Halogeny
Obsah otázky: Zařazení v PSP, charakteristika, oxidační čísla, výskyt, příprava, výroba, vlastnosti, použití, sloučeniny. Pojem halogenace v organické chemii.
Zařazení v PSP
- patří do VII. A (17.) skupiny
- název odvozen ze slova halos = sůl, genao = tvořit → jsou to solitvorné prvky
- F, Cl, Br, I, At
- el.konfigurace: ns2, np5 → 7 valenčních elektronů → nestálá el. konfigurace
- u chloru, bromu a jodu, které mají k dispozici valenční orbitaly d, se poměrně často tvoří sloučeniny i od jejich excitovaných stavů.
Charakteristika
- jsou to nekovy.
- díky nestálé elektronové konfiguraci jsou velmi reaktivní → snaha přijmout 1 elektron a získat konfiguraci nejbližšího vzácného plynu (ns2, np6)tu získávají halogeny buď společným sdílením jednoho vazebného elektronového páru, nebo vytvořením halogenidového iontu X–.
- jsou to silná oxidovadla.
- s rostoucím protonovým číslem Z:
- klesá elektronegativita (F je nejelektronegativnější prvek → hlavně záporná ox. čísla) → klesá reaktivnost
- klesá nekovový charakter (jsou blíže ke kovům)
- klesá stálost halogenidových aniontů
- klesá rozpustnost ve vodě
- roste Ar → roste teplota tání a varu
- ox. čísla: vyčíst z tabulky
- mají velkou ionizační energii a el.afinitu (vysoká elektronegativita – hodně drží protony)
- molekuly halogenů jsou dvouatomové. Mezi atomy existuje jednoduchá vazba σ.
- jsou obsaženy v bojových otravných látkách (fosgen, yperit)
Výskyt
- v přírodě se nevyskytují ve volném stavu, protože jejich elektronová konfigurace je nestabilní → vyskytují se pouze vázané ve sloučeninách → převážně v halogenidech s nejrozšířenějšími prvky (Ca, Na, K, Mg)
- F2
- CaF2 – kazivec (fluorit) – kazí sklo → v peci zabarvuje sklo do mléčna
- Ca5F(PO4)3 – fluoroapatit, fosforit = součást kostí
- Na3AlF6 – kryolit
- Cl2
- KCl * MgCl2 * 6H2O – karnalit
- NaCl – sůl kamenná
- COCl2 – fosgen → bojové otravné látky
- KCl – sylvín
- v mořské vodě – rozpuštěné Cl–, Br–, I– (Např. NaCl) → krystalizací nebo solná jeskyně Velička, Halle (Francie).
Příprava
- Oxidací halogenidů nebo halogenvodíků působením ox. činidel ( KMnO4 , MnO2, CaOCl2)
- 2X – 2e– → 2X24HCl + MnO2 → Cl2 + MnCl2 + 2H2O
- 2 KMnO4 + 16 HCl → 5 Cl2 + 2 MnCl2 + 2 KCl + 8 H2O
- elektrolýzou vodných roztoků svých solí, např:
- elektrolýzou taveniny nebo vodného roztoku chloridu sodného (halogeny se vylučují na anodě)
- vzájemné vytěsňování
Fluor…F2
- prvek s nejvyšší elektronegativitou
- nemůže mít ox. číslo +3, protože nemá d orbital
- jedovatý, žlutozelený těkavý plyn, dráždivé účinky
- v plynném stavu vytváří molekuly X2 (F2)
- rozpustný ve vodě
- vyrábí se elektrolýzou fluoridu (např. KF) – nádoba (= katoda) musí být vyrobena z Monelova kovu (Cu + Ni) a anoda je z grafitu (F2 se vylučuje na anodě)
- užití:
- výroba freonů (CCl2F2) → chladicí kapaliny, hnací plyny ve sprejích
- k oddělování jednotlivých izotopů uranu
- výroba plastů (teflon)
Chlor…Cl2
- vytváří oxidy (Cl2O, ClO2, Cl2O6, ClO7) i oxokyseliny (HClO, HClO2, HClO3, HCl2O4)
- jedovatý, žlutozelený plyn, těkavý, dráždivé účinky
- rozpustný ve vodě
- výroba elektrolýzou NaCl (solanka):
NaCl + H2O → NaOH + Cl2 + H+
Katoda – jde Na+ a H+, přičemž H se redukuje a ne Na – kvůli Becketovy řady kovů.
