Česká společnost v 2.polovině 20.století
9.5.1945 – konec 2.sv.války
25.2.1948 – „Vítězný únor“ – uchopení moci komunisty
1968 – „Pražské jaro“ – pokus o reformu komunistického režimu
21.8.1968 – Obsazení ČSSR vojsky socialistických států v čele se SSSR (Spojenečtí vojáci do naší republiky), kontrarevoluce, byla poškozená fasáda Národního muzea
9.5.1974 – Zahájení provozu metra
2.pol. 80.let – reformy – Gorbačov
17.11.1989 – pád komunismu => demokratická země
Prosinec 1989 – Havel prezidentem
1.1.1993 – rozpad Československa na 2 samostatné republiky, domluvili to Vladimír Mečiar a Václav Havel
– Eduard Beneš – 2. prezident Československa
– Klement Gottwald – jeho nástupce, komunistická strana; před, během i po 2.sv.válce, 1. prezident Československé komunistické republiky
– Politické procesy – procesy proti odpůrcům komunistů
– představitelka Milada Horáková – politička, poslankyně, byla proti komunistům, byla popravena v červnu 1950
– Rudolf Slánský – komunista, nikdy nic neudělal, ale popravili ho
– Soudruh – slovo existovalo již před 2.sv.válkou, je to ten, kdo je hodně blízký
– Emil Zátopek – na olympiádě 1948 – zlato, stříbro, .. (běh)
– Miroslav Hanzelka, Jiří Zikmund – vyrazili na cestu kolem světa v Tatře 87 (ve své době dosti futuristické auto)
– Antonín Zápotocký – 2.komunistický prezident, vládl do roku 1957
– Antonín Novotný – 3.komunistický prezident
– 1953 – zahájeno vysílání československé televize
– 1958 – výstava – restaurace Expo (na Letné)
– Budovy – vysoké (např. v Dejvicích hotel International)
– Obrazy – v sociálním realismu – obraz Slapské přehrady (při stavbě)
– Oto Wichterle – objevitel kontaktních čoček, na konci 50.let
– J. Heyrovský – Nobelova cena za polarografii
60.LÉTA
– Alexandr Dubček – reformní komunista
– Ludvík Svoboda – voják, vedl československá vojska v sovětském svazu
– řada lidí pak emigrovala
– Normalizace – norma (vzor, předpis), nastala zde po roce 1969, chtěli aby se to vrátilo do původních kolejí (jako před rokem 1969)
– Persekuce – tlak, postižení někoho, utlačování (novináři pracovali na stavbách)
Od konce 50.let – nová vlna českých filmů – doba velkých úspěchů českých filmů
– „Ostře sledované vlaky“ – Oskar
– „Obchod na Korze“ – Oskar
– Miloš Forman – režisér
– Herci – Menšík, Hrušinský, Kemr, Sovák, Bohdalová
– V 50. a 60.letech – filmový festival v Karlových Varech (Grand hotel Moskva)
HUDBA
– Karel Gott
– Helena Vondráčková a Václav Neckář
– Waldemar Matuška (hrál i v divadle Semafor)
– Jiří Šlitr a Jiří Suchý (textaři)
– Olympic – Petr Janda, Miky Volek (brzy z Olympiků odpadl, zemřel v 80.letech), big beat, snaha nahradit Beatles
– Karel Kryl – zpíval i psal
– Jiří Raška – první československý olympijský vítěz
– 1962 – fotbal Brazílie x Československo, Josef Masopust (fotbalista)
70.LÉTA
– Gustav Husák – prezident Československa (od roku 1974)
– Václav Havel – prezident, disident (odpůrce režimu)
– Charta 77 – usnesení, listina určitých názorů, disidenti vyjádřili svůj odpor, přispělo to k popularitě Havla na západě
– Plastic People on the Universe – skupina, volné umění, zarostlí a dlouhovlasatí, říkalo se jim Máničky (kvůli těm dlouhým vlasům), byli odsouzeni za svoji tvorbu
– Pilot československých vojsk – Remek – kosmonaut v roce 1979
– Antonín Panenka – fotbalista
– Spartakiáda – nahrazení sokolovských sletů, hromadné cvičení
80.LÉTA
– Komunistický režim dožívá
– Stále znaky ‘nadšeného’ komunismu – pionýři (z tradice sovětských pionýrů)
– 1. Máj – svátek práce (oslava dělníků, kteří pracují)
– Miloš Jakeš – vedení komunistické strany
– Bony – poukázky na luxusní zboží z ciziny (v Tuzexu), vyměňovaly se za určitý počet korun
– V pol. 80.let byl postaven žižkovský vysílač
SPORT
– Závody s auty Škoda – docela dobré výsledky
– Kratochvílová – běh 800 metrů
FILM
– „Vesničko má středisková“ – běžný život obyčejných lidí
– loutkové animované filmy – slovenský produkt – „A je to“ – Pat a Mat; večerníčkové filmy, „Návštěvníci“
HUDBA
– Michal David
– Hana Zagorová, Petr Kotvald, Stanislav Hložek
– Orlík – skinheadský pohled na svět, některé texty značně problematické :-), Landa, Matásek
– Tři sestry – skupina, punk
ČESKÁ LITERATURA V 2.POL.20.STOL.
