

• vážné téma opustila až v 60. letech v písňových textech Jiřího Suchého, Jana Vodňanského, v Kainarově sbírce, kritizující maloměšťáka Člověka hořce mám rád a ve výboru Kainarových písňových textů Miss Otis lituje.                                               

• v 70. letech píše Jiří Žáček svoje básně s prvky černého humoru, parodie a recese:

 

     Mezi řečí

     Aprílová škola

 

próza:

1. vyniká jazykovými hříčkami a groteskní nadsázkou dílo Ivana Vyskočila:

     Vždyť přece létat je tak snadné.

• černý humor ožívá v řadě próz Bohumila Hrabala: Obsluhoval jsem anglického krále.

• jemný humor je vlastní: Miroslavu Horníčkovi: Chvála pohybu

 

1.                                          Františku Nepilovi: Lípová alej.

• satiry a grotesky představují díla Vladimíra Škutiny: Prezidentův vězeň

 

                                                                                         Na hradě plném bláznů.

1. metodu podobenství užil Milan Uhde ve hře Král Vávra, která je inspirována Havlíčkem.

• absurdní parodii představují hry Václava Havla: Zahradní slavnost Semafor ( Suchý, Šlitr, Šimek, Grossman, Dvořák, Krampol )Vecerní Brno ( jen humor a satira )Husa na provázku ( dnes Na provázku )

 

1. Divadlo Járy Cimrmana
2. H – divadlo
3. Divadlo Y
4. Humoru a satiře se od 60. let daří zejména v divadlech malých forem:
5.                                                                                  Vernisáž.

Sklep

 

Satiru rozvíjejí i písničkáři: Nohavica

                                           Hutka

Nos

                                           Janík

 

Humor a satiru najdeme i v exilové a samizdatové literatuře.