Anoda – jde Cl–
H++e → H H + H → H2 Cl– – e → Cl Cl + Cl → Cl2
- výroba elektrolýzou taveniny: NaCl → Na+ + Cl–
Katoda: Na++e → Na
Anoda: Cl– -e → Cl Cl + Cl → Cl2
- Užití:
- chemické technologie (např chlorace), výroba plastických hmot, např. PVC
- v těle → NaCl – pomáhá udržet homeostázu a osmotický tlak
- sterilace pitné vody
- Cl2 + H2O → HClO … vzniká nestálá kys. chlorná, která se působením světla rozkládá na atomární kyslík: HClO → HCl + O – hodně reaktivní → se vším ve vodě reaguje a tím se voda čistí (funguje tak i H2O2)
- bělící účinky – založeno taky na HClO, která oxiduje barviva
Brom…Br2
- tvoří oxidy (BrO2, Br2O, BrO3) i oxokyseliny (HBrO, HBrO3)
- červenohnědá kapalina, jedovatý, dráždivé účinky
- rozpustný ve vodě. Získáváme ho z bromidů rozpuštěných v mořské vodě – tu oxidujeme chlorem:
- 2 KBr + Cl2 → 2KCl + Br2 … *roztokem probubláváme SO2 a tím zvyšujeme koncentraci Br2
- užití: organická chemie, výroba léčiv, barev. V chemii také bromovou vodou zjišťujeme přítomnost násobných vazeb:
H2C = CH – CH3 + Br2 → H2CBr – HCBr – CH3, katalyzujeme Pd, Ni nebo AlBr3:
AlBr3 + Br2 → AlBr4– + Br+
Jod…I2
- tvoří oxidy (I2O5, I2O7 ) i oxokyseliny (HIO, HIO3, H5IO6)
- Je to biogenní prvek, důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy (vole), hubnutí, nedostatek tyroxinu → vzniká Basedovova choroba.
- součást mořských řas a korálů
- pevná látka – fialovo-černé šupinaté krystalky, kovový lesk, snadno sublimují (po zahřátí)
- získáváme elektrolýzou chaluhového popela
- nerozpustný ve vodě, rozpouští se pouze v Lugolově roztoku (roztok I2 a KI ve vodě, výsledkem je roztok KI3)
- užití: lékařství → 5% roztok I2 v etanolu – jodová tinktura
Astat…At
- neřadí se k halogenům, i když je ve stejné skupině.
- Je radioaktivní halogen připravený jadernou reakcí v r. 1940
Reakce halogenů
U bezkyslíkatých ten elektronegativnější má schopnost vytěsnit ten elektropozitivnější halogen:
2KBr + F2 → 2KF + Br2 (Fluor je elektronegativnější než Br)
KCl + Br2 → reakce neběží, protože Br je elektropozitivnější než Cl
2NaI + Cl2 → 2NaCl + I2
NaCl + I2 → reakce neběží
U kyslíkatých je to naopak – ten elektronegativnější halogen vytěsní ten elektropozitivnější:
NaIO4 + Cl2 → reakce neběží, protože chlor je elektronegativnější než I
2KClO4 + Br2 → Cl2 + 2KBrO4
Sloučeniny halogenů
- Bezkyslíkaté:
Halogenovodíky
- pronikavě páchnoucí plyny, které se dají snadno zkapalnit. Jsou jedovaté, leptavé, dráždivé
- oxidační číslo halogenů v halogenvodících je -1
- vyrábí se přímou syntézou prvků nebo v laboratořích vytěsněním halogenidu pomocí kys. sírové:
CaF2+ H2SO4 → 2HF + CaSO4
2NaCl + H2SO4 → Na2SO4 + 2HCl (kyselina solná)
- jejich vodné roztoky (reakce HX s vodou) → halogenovodíkové kyseliny
- síla kyselin roste s rostoucím Z → HCl < HBr < HI (HF je nejslabší kyselina – tvoří vodíkové můstky)
- jejich soli jsou halogenidy
- HF
- leptá sklo: 6HF + SiO2 → H2SiF6 + 2H2O, ale jinak je to celkem slabá kyselina
- přímá syntéza probíhá hodně explozivně
- přechovává se v plastových nádobách
- HCl
- chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn.
- vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.
- koncentrovaná w = 0,38, nemá oxidační účinky, reaguje pouze s neušlechtilými kovy.
- užití: čistí kovy před spojováním pájením, čistění odpadních potrubí, v koželužství i chem. průmyslu (např. výroba chloridů). Je to složka žaludečních šťáv.
- nemá oxidační účinky.
- přímá syntéza probíhá už za normálních teplot → musí se provádět ve speciálních hořácích
- v laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí)
- 2NaCl + H2SO4 → 2HCl + Na2SO4
- průmyslová výroba: přímou syntézou se vyrobí plynný chlorovodík, který se zchladí a pak rozpouští ve vodě.
Halogenidy
- sloučeniny halogenů s jinými prvky → NaF, NaCl, NaBr, NaI
- jsou to soli halogenovodíkových kyselin
- halogenidy kovů o nízké elektronegativitě mají iontový charakter (NaCl)
- dělí se na:
- Iontové halogenidy
- halogenidy kovů s nízkou elektronegativitou, vysoké body tání a varu, taveniny vedou el. proud
- např. NaCl, KBr, MgCl2, většina fluoridů, …
- Halogenidy nekovů
- CCl4, SiCl4, Pcl5
- chlorid amonný (salmiak) – součást zinkouhlíkatých baterií
- jsou většinou těkavé, ve vodě nerozpustné, nebo se vodou rozkládají:
- HCl3 + 3 H2O → HClO3 + 3 HCl
- Příprava:
- přímá syntéza prvků
2Na + Cl2 → 2NaCl
- reakce neušlechtilého kovu s halogenovodíkovou kyselinou → vytěsňování
Zn + 2HCl → ZnCl2 + H2
- reakce oxidu s halogenovodíkovou kyselinou
CuO + 2HCl → CuCl2 + H2O
- reakce hydroxidu s halogenovodíkovou kyselinou → neutralizace
KOH + HCl → KCl + H2O
- reakce soli slabé kyseliny s halogenovodíkovou kyselinou
- CuCO3 + 2HCl → CuCl2 + H2CO3
- srážením
- Pb(NO3)2 + 2HCl → PbCl2 + 2HNO3
- většina je dobře rozpustných ve vodě; některé se ve vodě hydrolyzují → vzniká nerozpustný produkt
BiCl3 + H2O → BiCl(O) + 2HCl
Analytický důkaz Cl2–, Br2–, I2– – pomocí AgNO3 → (AgCl – bílá sraž., AgBr – nažloutlá, AgI – žlutá)
- Kyslíkaté:
- Oxidy nejsou moc důležité.