2.SVĚTOVÁ VÁLKA V ČESKÉ LITERATUŘE
Julius Fučík
– „Reportáž psaná na oprátce“ – autobiografické dílo – psal o tom, jak byl zavřen v gestapu; komunisté ho zneužili – udělali z něj vzor pro mladé lidi
Autobiografická díla – o životě a zážitcích toho autora
Oslavná díla – oslavují hrdiny – vojáci, …
Jan Drda
– „Němá barikáda“ – oslavné dílo
– „Hrátky s čertem“ – pohádka
60.léta 20.století
Autoři psali o problematice židů ve 2.světové válce
Arnošt Lustig (1926 – žije)
– žid, byl v Osvětimi, z velké části píše autobiografická díla
– pracoval jako reportér, pak pro rozhlas
– emigroval – vrátil se sem v roce 1990
– „Motlitba pro Kateřinu Horowitzovou“ – skupina židů (rodina Horowitzovi) pod nátlakem – odesláni do Osvětimi, tam zlikvidováni, ta Kateřina se s tím snaží něco dělat, brání se
– „Démanty noci“
– „Noc a naděje“ – jak se židům žilo v době 2.sv.války
Ladislav Fuks (1923-1996)
– prozaik
– psychologický román „Pan Theodor Mundstock“ – o židovi, začíná se připravovat na transport do koncentračního tábora – málo jí, nosí těžké kufry, spí na žehlícím prkně, představuje si smrt; duševní pochody toho člověka; jde na nádraží a na silnici ho srazí auto
– „Spalovač mrtvol“ – zfilmováno, hlavní hrdina (herec Hrušinský) pracuje v krematoriu, i zabíjí lidi, příběh na pokraji hororu
Odraz 2.sv.války v poezii
František Hrubín
– báseň „Stalingrad“ – tématem město Stalingrad, bitva u Stalingradu, oslava hrdinství
– sbírka „Jobova noc“ – Job – postava v Bibli
– „Hirošima“ – varování před další válkou
Josef Čapek
– kubistický malíř, ilustrátor, byl v Osvětimi
Oldřich Nový
– prošel koncentračním táborem
Česká literatura 50. A 60. let
Tendence = sklon k něčemu
Intelektuál = zabývá se a živí se přemýšlením
3 proudy literatury
– oficiální – díla, která mohla vycházet, povolena cenzurou
– samizdatová – autoři si sami dílo vydají, neprocházejí nakladatelstvím, např. díla s kritikou významných osobností, kritika komunismu
– exilová – exil = nucený odchod ze země
Socialistický realismus – realismus = literární směr, realita = skutečnost; idealismus
Budovatelský román – budovatel = ten co buduje ten nový komunistický stát, hrdinové dělníci, kteří splňují svou práci, svůj úkol, nadšené představy, vypořádání s nějakým diverzantem, nějakým nepřítelem, oslavování např. kolektivizace, díla ovlivněna sovětskými vzory
Vašek Káňa
– „Parta brusiček Karhana“ – budovatelské drama, pozitivní hrdina – brusič, je to komunista, obyčejný člověk; důležitý i kolektiv, je tam nějaký narušitel, převychovají ho – to je cíl (udělat z narušitele nového člověka)
Vladislav Zápotocký
– otec 2.komunistického prezidenta
– „Rudá záře nad Kladnem“ – zfilmováno v 50.letech
Josef Škvorecký (1924 – žije)
– pochází z Náchoda
– bavil ho jazz a ženy (psal o tom)
– redaktor, překladatel, pracoval v rozhlase, pro televizi
– „Zbabělci“ – román, jeho první dílo, skandální dílo, částečně autobiografické, ukázal jak konec 2.světové války opravdu byl; hlavní postavou je Denis Smiřický (Denny) – jako jeho druhé já, příběh se odehrává v Kostelci (doopravdy je to v Náchodě); po prvním vydání bylo zakázáno (cenzura)
– román „Tankový prapor“ – vyšlo po roce 1989, píše na základě svých vzpomínek z pobytu v armádě, co prožívá na vojně, s čím se tam setkává; vtipně napsané
– soubor povídek „Prima sezóna“ – opět autobiografické dílo, sexuální pokusy a nezdary Denise v Kostelci, popis pokusů o to si užít, vtipně napsané
– emigroval do Ameriky v roce 1969 – založil nakladatelství Sixty-Eights Publisher
Bohumil Hrabal (1914 – 1997)
– podobný Haškovi – pivečko … 🙂
– některá díla částečně autobiografická
