Divadlo, dramatická tvorba 20. a 30.let 20.století

• epické divadlo:
• oslovení publika, diváci více zataženi do hry, aktivizování diváka, podněcování k účasti
• vypadávání herců z role: navázání užšího vztahu s diváky; herecké komentáře
• děj se neodehrává pouze na jevišti
• hra přerušována zpěvem; přestrojování herců
• práce s jevištní technikou: to bylo nové; filmové projekce (Laterna Magica)
• například i hry Jiřího Voskovce a Jana Wericha

České drama

• 1) české drama na přelomu století: klasické divadlo: Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška: režisér, dramaturg Národního divadla; Jaroslav Hilbert: hry ze současnosti i historické hry; zakladatel českého psychologického dramatu
• 2) kabarety: kabaret Červená sedma: Eduard Bass
• 3) proletářské divadlo: Dědrasbor: dělnický sbor: dělníci přednášeli verše českých autorů (S.K. Neumann)
• 4) drama v 1. polovině 20. století:
  1. a) vznikalo historické drama:
• Alois Jirásek: Jan Hus, Jan Roháč
  • Jiří Mahen: dramaturg brněnského Národního divadla, 1925: napsal soubor šesti poetizovaných filmových libret – Husa na provázku; ve 2. polovině 20. století na něho navazují divadlo Husa na provázku v Praze, brněnské divadlo Na provázku; historické hra Jánošík
  • historická dramata: Viktor Dyk

1. b) zástupové drama: davové scény: množství vystupujících postav; nové pojetí dramatu; X. Šalda: Drama zástupové; Karel Čapek: RUR
2. c) avantgardní expresionistické drama: Lev Blatný: Kokokokodák; Ladislav Klíma
3. d) lyrické drama:

• vliv Čechova na lyrické drama; potlačena akce, hlavní důležitost v rozhovorech postav, dějová složka oslabovaná líčením pocitů a nálad, úvahy, psychologizace postav
• Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou
• bratři Čapkovi: Loupežník
• na tuto linii navazuje František Hrubín v 2. polovině 20. století: dramata Srpnová neděle, Křišťálová noc
  1. e) Vladislav Vančura: Učitel a žák, Nemocná dívka, Alchymista, Jezero Uhereve, Josefina;; Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Dnes ještě slunce zapadá nad Atlantidou
  2. f) Karel Čapek
  3. g) české avantgardní drama: Osvobozené divadlo

Karel Čapek

• český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
• v roce 1909 začíná studovat FF na UK, dále pak studoval Berlínskou univerzitu, Sorbonu v Paříži; stává se dokonce doktorem filozofie UK
• 1921: s bratrem Josefem vstupuje do pražské redakce Lidových novin, kde pracuje až do své smrti
• 1922: se poprvé osobně setkává s TGM ve Vinohradském divadle, během jeho života se sním setká ještě mnohokrát, včetně jeho návštěv v Topol´čiankách (kdy se rodí základy pro jeho Hovory s TGM)
• 1921-1923 pracuje jako dramaturg Vinohradského divadla
• od roku 1924 začíná pořádat ve svém domě páteční setkávání intelektuálů – Pátečníci
• 1938: pravicový tisk (nacisticky orientovaný) proti němu vede nactiutrhačnou kampaň, politické útoky proti jeho osobě
• 25.12. umírá na oboustranný zápal plic,
• Karel Čapek zemřel pouhých pár měsíců před plánovaným zatčením gestapa; zatímco jeho bratr Josef byl za svou protifašistickou činnost vězněn od roku 1939 až do roku 1945 v německých táborech, kde také umírá

dílo:

