Extrémní keynesiánská křivka AS

Extrémní keynesiánská křivka AS

Jedná se o krátké období. Funkce nabídky je založena na předpokladu, že v ekonomice

existuje produkční mezera, existující zásoba kapitálu je dostatečná, aby produkce

vždy pokryla poptávku a zásoba práce je dostatečná, protože existuje nedobrovolná

nezaměstnanost a firmy tak mohou dostat na trh práce jakékoliv množství práce při

fixních nominálních mzdách (jelikož je každá další jednotka práce stejně produktivní,

není nutné, aby docházelo k poklesu reálné mzdy, aby rostlo poptávané množství práce,

tím pádem ani není nutné, aby s rostoucím nabízeným množstvím produkce rostla

cenová hladina)

Extrémní křivka AS je horizontální a z grafu vyplývá, že při změně agregátní poptávky

agregátní nabídka zůstává stejná a mění se pouze produkt.

Posuny křivek: snížení Ta (roste zaměstnanost), snížení I (snižuje se zaměstnanost), růst

M (roste zaměstnanost) => mění se pouze AD

29. Základní keynesiánská křivka AS

Křivka vychází z předpokladu klesajícího MPL a fixních nominálních mezd, je-li MPL

klesající, pak firmy budou ochotny najímat více práce jen za předpokladu poklesu

reálné mzdy, neboť: firmy maximalizují zisk, jestliže MPL= W/P (reálné mzdy budou

klesat, poroste-li P), z toho vyplývá, že křivka AS bude mít tedy rostoucí tvar, tj. firmy

budou ochotny nabízet více produkce, vzroste-li cenová hladina.

Dalším předpokladem je, že v krátkém období jsou fixní nominální mzdy, na základě

toho může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost, neexistuje zde žádný samoregulující

mechanismus.

Celkovým předpokladem základní keynesiánské křivky AS je fixní nominální mzda a

flexibilní ceny.

Z grafu vyplývá, že při změně AD se změní P (cenová hladina) i Y (produkt) a to ve

stejném směru (oba rostou nebo klesají)

Posuny křivek: dopad zhodnocení kursu domácí měny na AD (zaměstnanost klesá),

dopad zhodnocení kursu na AS (zaměstnanost roste), dopad na obě křivky (nelze určit,

nevíme, co vzrostlo více)

30. AD – AS rovnováha

Rovnováha nastává v případě, kdy AD = AS. Posun křivek AS, AD vede k porušení

rovnováhy a směřuje k dosažení nové.

Změna poptávky – posun křivky AD příčiny:

a) růst bohatství domácností

b) zvýšení objemu vládních výdajů

c) zvýšení peněžní zásoby a pokles úrokové sazby

d) snížení míry zdanění

e) optimistické očekávání budoucího vývoje

f) růst exportu

g) růst populace

h) změna preferencí spotřebitelů

i) očekávaná inflace apod.

Změna nabídky – posun křivky AS, příčiny:

a) růst nákladů na některý výrobní faktor (např. zvýšení cen surovin, paliv, energie, růst

b) růst míry zdanění

c) snížení produktivity a rozsahu výrobních faktorů (např. zhoršení klimatických

podmínek, úbytek obyvatelstva)

Fiskální politika:

Expanze při nedostatečném využití výrobních faktorů (reálný produkt je menší než

potencionální) vyvolá dopad pouze na agregátní poptávku a tím pádem se zvýší

skutečný produkt více než cenová hladina. (ovšem oba vzrostou)

Expanze při úplném využití výrobních faktorů (reálný produkt se blíží potencionálnímu)

vyvolá opět dopad na agregátní poptávku a tím pádem vzroste pouze cenová hladina, ale

produkt zůstává stejný.

U restrikce je to přesně naopak.

Monetární politika:

Dlouhodobé efekty monetární expanze z hlediska agregátní nabídky nezávisí na cenové

úrovni. Z dlouhodobého hlediska bude důsledkem expanzivní monetární politiky

nezměněná úroveň produktu a zaměstnanosti, nemění se ani výše úrokových měr a

vzrůst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu.