– vystudovaný právník, pracoval v pivovaru, na nádraží, ve sběrně surovin, ve 39 letech se stal spisovatelem (na konci 50.let)
– básník, psal povídky a romány
– žil ve své chalupě v Kersku (natáčely se zde Slavnosti sněženek – film kde i hraje)
– měl těžkou chorobu
– „Perlička na dně“ – soubor několika povídek, zfilmováno, lidé na okraji společnosti, ale užívají si života
– „Pábitelé“ – autorské slovo pábitel = člověk, je nadšený ze svého života, obyčejný člověk
– „Ostře sledované vlaky“ – zfilmováno (Oskar, natočil Jiří Menzel), povídka – novela (překvapivý konec), končí válka, 18ti letý kluk je na nádraží, chtěl by holku, má sexuální poruchu, je tam nádražák – ten svádí dívky, kluk se pokusí spáchat sebevraždu, najde si dívku, pak ho zastřelí
– „Obsluhoval jsem anglického krále“ – zfilmováno
– „Postřižiny“ – zfilmováno
– „Příliš hlučná samota“ – zfilmováno
– „Slavnosti sněženek“ – zfilmováno
Milan Kundera (1929 – žije)
– v 60.letech – autor
– vystudoval FAMU, stal se tam i učitelem scénárista
– „Žert“ – zfilmováno (1969), jedno z prvních děl, život v Československu, Ludvík – studuje VŠ, líbí se mu jedna dívka, vyhodí ho z VŠ kvůli té dívce (je na přednášce o marxismu, nebaví ho to – pošle jí psaní, kde naráží na marxismus, ona to psaní dá profesorovi). Slečna si vezme jeho spolužáka. Po nějaké době se Ludvík s těma dvěma setkává – chce se mu pomstít a přebrat mu ženu, pokusí se jí svést (už je hloupá a stará) – povede se mu to. Když mu to chce říct, že jí svedl, vidí ho jak nastupuje do auta s mladou milenkou – to mu to tu pomstu totálně zkazilo
– „Směšné lásky“ – soubor povídek, hlavním obsahem je láska a sexualita; povídka ‘Falešný autostop’ – Muž a žena, už se spolu nějak nudí. Dívka stopuje (je krásná a hloupá), zastaví jí auto – kluk, jdou do motelu, tam jí „znásilní“, zjistí že se znají – je to ten pár (hrají takovou hru – dopředu domluvené)
– po roce 1968 jeho díla nesměla vycházet
– v roce 1970 odcestoval do Francie (žije tam dodnes)
– „Nesnesitelná lehkost bytí“ – to co se tu stalo v roce 1968, román, zfilmováno po roce 1989, tady to vyšlo v roce 1969
– píše díla – nejsou překládána do češtiny
Ludvík Vaculík (1928 – žije)
– občas píše články do Lidových novin
– na jaře 1968 vydal manifest „Dvatisíce slov“ – vydal v Literárních novinách, soubor požadavků na demokratizaci komunistického Československa
– „Sekyra“ – popis života svého otce, jak ztrácí nadšení pro komunismus (desiluse)
– „Morčata“ – román, život společnosti po roce 1968, morčata – něco jako ovečky, jak sebou lidé nechají manipulovat
Česká literatura od 70.let do současnosti
Některá díla vychází v samizdatu
Ota Pavel (1930 – 1971)
– díla vydána až po jeho smrti
– žid – píše autenticky o židovství – o osudech židů
– psal hlavně povídky, živil se jako novinář (psal o sportu) – Československý sport
– rád psal o všech věcech co ho bavily (sport)
– „Jak to tenkrát běžel Zátopek“
– „Plná bedna šampaňského“
– „Pohádka o Raškovi“
– „Dukla mezi mrakodrapy“ – o fotbalu, družstvo Dukla v Americe
– díla do životech jeho rodiny, o jeho koníčku – rybaření
– „Smrt krásných srnců“ – soubor krátkých povídek, zfilmováno, okolí Berounky, jak se jeho otec snaží ulovit srnce (pro maso)
– „Jak jsem potkal ryby“ – soubor krátkých povídek, navazuje na Smrt krásných srnců, píše o rybaření
– trpěl schizofrenií – psal v tuto dobu nejlepší svá díla (když na tom byl zrovna dobře)
– jeho vlastní jméno Ota Popper
Pavel Kohout (1928 – žije)
– píše do Práva (v dnešní době)
– dříve nadšený komunista (jako mladý)
– pracoval v rozhlasu