• autor slova robot: RUR (více se ale připisuje jeho bratru Josefovi), využívá zvláštností českého jazyka, veliká slovní zásoba; používání cizích slov
• jeho pozdější dílo velice ovlivnila blížící se hrozba druhé světové války a nástup nacismu v Německu
• 1) novinář
  • působí v redakci Národních listů, dále Nebojsa a Lidové noviny
  • autor mnoha fejetonů, vyjadřoval se k aktuálním problémům – psal sloupky
  • Italské listy: výbor fejetonů z jeho cest po Itálii
  • Anglické listy: cestopisné fejetony z jeho cest po Anglii
• 2) prozaik
  • Boží muka (1917)
  • Krakonošova zahrada (1918)
  • Továrna na absolutno (1922)
  • Krakatit (1922; zfilmováno roku 1948)
  • Povídky z jedné kapsy; Povídky z druhé kapsy (1929)
  • Zahradníkův rok (1929)
  • tzv. noetická trilogie: spojená podobnými filozofickými myšlenkami a závěry: Hordubal (1933); Povětroň (1934); Obyčejný život (1934)
  • Válka s mloky (1939)
  • První parta (1937, zfilmováno roku 1959)
  • Život a dílo skladatel Foltýna (1939 – vydáno posmrtně, nedokončený román)
  • politické dílo: Hovory s TGM(1928-1935): tři svazky, literární záznamy prezidentových vzpomínek
  • tvorba pro děti: Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (1932); Dášenka čili život štěněte (1933)
• 3) dramatik
  • Loupežník (knižně vychází 1920; zfilmován roku 1931)
  • Hra lásky osudná (1922)
  • RUR (1920): V dramatu poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi údajně poradil bratr Josef. Čapek zde varuje před zneužitím techniky. Továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí. Roboti postupně vykonávají stále více práce a lidé postupně degenerují. Roboti se vzbouří (ale nemají lidské city a emoce) a začnou vyvražďovat lidi, nakonec vyvraždí všechny až na starého Alquista. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe; po Alquistovi chtějí, aby zase objevil tajemství jejich výroby. Alquist se snaží všemožně zjistit informace o konstrukci robotů,ale jako stavitel samozřejmě neví jak. Mezitím se na scéně objeví roboti z poslední série, Primus a Helena, kteří mají některé lidské vlastnosti, city a emoce, jež ostatním robotům chybí. Alquist zjistí, že se milují, a požehná jim jako zakladatelům nového rodu.
  • Ze života hmyzu (1921)
  • Věc Makropulos (1922; zhudebněno Leošem Janáčkem)
  • Adam Stvořitel (1927): Adam vyčítá Bohu, že špatně stvořil svět a tak ho zničí. Postupně vytváří nový svět, který ale není lepší než ten předchozí
  • Bílá nemoc (1937): zfilmována roku 1937 H. Haasem, Čapek vyznamenán státní cenou
  • Matka (1938)

• rozdělení dramat podle tématiky:

1. a) léta: antiutopická dramata: RUR: 1920, premiéra 1921 – přeloženo do více než 30 jazyků; Věc makropulos: 1922
2. b) léta: hry reagující na blížící se hrozbu války a hrozbu fašismu: Bílá nemoc, Matka

České avantgardní drama

• Osvobozené divadlo: netradiční, osvobozené od klasického divadla
  • 20. léta 20. století; 1925: založeno režiséry Jiřím Frejkou a Jindřichem Honzlem jako divadelní sekce Devětsilu a stálá avantgardní divadelní scéna
  • hlavní představitelé: Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek: autor hudby (David a Goliáš, Šaty dělaj člověka, Hej rup!)
  • vychází z amerických grotesek, kabaretů a poetismu
  • navazují na ně divadla malých forem: Semafor, Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo ABC
  • první hra: Vest pocket revue (1927; z kapsy od vest)
  • nový žánr revue (podívaná): jednoduchá zápletka, hra proložena hudebními a tanečními čísly a hlavně autorskými dialogy na předscéně (improvizované a komentující současné dění, tzv. forbíny)
  • stylizace kostýmů, make-up: namalované masky na obličeji, výtvarná stránka (kulisy);; hudební mezihry, písně, tance: navazují na divadla malých forem
  • 30. léta (hospodářská krize, vzestup hrozby fašismu): ústup komiky: aktuálnější témata a politická satira: Kat a blázen (114 repríz, proti fašismu, fašisté to pochopili a snažili se narušovat představení)
  • 1938: divadlo zrušeno: Jiří Voskovec a Jan Werich odcházejí do exilu do USA
  • po válce se vrací, ale Voskovec (po únorovém převratu v roce 1948) odchází podruhé, poté Werich vystupuje s Miroslavem Horníčkem
  • hry: Kat a blázen, Caesar, Osel a stín, Pěst na oko, Balada z hadrů, Těžká Barbora: dělo
  • 4 filmové komedie: Peníze nebo život; Pudr a benzín; Hej rup; Svět patří nám