Organizace platebního styku
Organizace platebního styku
1. Podstata platebního styku
2. Formy platebního styku
3. Platební systémy
4. Vybrané nástroje platebního styku
Podstata platebního styku
1. Systém organizovaný bankami a nebankovními institucemi, prostřednictvím něhož jsou realizovány
převody finančních prostředků mezi ekon. subjekty
2. Předmětem platebního styku jsou peníze
3. Účelem platebního styku je vyrovnání závazků a pohledávek mezi ekon.subjekty
4. Převody peněžních prostředků lze provádět
– mezi klienty téže banky – vnitrobankovní zúčtovací centrum
– mezi klienty různých bank – mezibankovní zúčtování
Formy mezibankovní komunikace
Telefonické zprávy
Faxové zprávy
SWIFT – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci, založena 1973 v Bruselu.
– komunikační počítačová mezibankovní síť
– relativně bezpečný a rychlý systém přenosu zpráv
– zprávy jsou šifrovány, vstup osob do systému je vázán heslem
– zprávy odesílány dle priorit, prioritní zprávy jsou potvrzeny
– cena zpráv je určena náklady systému a prioritou zpráv
Formy platebního styku
Podle formy peněz
Hotovostní
Bezhotovostní
– v dnešních ekonomikách převažuje
bezhotovostní forma
– snižuje riziko ztráty a znehodnocení
peněz,
– snižuje náklady bank i státu,
– zrychluje transakce
Platební styk
Hotovostní plateb. styk
Ukládání hotovosti
– jakákoliv osoba bez omezení
– pokladní složenkou
Výběr hotovosti
– pouze majitel účtu a osoba zmocněná
– výběrním lístkem
– bankovní kartou
Podle teritoria
Tuzemský
Zahraniční
Přeshraniční
Liší se
– Formou převodů
– cenou převodů,
– lhůtami pro převody
– příp.sankcemi za nedodržení lhůt převodů
Bezhotovostní plat. styk
Převody depozitních peněz bankou pouze na
základě příkazu klientů. Formy příkazů:
Písemně na příslušných formulářích
Na datových nosičích, na podkladě
smluvního ujednání
Dálkovým přenosem dat, na podkladě
smluvního ujednání
Platební systémy
– 1 –
Jde o institucionální organizaci mezibankovního platebního styku. Jeho cílem je zajistit převod platebních
prostředků:
1. Clearingový platební systém
– realizován prostřednictvím clearingové banky, u níž mají účastníci systému vedeny své účty,
– pro potřeby zúčtování musí být zůstatky na účtech kladné, jinak není platba realizována, možnost
využití úvěru k překlenutí deficitu
– využíván v tuzemském i zahraničním platebním styku
2. Korespondentský platební systém
– jde o vzájemné otevírání účtů mezi bankami, které vede k vytvoření řetězce tzv. korespondentských
bank
– v systému existují banky korespondenti a banky respondenti
– korespondentské účty zpravidla nejsou úročeny, banky platí provize za služby spojené s převody
– Nostro a loro účty, možnost debetních zůstatků na těchto účtech
– systém je zpravidla spojen s dodatečnými službami bank
– Využíván v zahraničním platebním styku
Přeshraniční platební styk
Přeshraniční převod (plateb. styk) je převodem peněžních prostředků z jednoho členského státu EU (nebo EHP)
do jiného členského státu EU (EHP) v domácí měně kteréhokoliv státu EU až do výše protihodnoty 50 000 EUR.
Příkazcem není v případě přeshraničního převodu banka či nebankovní instituce realizující převod, ale přímo
fyzická či právnická osoba, která dává převádějící instituci příkaz
Platební systémy – zákon 124/2002 Sb.,o plat. styku.
Zákon upravuje:
– Převody peněžních prostředků na území ČR v české měně a přeshraniční převody
– Vydávání a využívání elektronických peněz,
– Platební systémy
Platební systém zajišťuje převody peněžních prostředků, který je provozován na základě písemné smlouvy
uzavřené
– mezi všemi účastníky systému nebo
– mezi provozovatelem systému a ostatními účastníky,
Smlouva určuje pravidla platebního systému
– provozovatele,
– podmínky účasti v systému,
– práva a povinnosti účastníků,
– způsob zajištění likvidity účastníků
– způsob vypořádání vzájemných pohledávek a závazků (brutto, netto)
– měna (měny) v nichž je systém provozován
Provozovatel = subjekt, který obdržel licenci k provozování platebního systému, může jím být pouze některý z
účastníků systému.
Žádost o licenci je zasílána ČNB – splnění licenčních podmínek (obdoba bankovní licence)
Účastníci platebního systému
– 2 –
Subjekty přijímající příkazy od klientů:
Banky a pobočky zahraničních bank
Úvěrní a spořitelní družstva
Investiční společnosti
Osoby oprávněné vydávat elektronické
platební prostředky
Zahraniční banky a účastnici na základě
jednotné licence
Subjekty vypořádávající platby:
Ústřední protistrana – přijímá příkazy
účastníků a je výlučným prostředníkem
mezi nimi
Zúčtovatel – vede účty na nichž se účtují
příkazy účastníků a UP a která může
účastníkům poskytovat úvěr
Clearingová instituce – provádí započtení
vzájemných pohledávek a závazků
plynoucích z příkazů účastníků
Pozn. Jeden subjekt muže mít všechny funkce
Systém platebního styku CERTIS
1. Jde o systém bezhotovostního mezibankovního pl. styku v ČR, prostřednictvím něhož banky převádějí
peníze z účtu plátce na účet příjemce
2. Provozovatelem je ČNB
3. Banky v systému provádějí převody na základě příkazů klientů, dále platby z karetních operací a
operací na burze
4. Převody mezi klienty téže banky je ději prostřednictvím zúčtovacího centra příslušné banky
5. Převody mezi klienty různých bank se dějí prostřednictvím platebního a zúčtovacího systému CERTIS,
provozovaného ČNB.
Základní principy systému CERTIS
– Brutto zúčtování v reálném čase (tj. každá platba v reálném okamžiku)
– Povinná účast všech obchodních bank v systému
– Zúčtování probíhá na účtech mezibankovního platebního styku, které slouží současně jako účty PMR,
tedy zůstatky na účtech jsou součástí PMR
– neodvole
– Účty mezibankovního platebního styku nesmí mít záporná salda
– Možnost bezúročného vnitrodenního úvěru ČNB obchodním bankám na překlenutí debetního salda
účtu, úvěr je zajištěn cennými papíry, v případě jeho nesplacení přechází na úročený úvěr „přes noc“
– Nekryté platby nejsou odmítnuty, ale jsou „drženy ve frontě“
– Všechny transakce jsou zpracovány v české měně zúčtovacím centrem ČNB
Lhůty pro převody
V rámci území ČR
Mezi různými bankami
– banka příkazce má povinnost připsat částku převodu nejpozději následující pracovní den po dni
účinnosti příkazu k převodu na účet banky příjemce
– banka příjemce – zaúčtuje platbu nejpozději nasledující prac. den po dni připsaní částky na její účet
od banky plátce
V rámci banky – převod na účet příjemce v den účinnosti příkazu k převodu, nejpozději v následující
pracovní den není-li den účinnosti příkazu k převodu dnem pracovním
Přeshraniční převody
Banka příkazce je povinna připsat částku převodu ve prospěch banky příjemce nejpozději do 5 pracovních dnů
ode dne účinnosti příkazu, není-li dohodnuto jinak.