Aktivní obchody bank
Aktivní obchody bank
– jedná se o úvěrovou činnost bank, která je vysoce výnosná
ale zároveň riziková
– banky podnikají především s cizími zdroji
– riziko začíná požádáním klienta o úvěr a končí poslední
splátkou společně s úroky
Zajištění úvěrových rizik
• zkouška úvěrové způsobilosti
– banka posuzuje, zda je žadatel o úvěr schopen úvěr přijmout
a) právní poměry žadatele o úvěr
– FO podniká na základě živnostenského oprávnění nebo je
zapsána v OR
– PO typ společnosti, základní kapitál
b) osobní důvěryhodnost
– tato část není přesně definována, záleží na zkušenostech
banky
– evropský standard obsahuje tzv. černou listinu, do které
jsou zapsáni klienti, kteří podepsali a nesplatili směnku
– kritériem může být výrobní zaměření, stálost klienta
c) hospodářská a finanční situace klienta
– standardní finanční analýza na základě výkazů (výsledovka,
rozvaha, účet zisků a ztrát, výkaz Cash-flow)
– struktura pohledávek a závazků (zejména objemy po lhůtách
splatnosti)
– časová řada 3 let
– orientace mezi ukazateli o výsledku hospodaření a analýza
této situace
– analýza, srovnání v času a prostoru (benchmarking)
– posouzení projektu na základě kterého klient žádá o úvěr
(míra rizik a nejistot, způsobilost)
ekonomický vývoj do splnění závazků musí být –
v podnikatelském záměru
– má-li podnik styk se zahraničím, musí se posoudit také vliv
vývoje kurzu na výrobu a odbyt (složité)
• výsledkem této zkoušky je rozhodnutí, zda úvěr poskytnout
nebo zamítnout
– u neúspěšných projektů může nastat ozdravný proces bank
– výsledky realizace těchto krachů (ztrát) jsou převedeny do
stálého rozpočtu (posuzuje je konsolidační komise)
• limitace úvěru
– Zákon o bankách limituje úvěry, které jsou poskytovány
žadatelům o úvěr (např. na základě kapitálu Zákon o NB 22/
91, 21/91)
• bankovní kontrola dlužníka
– po celou dobu čerpání úvěru banka sleduje podmínky, za
kterých úvěr poskytla, a požaduje pravidelné předkládání
účetních výkazů
– provádí se i kontroly přímo na místě v podniku
• úvěrové zajištění
– před poskytnutím úvěru banka zanese do úvěrové smlouvy
zajišťovací instrumenty, které slouží k zajištění úvěru
– dokumentaci musí podepisovat 4 osoby, minimálně 2 nezávislí
pracovníci (peníze jsou rizikové zboží)
a) zajištění osobní
– pomocí směnky příjemce úvěru ručí majiteli, za své závazky
b) zajištění reálné
– zástava, pojištění
– není vhodné zajišťovat krátkodobý úvěr zástavou nemovitosti
c) ostatní smluvní jednání
– vinkulace pojišťující plnění ve prospěch banky
– chata na úvěr shoří, pojistné platí banka
• uzavření smlouvy po posouzení všech kroků
– sjednávají se podmínky, za kterých je úvěr poskytnut (výše
úvěru, úroková sazba, tempo splácení, splátky, požadavky na
klienta, zajištění úvěru)
– klient by je měl důkladně prostudovat
– oboustranné vztahy (není-li poskytnut slíbený úvěr, tak může
klient požadovat odškodnění)
Klasifikace úvěrů
– úvěry, které banka poskytuje klientům se člení podle
časového horizontu (období, na které se půjčují = od doby
půjčení až do doby splacení)
– krátkodobé (se splatností do 1 roku)
– střednědobé (1 – 4 roky)
– dlouhodobé (nad 4 roky)
– krátkodobé (do 1 roku)
– dlouhodobé (nad 1 rok)
– osobní půjčky (půjčky FO)
A. Krátkodobé úvěry
– rozlišujeme je jednak z hlediska účelu a především
z hlediska pojištění
Kontokorentní úvěr
– úvěr, který je klientům poskytován na bankovní účet,
umožňuje aby bankovní účet přešel do debetu
– mezi podnikateli je o něj největší zájem, protože citlivě
reaguje na nárazovou potřebu peněz
– sjednává se s bankou výše, do jaké bude moci klient čerpat
peněžní prostředky a za jakou cenu
– typickým oborem činnosti, který se bez tohoto typu úvěru
neobejde je zemědělství, kdy se po celý rok vynakládají
peníze na obhospodaření polí (náklady) a k tržbám dochází
pouze v krátkém časovém úseku = v době sklizní
– jedná se o jeden z nejpoužívanějších krátkodobých úvěrů a
jeho podmínky jsou tomu podřízeny:
• klient musí být k bance „vstřícnější“
• měl by u banky mít alespoň 3 roky jiný typ účtu, o němž
má banka veškeré záznamy, zejména vývoj finančních zdrojů
(čerpání, vklady)
• poskytuje jej především bonitním klientům nebo klientům se
stálým nebo vyrovnanou důchodovou situací
+
úvěr + úrok úvěr + úrok t
hranice
–
úvěr se neposkytne
Směnečný úvěr
– název tohoto úvěru se odvíjí od jednoho zvláštního
platebního instrumentu, a to směnky
– u nás se směnky řídí Směnečným a šekovým zákonem, jehož
podstata vychází z 30. let 20. století, kdy dlužník
vystavuje tuto směnku a věřitel mu na ni půjčí peníze
• směnky obchodní
– plynou z obchodního jednání, z prodeje zboží
• směnky neobchodní (finanční)
– tj. z peněžních závazků neobchodního typu
1. úvěr eskontní