– psal básně, prózy či divadelní hry – jako mladý – v duchu komunismu, navázal vztah s Alenou Vránovou (Pyšná princezna)
– „Dobrá píseň“ – drama, hlavní osoby: nadšený komunista – redaktor (jako on), jeho opak – herec a mladá slečna (jako A.Vránová), redaktor je s tou slečnou, ten herec se mu snaží jí přebrat, herec je převychován (nebyl nadšeným komunistou) – inspiroval se vlastním zážitkem (s Alenou) – ale upraven děj
– začíná kritizovat komunismus – díla mu přestávají povolovat – vycházejí v samizdatu, i díla z exilu
– „Katyně“ – krásná Lízinka 16 let, nedostane se na SŠ – jde na odborné učiliště popravních věd (fiktivní), nedělá jí problém někoho zabít
– „Z deníku kontrarevolucionáře“ – lidé proti revoluci (převrat, změna vývoje), revoluce – „svatá“ pro komunisty
– „August August august“ – divadelní hra, ukazuje na záležitosti komunistického Československa, august – srpen, obsazení Československa, alegorická hra (ukazuje jasně na situaci v roce 1968, alegorie – nepřímé vyjádření (něco jako bajka), česky jinotaj – vyjádření obsahu jiným způsobem – nepřímo, implicitně), děj se odehrává v cirkuse, klaun August, pustí na něj tygry a ty ho sežerou. Klaun August (jako Československo), tygři – rudá armáda, ředitel cirkusu – jako Brežněv – symboly
– angažoval se v Chartě 77, odstěhoval se do Rakouska, pak mu nedovolili se vrátit
– angažoval se ve dvou radiových stanic – „Svobodná Evropa“ a „Hlas Ameriky“
– pak se vrátil do Československa
Václav Kaplický
– „Kladivo na čarodějnice“ – zfilmováno, srovnával čarodějnické procesy s tím co se tady děje (podezřívání lidí z čarodějnictví, černá magie)
– „Tovaryšstvo Ježíšovo“ – román o jezuitech v českých zemích, paralela = souvislost na základě určité podobnosti
Současnost – od 90. let do dneška
Po pádu komunistického režimu, díla se komercializují (cíl autorů vydělat), knihy s papírovým obalem (dobrodružné knížky, červená knihovna, komixy, …). Autoři už nejsou tak vázáni na literaturu.
Jáchym Topol (1968?)
– nyní mu je kolem 40ti let
– „Anděl“ – podle něj natočen film Anděl Exit,
– působil i jako hudebník – skupina „Psí vojáci“ –punk
Radek John
– „Džínový svět“
Michal Viewegh [víveg]
– dnes kolem 40 let, o čem píše – vše prožil
– „Román pro ženy“
– „Báječná léta pod psa“ – vzpomínky na jeho dětství a mládí, fikce (domyšlené) na základě reality
– „Výchova dívek v Čechách“
– „Názory na vraždu“ – vtipně napsaná detektivka
– „Účastníci zájezdu“
Petr Šabach
– autor knižních předloh i scénářů:
– „Šakalí léta“
– „Musíme si pomáhat“
– „Pupendo“
– „Pelíšky“ – podle souboru povídek „Hovno hoří“
– „Kráska v nesnázích“
Květa Legátová
– podle její předlohy natočen film „Želary“
Miloš Urban
– autorem celé řady tajemných často až detektivních příběhů
– „Stín katedrály“ – román kombinující s prvky hororu, detektivky, částí historického díla, záhada vražd, které se odehrávají v chrámu sv. Víta
Drama 2.pol. 20.století
Vratislav Blažek (1925 – 1973)
- – autor prvního českého filmového muzikálu „Starci na chmelu“
Ivan Vyskočil (1929)
- – píše i do časopisů Květy, Host do domu, Divadelní noviny, Divadlo, Kultura, LN
- – „Haprdáns neboli Hamlet, Princ DÁNSký ve zkratce“ – klasická hra doplněná scénami, které Shakespeare údajně vynechal
Milan Uhde (1936)
- – divadelní hra podle které byl natočen muzikál „Loupežník“
Václav Havel (1936)
- – jeden z nejvýznamnějších tvůrců 20.stol.
- – Díla vydával v samizdatu
- – tvůrce českého absurdního dramatu
- – v hrách ukazuje na nesmyslnost života ovládaného jednou stranou (komunismus)
- – problémy soužití mezi generacemi
- – některé hry autobiografické
- – „Zahradní slavnost“ – drama
- – „Audience“
- – „Pokoušení“