31. Otevřená ekonomika, měnový kurs, měnový trh

Otevřená ekonomika představuje spojení domácí ekonomiky se zahraniční (obchod se

zbožím a službami, finanční toky).

Měna je chápána jako národní forma peněz.

měnový kurz: cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny

Zápis měnového kursu je buď přímý, nebo nepřímý.

přímý – počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR)

nepřímý – počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí

zhodnocení měnového kursu: revalvace (zhodnocení fixního kurzu), apreciace

(zhodnocení flexibilního kurzu)

znehodnocení měnového kursu: devalvace (znehodnocení fixního kurzu) depreciace

(znehodnocení flexibilního kurzu)

měnový trh:

poptávku po korunách tvoří: zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční

investoři (nakupují české cenné papíry)

nabídku korun tvoří: čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční

rovnovážný kurz – střet nabídky a poptávky

32. Vývoj kursu CZK po roce 2000, vliv změny kursu

na zahraniční obchod

Vliv změny kursu je podstatný a výrazně ovlivňuje zahraniční obchod. Devalvace

neboli pokles kursu má příznivý vliv na vývoz (zahraniční odběratelé od nás více

nakupují, protože je to pro ně výhodnější, mají to levnější). Naopak revalvace neboli

zvýšení kursu má příznivý vliv na dovoz neboli import (naše měna posilu a za 1 euro

například stojí méně CZK).

CZK vs. EURO

Česká koruna dlouhodobě posiluje z nejvyšší hodnoty kursu z roku 2000, která byla

okolo 37 CZK/EURO se nyní pohybuje okolo 26 CZK/EURO.

(Nejnižší hodnota byla v roce 2008 – ekonomická krize – s hodnotou 22 CZK/EURO)

CZK vs. Dolar

Česká koruna taktéž dlouhodobě posiluje, z nejvyšší hodnoty kursu z roku 2000, která

byla 42 CZK/Dolar je aktuální kurs okolo 20 CZK/Dolar.

(Nejnižší hodnota kursu byla opět v roce 2008, kdy jsme si mohli jeden dolar pořídit za

14 CZK)

33. Podmínky přijetí Eura – konvergenční kritéria a

jejich plnění v ČR

Každý stát, který chce vstoupit do eurozóny (přijmout euro) musí splnit 4 kritéria, která

jsou stanovena Maastrichtskou smlouvou.

Postatou těchto kritérií je prokázání dlouhodobé cenové stability státu (inflace nesmí

být vyšší než 3% a dlouhodobá úvěrová sazba musí být maximálně o 2% vyšší, než ve

stabilních státech).

česká republika se zavázala učinit kroky k tomu, aby mohla co nejdříve vstoupit do

eurozóny, ale nemá stanovené žádné konkrétní termíny ani ultimáta.

Jedinou podmínkou (jediným kritériem), kterou je povinna plnit je udržitelnost všech

veřejných financí, a také jí bylo doporučeno snížit vládní deficit pod 3% HDP do konce

roku 2013.

34. Platební bilance

Platební bilance vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země se zahraničím

během určitého období a zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb, výrobních

faktorů a pohledávek a závazků.

Stručně se jedná o vnější rovnováhu ekonomiky dané země.

Rozlišujeme tržní platební bilanci (nepřerušovaný vztah dvou trhů) a účetní platební

bilanci (statistické shrnutí veškerých zahraničních transakcí).

Horizontální členění platební bilance:

a) Běžný účet: běžný účet sestává z následujících podúčtů:

Obchodní bilance – je měřená buď metodou „fob“ (vyjádření hodnoty zboží bez

nákladů na transport a pojištění na hranice vyvážející země) nebo netodou „cif“

(zahrnuje tyto náklady až na hranice přijímací země) => náklady při metodě „fob“

jsou v bilanci služeb a při „cif“ v obchodní bilanci.