Oxokyseliny
- většina existuje pouze ve vodném roztoku
- s rostoucím oxidačním číslem halogenu klesá oxidační schopnost kyseliny, ale roste síla kyseliny
- pozn.: síla oxokyselin chloru závisí na počtu atomů kyslíku v molekule – zvyšuje se polarita vazby
- chloru:
- HClO – nejslabší, nestálá → rozkládá se za běžné teploty
- je podstatou desinfekčních a bělících prostředků obsahujících chlor (např. SAVO)
- v malé míře vzniká při zavádění chloru do vody (chlorování) HClO(aq) → HCl(aq) + O … atomární kyslík
- Cl2(g) + H2O(l) → HCl(aq) + HClO(ag)
- uvolněný atomární kyslík (biradikál se dvěma nepárovými elektrony) ničí bakterie → dezinfekční účinky (které se mylně přisuzují chloru)
- HClO2 – nestálá, oxidační účinky
- HClO3 – silná jednosytná kyselina, ox. činidlo
- HClO4 – jedna z nejstálejších, nejsilnějších kyselin vůbec
- ve styku s organickými látkami se explozivně rozkládá (zředěné roztoky oxidační schopnosti ztrácejí) → práce s ní nebezpečná
- její soli: KClO4, NH4ClO4 – užití v pyrotechnice
- HClO – nejslabší, nestálá → rozkládá se za běžné teploty
Soli
- od všech kyselin lze připravit krystalické soli
- stálost solí stoupá od chlornanů k chloristanům
- odvozeny od příslušných kyselin
Chlornany … ClO–
- vznikají reakcí chloru s hydroxidy s-prvků ve vodném prostředí
- Cl2 + 2NaOH → NaClO + NaCl + H2O
- vzniká bělící louh –směs chloridu a chlornanu sodného
- směs chloridu a chlornanu vápenatého → chlorové vápno
Chlorečnany … ClO3-
- vznikají tepelným rozkladem chlornanů nebo reakcí chloru s hydroxidy alkalických kovů ve vodném prostředí za zvýšené teploty
- Cl2 + 6KOH → KClO3 + 3H2O
- na výrobu třaskavin, střelivin a zápalek.
- Chlorečnany kyseliny chlorečné se používají jako herbicidy a v pyrotechnice.
- jejich směsi s organickými látkami jsou explozivní → krajně nebezpečná manipulace
Chloristany … ClO4-
- používají se v pyrotechnice místo nebezpečných chlorečnanů
- dobře rozpustné ve vodě (s výjimkou chloristanu draselného)
Další soli:
- bromu: HBrO, HBrO3 tvoří bromnany a bromičnany, ox. činidla
- AgBr – fotografická emulze
- jodu: soli HIO3 – stálejší než HClO3, HBrO3 , H5IO6 – tvoří bezbarvé krystalky, rozplývají se na vlhkém vzduchu
- CaOCl2 → chlorové vápno – ox. činidlo, bělící prostředek pro textil, papír. Desinfekce
- KI3 – Lugolův roztok, analytická chemie
- Z ORGANICKÉ CHEMIE: snadno reagují
Fluorouhlíky
- zvláštní skupina kovalentních fluoridů
- odvozují se od uhlovodíků náhradou všech atomů vodíku fluorem
- Polytetrafluorethylen … C2F4 [–F2C = CF2 –]n = teflon
- bílá voskovitá látka odolná vůči kyselinám, zásadám i vysokým teplotám (do 300 °C) → chemicky i termicky jeden z nejodolnějších plastů; zdravotně nezávadný
- využití:
- chemický průmysl → těsnění, potrubí …
- chirurgie → kostní náhrady …
- nádoby pro tepelnou úpravu jídel bez použití tuků → kuchyňské potřeby
Freony (chlorofluorouhlíky)
- jsou to dihalogen uhlovodíky – 1 z nich musí být fluor
- jsou to plyny → mají kratší řetězec
- využití:
- chladící kapaliny v chladících a mrazících zařízeních – ve větších zařízeních se používá NH3
- hnací plyny ve sprejích – dnes se tady už nepoužívají
- štěpí molekuly ozonu → škodlivé
- např. Dichlordifluormethan (Dichloriddifluorid uhličitý) … CCl2F2 = freon 12
- PVC
- vzniká polymerací chlorethenu (vinyl = ethenyl)
- novodur (odpadní trubky) a novoplast
- lino
DDT → insekticidy, zakázaný (hromadí se v půdě až 40-50 let)
PCB – polychlorované bifenyly → trafostanice. Karcinogenní. Kapaliny olejovitého charakteru
Halogenace:
- vytváří se vazba uhlík – halogen
- halogen se zavádí do organické sloučeniny
- adice – snižuje se násobnost vazba a zvyšuje se hybridizace, silně exotermní
substituce – nahrazení vodíku, může nastat radikálová substituce, jo