– určitý podnikatelský subjekt potřebuje finanční zdroje,
proto se obrátí na banku a žádá po ní peníze, za které
nabízí ručení v podobě směnky
Náležitosti směnky
• označení listiny jako směnka v textu
• musí mít „bezpodmínečný příkaz“ zaplaťte nebo závazek
zaplatím
• jméno toho kdo má platit = směnečník (trasát)
• údaj o splatnosti směnky
– původní dobu splatnosti můžeme prodloužit tzv. prolongací
směnky, tj. dohoda, že placení nebude požadováno a směnka
bude zaplacena novou směnkou s pozdější splatností, částka
se tak zvýší o další úrok
– vistasměnka (na viděnou) je splatná při předložení,
nejpozději druhý den
– lhůtní vistasměnka je splatná určitý den po předložení
– datosměnka je splatná určitý čas po vystavení
– denní směnka (fixní) je splatná v určitý den na směnce
uvedený
• údaj místa kde se má platit
– pokud není uvedeno je splatná u toho kdo má platit
– směnku lze domicilovat, umístit ji (určit místo placení)
u banky
• jméno toho komu nebo na jehož řad se má platit (remitent)
– převod směnky na jinou osobu indosamentem (zajistí oběh
směnky)
– vyplněný indosament
– obsahuje podpis převádějící osoby, jméno na koho převádí,
datum a místo převedení
– nevyplněný indosament
– pouze podpis osoby převádějící a datum
• datum vystavení směnky
•vlastnoruční podpis výstavce včetně adresy výstavce
(trasant)
– směneční ručitel (aval) je ten, kdo se zaručí svým podpisem
na směnce za některou z osob, tím se stává stejným dlužníkem
jako osoba, za kterou se zaručil
a) směnka vlastní
– obsahuje „bezpodmínečný slib“ výstavce, že sám zaplatí
věřiteli (zaplatím)
– 2 osoby:
• dlužník (výstavce = trasant)
• věřitel (remitent)
Výhody
– výstavce ručí za závazek vyplývající ze směnky celým svým
majetkem
– při vymáhání pohledávky ze směnky platí zkrácené řízení
– v případě, že směnka není v řádném termínu splacena, tak
držitel směnky podá návrh na vydání směnečného platebního
rozkazu a soud by ho měl potvrdit do 48 hodin tím, že vydá
směnečný rozkaz
– věřitel pak může dát návrh na exekuci veškerého majetku
výstavce, tak aby byly uspokojeny jeho veškeré požadavky
b) směnka cizí
– obsahuje příkaz daný výstavcem třetí osobě nebo bance
(směnečník), aby zaplatila určitou částku (zaplaťte)
– 3 osoby:
• dlužník (výstavce = trasant)
• věřitel směneční (remitent)
• směnečník (trasát) = ten kdo má směnku zaplatit pokud ji
akceptoval (tím souhlasí s placením)
Výhody
– směnka je obchodovatelný cenný papír, dlužník může tento
cenný papír prodat tím způsobem, že jej převádí na další
osoby rubopisem „na řad“, a tak vzniká řada dalších
nepůvodních majitelů směnky
– na indosamentu musí být podepsáni oba účastníci
– banky již dnes vydávají předtištěné formuláře, při jejichž
vyplnění tyto směnky splňují zákonné náležitosti
– směnečný úvěr je poskytován tedy oproti směnce a banka za
tuto směnku poskytuje přímo peněžní prostředky
2. Reeskontní směnečné úvěry
– banka koupí směnky, tj. jsou na ní převedeny, vždy je to
směnka cizí a výstavcem nesmí být banka (zpravidla se jedná
o směnky spojené s prodejem a tokem zboží)
– ve lhůtě splatnosti této směnky platí bance odběratel, pouze
v případě, že ten není schopen dostát svým závazkům, tak se
banka obrací na toho, kdo bance směnku poskytl (prodal)
– banka poskytuje úvěr snížený o úroky, tento rozdíl se nazývá
úvěrový diskont, který vychází ze sazby, za kterou centrální
banka poskytuje úvěry obchodním bankám
– tyto jsou navíc kryty reeskontními směnkami (jeden ze
způsobů refinancování obchodních bank)
– jestliže směneční účastníci (obchodní banky) chtějí získat
tyto reeskontní úvěry, tak musí centrální bance poskytnout
informace o svém ekonomickém vývoji, což je velice důležité
z pohledu centrální banky pro usměrnění budoucí hospodářské
politiky
Banka
směneční platba
úvěr eskont
směnky
směnka (cizí, vlastní)
dodavatel odběratel
zboží
– obchodní směnky jsou spojeny s tokem zboží
– směnka je vystavena dodavatelem, odběratel ji akceptuje
– indosamentem je směnka převedena (eskontována) bance, která
na ni poskytne dodavateli směneční úvěr (snížený o diskont)
– směnečník (plátce) je ten, kde je na směnce uveden jako
poslední směnečník (banka po něm může požadovat proplacení
směnky
– aval směnky (ručení, garance) = nezaplatí-li směnečník, je
na řadě ručitel, a pak až výstavce
– ověřování informací o klientech bylo v minulosti pro ČNB
velice důležité, tato zpětná vazba skončila rokem 1997
– od r. 2001 využívá ČNB facility, pomocí které nefinancuje
obchodním bankám úvěry
Blanco (bianko) směnka
– zajištění úvěru prázdnou směnkou, která se doplní (aktivuje)
o údaje jako datum splatnosti a směneční částku (zbytek
toho, co dlužník nesplatil) v případě, že dlužník přestane
úvěr splácet