Bilance služeb – zde jsou vypočítány veškeré dovozy a vývozy služeb (turistika,

doprava, bankovní, pojišťovací aj. služby)

Bilance výnosů – zde se účtují výnosy z kapitálu (úroky, dividendy, reinvestované

zisky) a převody pracovních příjmů

Transfery – všechny pohyby zboží a peněz bez protihodnoty – příspěvky

mezinárodních oraganizací, peníze posílané zahraničními dělníky domů, dědictví

apod. Bývají často ve statistikách členěny na transfery státní a soukromé.

b) Kapitálový účet: zahrnuje toky kapitálu ze země až do země a investiční a kapitálové

transakce. V kapitálovém účtu jsou zaznamenány veškeré transakce, související

s migrací obyvatelstva, s promíjením dluhů a s převody vlastnických práv k fixním

aktivům (investiční granty), převody nefinančních hmotných aktiv (pozemky pro

zastupitelské úřady) a nehmotných práv (patenty, licence, autorská práva).

c) Finanční účet: zahrnuje transakce, které mění stavy prostředků domacích subjektů

vzhledem k zahraničnímk subjektům. Jde tedy o vznik, zánik a změnu finančních aktiv

a pasiv vlády, bankovních a nebankovních a ostatních subjektů.Přijmy prostředků jsou

chápány jako kapitálový import a naopak. Z hlediska času se člení na krátkodobý a

dlouhodobý. Zpravidla členíme na:

Přímé investice v zahraničí a zahraniční v tuzemsku. Jde o základní jmění a

reinvestovaný zisk a ostatní kapitál

Portfoliové investice: účtuje se zde pohyb již emitovaných majetkových a dluhových

cenných papírů.

Finanční deriváty.

Ostatní investice: největší část tvoří půjčky a úvěry státního finančního a nefinančního

sektoru ekonomiky.

d) Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly: v nutnosti udržet vyrovnanou platební

bilanci a k nepřesnosti řady transakcí přispívají mnohé odhady.

e) Změna devizových rezerv (měnový účet): zahrnuje oficiální transakce včetně změny

devizových rezerv, půjček od měnového fondu a jiných vlád, které financují saldo

běžných a kapitálových toků. Jsou-li v souhrnu předchozí bilance aktivní, pak

přebytek navyšuje kategorii zásob se záporným znaménkem a naopak.

Vertikální struktura:

Základem je rozdělení všech operací do dvou skupin, na kreditní (přírůstek na těchto

položkách zlepšuje platební bilanci) a debetní (přírůstek na těchto položkách zhoršuje

platební bilanci). Kriteriem pro členění je vztah operace k devizové nabídce nebo

poptávce.

Uvedené členění platební bilance můžeme agregovat na

Běžný účet platební bilance

Kapitálový účet platební bilance

35. Platební bilance – křivka PB

Jedná se o rostoucí křivku makroekonomické teorie, která zobrazuje takové

kombinace úrokové sazby (i) a důchodu (Y), při kterých je v rovnováze platební

bilance.

Body mimo křivku platební bilance:

nalevo od křivky BP zachycují přebytek platební bilance

napravo od křivky BP je deficit platební bilance

Sklon křivky platební bilance:

dokonalá kapitálová mobilita => investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční

aktiva bez jakýchkoli omezení s nízkými náklady, neexistuje politické riziko, podobné

daňové zatížení, stabilní měnový kurz, domácí úroková míra je rovna zahraniční

nedokonalá kapitálová mobilita => kapitál se mezi zeměmi nemůže pohybovat

36. Vývoj platební bilance

Jedná se o transakce mezi ČR a zahraničím za určité období.

U nás je nejnižší běžný účet (záporné hodnoty – silný import statků a služeb) než

finanční účet (kladné hodnoty – příliv kapitálu).

Až do ekonomické krize se účty postupně přibližovaly (vyrovnávaly), poté se rozdíl

mezi nimi začal opět prohlubovat (vzdalují se).

Platební bilance musí být vyrovnaná (měla by se rovnat nule), ale připouštíme saldo

chyb a opomenutí.