Architektura dvacátého stojetí – abecední pojmy N

Newyorská pětka – skupina amerických architektů 60. a 70. let 20. stol., která se programově obrací k počátkům funkcionalismu a purismu. Jejími členy byli Peter Eisenmann (později předznamenal dekonstruktivismus), M. Graves (později se přiklonil k Venturiho postmoderní koncepci), Charles Gwathmey, John Hejduk a R. A. Meier. Skupina získala název podle knihy Five Architects (1972), která byla vydána po výstavě jejich díla v newyorském Muzeu moderního umění (1969). Členové Newyorské pětky programově navazovali na klasický funkcionalismus 20. let, byli ovlivněni zejm. ranými stavbami Le Corbusiera, konstruktivismem a hnutím De Stijl. Viz též revivalismus. Jejich budovy mají typickou bílou fasádu, užívají ocelové konstrukce a prkenné šalování. Z díla: Douglas House v Harbor Springs, Michigan (R. Meier, 1971 – 73), Smithův dům na Long Islandu (R. Meier; 1965 – 67), Dům č. VI. pro rodinu Frankových, Washington (P. Eisenmann,1972), vlastní rezidence na Long Islandu (Ch. Gwathmey, 1966).

nová jednoduchost, Neue Einfachheit, New Sobriety, minimalismus – architektonický směr konce 20. století. Vznikl ve Švýcarsku jako reakce na postmoderní tvarový pluralismus i na kompoziční nepřehlednost a materiálovou a finanční nákladnost dekonstruktivismu.
Její představitelé usilují o maximální redukci hmot a o optické sjednocení fasády. Záměrně používají levných materiálů (pozinkovaný plech, dřevěné šalování, překližka, dřevo) a místních surovin v téměř přírodní podobě (kámen). Typickým příkladem jsou stavby architektů Herzoga a De Meurona: dům v Tavole v italské Ligurii (1985 – 88) je prostá kubická stavba z nasucho kladeného kamenného zdiva s betonovým skeletem, tvořícím kříž a s betonovou pergolou. Galerii Goetz v Mnichově (1992) tvoří prostý hranol z překližky, skla a hliníku. Extrémně zredukovaný je signální box u kolejiště švýcarské dráhy v Basileji (1995) – blok obalený lamelami z měděného plechu, které jsou v místech oken zprohýbané, takže vytvářejí jakési žaluzie. Dalším významným dílem je např. Kirchnerovo muzeum v Davosu (1992; Anette Gigon, Mike Guyer) nebo Penzijní ústav v Heerlenu (1995; Wiel Arets).